Ford Kuga vs. Land Rover Freelander 2 - Neklasická klasika

Ještě poměrně nedávno - před třemi lety - měly obě značky hodně společného. Tedy vlastně všechno, patřily do jednoho koncernu. Ford se ale rozhodl Land Rover prodat, neboť jeho hospodářská situace nevypadala nejrůžověji. O koupi se přihlásila indická společnost Tata, a nato tata je všechno jinak. Indové zachovali výrobu v Anglii, dokonce nakupují řadu komponentů i nadále od Fordu, ale již jde o zcela rozdílné firmy. Ani jedna značka nemá v kategorii SUV příliš dlouhou tradici. Ford čekal hodně dlouho, takové auto měl již kdekdo, ale výroba Kugy začala až právě v onom zlomovém roce 2008. Vznikla na platformě, na níž už jezdily modely řady Focus a C-Max, jde tedy o »zterénění« běžného osobního vozidla.
Land Rover na to šel z druhé strany. Synonymem terénních vozů byl odjakživa, ale těch opravdových. Scházela mu menší ráže, a proto - aby mohl konkurovat i nižší cenou - postavil také SUV. Právě Freelander, teď ve druhé generaci s označením Freelander 2. A tak se obě značky zase setkaly, třebaže jen zpovzdálí a hodně nepřímo.

Automatická čtyřkolka

Setkaly se i co do uspořádání pohonu. Oba vozy totiž používají systém pohonu 4x4 se stejným principem. Říká se mu sice permanentní, ale ono to tak docela pravda není. Za normálních okolností »táhnou« vozy jen přední kola, a teprve v případě potřeby se připojují i ta zadní. Postará se o to spojka Haldex, k níž sáhl u svých vozů 4x4 i koncern VW. Řídicí jednotka zjišťuje rozdíl v otáčení jednotlivých kol, odstředivé síly, úhel natočení volantu a řadu dalších veličin mnohokrát za vteřinu a zařídí se podle výsledku.
Začne přidávat točivý moment na kola zadní nápravy, a to dokonce až do 100 procent. Průchodnost terénu se tak podstatně zlepšuje, aniž by to řidič uvnitř vlastně poznal. U Kugy neklade ovládání pohonu všech kol vůbec žádné nároky, nejsou tu žádné přídavné ovladače, vše se děje naprosto autonomně.
Freelander se inspiroval ve své síni tradic. Vzpomněl si na starší, větší a v terénu zdatnější sourozence, pročež si zachoval Terrain Response. To je zařízení, které pomáhá orientaci v několika druzích terénu. Ve Freelanderu rozlišuje konkrétně asfalt, sníh, bahnité koleje a písek, schází jen přizpůsobivost nejdrsnějšímu podkladu s velkými dírami a balvany. Na to mu schází pneumaticky ovládaný podvozek, jaký mají právě Land Rover Discovery nebo Range Rover. Z naznačeného vyplývá, že terén je bližší Freelanderu. Na silnici zase dává lepší pocit Kuga. Dá se říci, že mezi podobně velkými SUV nadprůměrný, opravdu hodně připomíná svého blížence Focuse.

Motory jedna rodina
Na první pohled se to nezdá, ale také motory, třebaže jsou diametrálně odlišné, mají i leccos společného. Přinejmenším stejnou konstrukční kancelář. V obou vozech je možné volit z několika agregátů, tady se v testu sešly zážehový i vznětový. Pod kapotou fordu přežívá vzpomínka na společnou minulost s volvem. Velkoobjemový a ještě k tomu přeplňovaný pětiválec s ladným a kultivovaným chodem i zátahem. Kupodivu ho dodávají i s manuálně řazenou převodovkou, což je právě tento konkrétní případ. Automat by byl jaksi případnější, ale proti manuálu ani slovo. Pracuje se s ním příjemně a přesně, jednotlivé stupně mají mezi sebou správný odstup. Řazení souvisí také s pružností motoru. Velkoobjemový, a ještě k tomu přifouknutý motor - zkrátka musí být pružný. Zátah je patrný již od hodně nízkých otáček a točivého momentu pozbývá, až když se ručička otáčkoměru přibližuje šesti tisícům. Pak již nemá smysl otálet a je třeba přeřadit.
Kupodivu opačně se jeví turbodiesel ve Freelanderu. Točivý moment má sice téměř o třetinu větší hodnotu než Kuga, ale pružnost o poznání horší. Nezvykle se probouzí k plnému a čilému životu až téměř ve dvou tisících. Vůz se sice rozjede i v otáčkách o tisíc menších, ale jen velmi neochotně. Také tady je k motoru připojená šestistupňová přímo řazená převodovka a také zde se podařilo nastavit jednotlivé rychlostní stupně velmi výhodně tak, že vůz plynule zrychluje a padají tam za sebou jedna radost.

Rozdílná žízeň
Další velký rozdíl je mezi oběma vozy v absolutní spotřebě. Samozřejmě, vždyť se dost výrazně liší objemem, konstrukcí a z ní vyplývajícím druhem paliva. Benzinový motor je vždy žíznivější než naftový, notabene v tomto konkrétním případě. V praxi to znamená, že s dvaapůllitrovou Kugou se ve městě nedá dostat pod deset litrů, zatímco Freelanderu s motorem 2,2 l stačí něco přes osm litrů. Přitom rozdíl v dynamice, jednoznačně hovořící ve prospěch fordu, se v ulicích může projevit jen velmi těžko.Za poznámku určitě stojí fakt, že Freelander je první SUV, které používá systém Start/Stop. Pokud je v činnosti program Eco, při každém zastavení motor zhasne a po sešlápnutí spojky zase naskočí. Dnes už to zase není takový zázrak, ale mezi off-roady představuje první vlaštovku.
Mimo město a na dálnici už je na tom Kuga se spotřebou lépe. Plynulé zrychlování i ve vysokých rychlostech - jak je tomu u benzinových turbomotorů obvyklé - přinese odměnu spotřebou kolem deseti a půl litru. Šlo by to pochopitelně i níž, jenže pak už postrádá vlastnictví a řízení tak výkonného vozu smysl. Akcelerace i absolutní rychlost Freelanderu jsou na silnicích i dálnicích pochopitelně menší, zato ovšem jede podstatně levněji.

O kolečko víc

Už bylo řečeno, že pohon všech kol obstarávají u obou porovnávaných vozů SUV spojky Haldex, které připínají pohon zadních kol až v případě potřeby. I v tomto směru je mezi vozy rozdíl. Jde o to, co následuje po připnutí pohonu všech kol. Ford jako čistokrevné SUV nepředstírá, že nabízí řidiči v terénu ještě nějaká další zařízení, jež si může sám volit. Tady opravdu všechno řídí elektronika, v terénu i na silnici. Nechybí pochopitelně ESP a opět musíme pochválit, že jde vypnout. Ovšem za cenu listování v menu, protože se stejně jako v jiných fordech ovládá složitě.
A právě ESP má na svědomí, že ve funkčním stavu prakticky čtyřkolku do akce nepustí. To už musí být skutečně náročný terén, na kluzké a zasněžené silnici je kontrola dynamické stability až příliš aktivní. To malý land rover je z jiného těsta. »Terénnější« ambice naznačuje i kolečkem na středovém tunelu, jímž se dají měnit programy trakce. Otáčením se aktivují změny terénního chování zmíněné v úvodu, Terrain Response. Je ale fakt, že běžný řidič asi jejich dobrodiní využije jen málo. Jednak jede vůz i složitým terénem velmi dobře na jakýkoli program, jednak rozdíl mezi nimi pozná jen ten, kdo se nebojí trochu rozjet. V terénu je tedy Freelander o něco lepší, na silnicích vyhrává o prsa naopak Kuga. Pérování nastavili o poznání měkčeji a vláčněji.
Na dálnici nebo kvalitní silnici je to v podstatně jedno. Kuga se naklání více než Focus, z něhož je odvozena, ve své kategorii však třímá prapor jízdních vlastností na silnici hodně vysoko. S málokterým vozem se dá tak pospíchat, lhostejno, zda na suchu nebo vodě či sněhu a ledě.

Business class

U vozů těchto cenových relací je očekávání jízdního komfortu, vnitřní výbavy a nejrůznějších drobností zpříjemňujících pobyt na palubě nabíledni. V kokpitu obou asi nebude zklamán nikdo. Příjemná sedadla, hezky navržené i zpracované interiéry, logicky umístěné přístroje. Zdá se ale, jako by konstruktéři fordu dokázali s vnitřním prostorem hospodařit lépe, lépe ho využít pro cestující i jejich zavazadla.
Land Rover vypadá zvenku mohutně a impozantně, uvnitř ale místem o poznání více šetří. Prostor na zadních sedadlech nevyvolá nijaké přehnané nadšení ani v jednom případě. Jsou SUV podobné velikosti, nebo dokonce menší, s lepšími podmínkami. Testovaná Kuga v provedení Titanium stojí na samém vrcholu modelové škály, zatímco Freelander S na druhém nejnižším stupni ze čtyř. Přesto není ve výbavě zvlášť podstatný rozdíl, až na drobnosti typu elektricky posouvaných sedadel jsou interiéry srovnatelné.
Zajímavým způsobem se u fordu otvírá kufr. Nikoli celými dveřmi vzhůru najednou, jak bývá obvyklé, ale nadvakrát. Buď horní polovinou pátých dveří i s rámem, ne jen sklem, anebo dohromady i se spodní částí. Na přístup do kufru to vliv nemá. Oč prostornější je oproti konkurentovi Kuga vpředu, o to více strádá vzadu.

Těžká volba
Po shrnutí všech poznatků je opravdu velmi obtížné přiklonit se k některému z obou vozů jednoznačně. Jsou zhruba stejně velké, stejně drahé, stejného určení, se stejnou převodovkou, podobně vybavené. Liší se použitými motory, byť jsou oba přeplňované. Výkon hovoří jednoznačně pro Kugu, točivý moment stejně jednoznačně pro Freelander. Na silnici se cítí lépe ford, v terénu je tomu přesně naopak.
Závěr? Každý si ho musí udělat sám. Musí zvážit, který vůz se mu více líbí vzhledově, to se objektivně zhodnotit nedá. Uvědomit si, zda preferuje pohodlí na silnici, anebo si tu a tam rád zajede do opravdového terénu. Takže - babo raď.

	Ford Kuga 2.5T Duratec Titanium	Land Rover Freelander 2.2 TD4 S
Základní cena	796 990 Kč	808 927 Kč
Cena testovaného vozu	995 690 Kč	1 000 905 Kč
Objem motoru (cm3)	2521	2179
Výkon (kW/k)	147/200	110/150
Točivý moment (Nm)	320	420
Zavazadlový prostor (dm3)	360/1405	750/1670
Spotřeba na 100km (podle tech. údajů/naměřená)	9,9 l/11,0 l	7,0 l/7,8 l
Zrychlení 0-100km/h (podle tech. údajů/naměřená)	8,2 s/8,6 s	11,7 s/12,4 s
Nejvyšší rychlost (podle tech. údajů/naměřená)	210/202	181/175
Plusy	výborné jídní vlastnosti na silnici	výborné schopnosti v terénu
Mínusy	vyšší spotřeba	málo místa na zadních sedadlech