Ford Ranger 3.0 TDCi v redakčním testu

To auto se nedalo z　dálky přehlédnout, z　řady zaparkovaných osobáků vyčníval pick-up s　prodlouženou kabinou (double cab) na všechny strany. Ale jde jen o vnímání měřítek, můj známý z　USA prohlásil, že tyto malé trucky se ve státech ani moc neprodávají. Je to prostě jen takové mládě od většího Fordu F. No, pěkné mláďátko, pomyslel jsem si, když jsem se k　Rangeru blížil. Kromě velikosti mě na první pohled upoutalo ještě něco. To auto má být užitkový vůz, v　techničáku má dokonce napsáno „nákladní automobil.“ Jenže námi testovaná nejvyšší specifikace „Wildtrack“ je samý chrom a lesk. Chrom na masce, chrom na rámech a stupačkách, stříbrné střešní lišty, litá kola, ale hlavně lak v barvě králíčka Azurita. Tedy u Fordu této barvě říkají modrá Lagoon. Ne, v　tomhle autě rozhodně nebudu za kovboje. Trošku se stydím, a když beru za kliku, snažím se být nenápadný. Jenže v　tom okamžiku se okolí vozu rozzáří namodralým proudem fotonů z　LED diod umístěných na spodní straně zrcátek. Po otevření dveří na mě upoutá nápis „Wildtrack“ oranžově prosvětlený na prahu dveří. V　tomhle autě nesplynete s　okolím ani náhodou. Ale když odhlédnu od těchto trošku cirkusových prvků, působí exteriér oproti svému předchůdci rozhodně svěžím dojmem.
Zabydluji se v　kabině a nečiní mi to žádné větší potíže. Všechny ovladače nacházím intuitivně a za chvíli jsou sedadlo, volant, zrcátka, rádio i klimatizace nastaveny dle mých představ. Naštěstí nesedím v　americkém „trucku“ prvně, tak mě nepřekvapí ani poněkud archaické umístění ruční brzdy pod volantem, ani její vzhled držadla deštníku. Interiér prodělal stejně jako exteriér 　v　novém Rangeru omlazovací kůru, ale i tak je přístrojová deska dosti strohá a v　porovnání s　evropskými užitnými vozy spíš za dnešní dobou stále pokulhává. Ve verzi Wildtrack zaujme kaplička nad středovým panelem, která obsahuje kompas, podélný a příčný sklonoměr. Pokud hodláte zdolávat těžký terén, dva posledně jmenované přístroje užijete.
Na předních, dobře tvarovaných sedadlech nedostatkem místa strádat nebudete, i když v　perspektivě vnějších rozměrů designéři žádný hon na milimetry nepodnikali. Zadní lavice je skutečně lavicí a delší cestu bych v　poměrně vzpřímené poloze a s　nepříliš štědrým místem pro kolena podnikat nechtěl. Ale pro dopravu party pracantů na kratší vzdálenost vyhoví s　přehledem a s　tím také byla čtyřdveřová budka původně konstruována. Výhled z　místa řidiče je podle očekávání velice dobrý, a to nejen vpřed přes majestátnou kapotu, ale díky bohatě dimenzovaným zrcátkům i vzad. A při couvání navíc pomáhá elektronický asistent.
Třílitrový turbodiesel se za svůj projev nikterak nestydí a dává o sobě docela vědět. Akustický projev však není nijak nepříjemný. Horší je to s　přenosem vibrací. V　určitých otáčkách vám brní ruka na řadící páce, při jejich změně pocítíte vibrace ve volantu a až nad určitou hranicí otáček vás přestane chvění obtěžovat. Tedy až na středové zrcátko, které rezonuje neustále a díky tomu v　něm vidíte všechno rozmazaně. Ale co se týče síly, tam vás motor se svými 156 koni a především 380-ti Nm jistě nezklame. Navíc zátah je plynulý bez výraznějšího zpoždění na reakci plynového pedálu.
Motoru zdatně sekunduje dobře odstupňovaná pětistupňová manuální převodovka. Za studena řazení trošku vázne, ale po zahřátí nečiní volba rychlostí žádný problém. Jelikož je Ranger vozidlo do těžkého terénu, najdete vlevo od řadicí páky ještě páku ovládající pohon všech kol. Je možné navolit pohon zadních kol, pohon 4x4 a pohon 4x4 s　redukcí, kdy je rozsah převodových stupňů posunut k　nižším rychlostem. Není potom problémem projíždět obtížný terénní úsek doslova krokem. Ovšem vozidlo nemá mezinápravový diferenciál, takže pohon 4x4 se doporučuje zapínat jen na nezpevněném povrchu, jinak hrozí zničení hnacího ústrojí parazitními momenty. V　případě jízdy s　pohonem pouze zadní nápravy jsou k　dispozici volnoběžky v　nábojích předních kol. Ty jsou ovládány tlačítkem vlevo od volantu a zamezují zbytečnému protáčení hnacích hřídelí předních kol a snižují tak spotřebu paliva. Záběrovým vlastnostem pak prospívá sériově montovaný svorný diferenciál zadní nápravy
Vozidlo jsem testoval v　době, kdy celé Česko pokrýval sníh. Musím říct, že jízda se zadním náhonem a masivní porcí kroutícího momentu vyžadovala opatrnost při jízdě zatáčkou. Po prudkém přidání plynu začala záď ihned vybočovat ze zatáčky, a jelikož převod řízení je poměrně malý, máte plné ruce práce s　ručkováním po volantu. Naštěstí je přetáčivost dobře čitelná a lze na ni reagovat s　předstihem. Zařazení pohonu 4x4 je pak pravým požehnáním v　jízdě do strmého kopce zasypaného sněhem, kdy se začnou projevovat terénní geny Rangeru. Také stopový poloměr otáčení 12,6m je příjemným překvapením.
Naopak dálnice není pro tohle auto místo k　radovánkám. Silný motor nemá problém vozidlo svižně rozpohybovat na dálniční rychlost, ale od nějakých 120-ti km/h vás již obtěžuje poměrně silný aerodynamický hluk, stejně tak jako hluk od širokých pneumatik s　výrazným vzorkem. Také zadní náprava začne být s　vyšší rychlostí nervóznější, nehledě na spotřebu paliva, která koresponduje s　velikostní a „čistotou“ tvaru karosérie. Na dálnici to chce zvolnit dálniční rychlost platnou v　USA a nikam se zbytečně nehnat.
Ano, tohle auto není úplně férové hodnotit měřítky, která uplatňujeme na osobní vozy. To, co mluví pro Ford Ranger, jsou následující údaje. Ložná plocha velikosti 1530x1451mm, užitečná hmotnost 1140kg a povolená hmotnost brzděného přívěsu až 3000kg! A poněkud nevycválané jízdní vlastnosti lehce omluví světlá výška 205mm, nájezdové úhly 34° vpředu a 20° vzadu, schopnost překonat brod s　hloubkou 750mm nebo boční náklon 49°.
Verze Wildtrack jednoduše klame tělem, když se snaží vypadat trošku jako módní SUV. Ale pořád se jedná o pravý americký truck s　žebřinovým rámem a tuhou zadní nápravou odpruženou listovými pery. Tohle auto má předpoklady vydržet surové zacházení. Takže jediné co mi k　tomu všemu stále nesedí, je ta holčičí modrá barva. Jenže pak jsem v reklamní brožuře objevil fotku surfařky před verzí Wildtrack přesně v　tomto odstínu azurové. Ano, tohle auto patří do Kalifornie, na ložnou plochu se naháží prkna a neopreny a hurá na pláž. Tak se na mě nezlobte, že mi to uprostřed února na sněhu ihned nedocvaklo.
'Zbývá jen doplnit, že Ford Ranger můžete mít se třemi velikostmi budky a ložné plochy. Ložnou plochu můžete zakrýt roletou, plachtou, pevným víkem nebo skříňovou nástavbou. Cena Rangeru s　motorem 2,5TDCi začíná na částce 600 tisíc, námi testovaný Wildtrack s　plnou výbavou stojí 900 tisíc korun.