Ford Tourneo Custom PHEV: tři válce pod napětím

Zatímco u osobních aut je hybridní, resp. plug-in hybridní technologie již běžná, mezi dodávkami je Transit Custom, resp. námi testovaná osobní verze Tourneo Custom PHEV (plug-in hybrid electric vehicle) pionýrem. Většina výrobců totiž tuto mezifázi přeskočila a vrhla se rovnou na plnou elektriku.


Hybrid jenom na elektřinu

PHEV verze je však unikátní i samotnou konstrukcí hybridního pohonu. Používá tzv. sériový hybrid, který sice kombinuje spalovací motor a elektromotor, samotný pohyb však zajišťuje výhradně elektromotor o výkonu 93 kW (126 k). Ten čerpá elektřinu z Li-ion baterie s kapacitou 13,6 kWh schovanou v podlaze, takže nijak neomezuje vnitřní prostor. To je důležité zejména pro čistě užitkovou verzi, protože nijak nezmenšuje nákladový prostor. Baterie by měla teoreticky stačit na 56 km (dle NEDC), realita je však blíže hodnotám podle metodiky WLTP (41-48 km). V českých podmínkách jsme na jedno nabití zvládli 40 km, což je pořád víc než při mezinárodní prezentaci ve Švédsku. Tam jsme při teplotách kolem 5°C zvládli jenom 30 km.


Bez obav z dojezdu

Řidič ale nemusí mít strach z toho, že by snad nedojel. Jakmile se totiž baterie vybije, přichází ke slovu spalovací motor, v tomto případě zážehový přeplňovaný litrový tříválec EcoBoost známý z osobních Fordů naladěný na 75 kW. Ten přes generátor dobíjí trakční baterii a současně pohání i elektromotor. V tomto režimu se tříválec chová, jako by byl spojený s variátorovou převodovkou. Pokud šlápnete na plyn, nejprve se vytočí motor, a pak se dá teprve auto do pohybu. Hlavně při předjíždění je třeba počítat s tím, že dynamika není v tomto režimu nikterak závratná. Přestože je tříválec odhlučněný snad lépe než v osobních autech, někde z dáli ho neustále slyšíte. A to hlavně na dálnici, kde motor dost točí. Maximální rychlost je omezená na 120 km/h.


Hlavně do města

Na druhou stranu na dálniční provoz není Transit, resp. testované Tourneo Custom PHEV primárně stavěný, čemuž odpovídá i maximální rychlost omezená na 120 km/h. „Revírem“ obou verzí je městský provoz, osobní variantu si dovedu představit jako hotelový či letištní shuttle, kde má větší šanci být neustále na dobíječce. Mimochodem z běžné 230V sítě trvá dobití asi 5 hodin, s komerční nabíječkou o polovinu méně. Spalovací motor zde primárně slouží hlavně jako záloha, kdyby těch 45 elektrických kilometrů nestačilo. Benzinová nádrž má pořad ale solidní objem 54 l, což by mělo vystačit na 500 km. Ve městě se spotřeba pohybuje mezi 6 až 7 litry, naopak na dálnici, kdy je motor vytočený, počítejte i s devíti litry. Pokud ráno vyjdete s plnou baterií, s částečným provozem na benzin se dostanete někam ke 4 l/100 km.


Můžete nabít za jízdy

Hybridní pohon disponuje čtyřmi jízdními režimy. Výchozí je EV Auto, kdy o spolupráci obou motorů rozhoduje elektronika, přičemž se snaží upřednostnit elektřinu. EV ji vynutí, EV Later umožní zachovat aktuální stav dobití baterie (elektřinu motoru dodává spalovací motor) a EV Charge, kdy baterii dobíjí spalovací motor. V tomto režimu ale nemůže být o ekologii ani řeč.


Držíme palce

Najít si zákazníka bude mít u nás PHEV dost těžké, a přiznává to i importér. Nemáme zde žádné dotace nebo bezemisní zóny ve městech. Vzhledem ke složitější technice je celkem logicky vyšší i cena. Osobní verze se prodává v jediné top vybavené verzi Titanium za 1 008 172 Kč (bez DPH). Jenom pro srovnání, nejvýkonnější 185k diesel ve stejné výbavě vyjde na 987 300 Kč. Jo a na modré zóně s autem bohužel zdarma parkovat nemůžete, protože jeho emise přesahují hranici, za níž můžete dostat značku EV.


+ jízdní vlastnosti

+ skvělé dílenské zpracování

+ variabilita interiéru

+ bohatá výbava


- malý dojezd na elektřinu

- vysoká cena

- bez jakýchkoliv finančních a daňových úlev nedává moc smysl

- mimo město omezená dynamika

- dlouhé dobíjení

- vysoká hmotnost