Honda City 1.4 – drahý bič na Logana

Honda vtrhla do segmentu levných vozidel s modelem City. Jak bude tento model v nadupané třídě úspěšný řeknou výsledky letošních statistik. Za první tři měsíce se modelu City prodalo 44 ks, což není oproti konkurenci (Dacia Logan – 169 ks, Renault Thalia 335 ks) mnoho. Nesmíme však zapomínat, že City se začala v Česku prodávat až od letošního února a marketingová kampaň ještě nedocílila svého vrcholu.

Oproti konkurenci je Honda City dražší, ale nabízí bohatou základní výbavy. Námi testovaná verze cool obsahovala ABS+EBD, airbag řidiče i spolujezdce, předpínače bezpečnostních pásů, kotoučové brzdy vpředu i vzadu, posilovač řízení, vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, třetí brzdové světlo, centrální zamykání dálkově ovládané, imobilizér, elektrické ovládání bočních oken, výškově stavitelný volant a sedadlo řidiče, držáky nápojů vpředu i vzadu, digitální hodiny, sklopné opěradlo zadního sedadla dělené v poměru 3:2, zadní střední 3 bodový bezpečnostní pás, ISOFIX, osvětlení zavazadlového prostoru, čtecí lampička, pylový mikrofiltr, chromové vnitřní kliky dveří, nárazníky a vnější kliky dveří v barvě vozu, boční ochranné lišty, autorádio s CD přehrávačem, 4 zabudované reproduktory, ukazatel průměrné spotřeby a kontrolka zapnutí bezpečnostního pásu.

Karosérie

Každý model automobilky Hondy je jiný, svérázný. Honda si nezakládá na stejné (unifikované) vizáži všech modelových řad, což považuji za velké plus. V případě námi testovaného modelu City patří design karoserie k originálním a na rozdíl od konkurence se může pochlubit čistou boční siluetou. City je ve své třídě prostě jiný. Přesto, že City naleznete obrovský zavazadlový prostor, nemusíte se trápit „přifařeným“ kufrem jako u konkurence. Boční pohled na City degradují pouze malá „zapadlá“ čtrnácti-palcová kola, na kterých tento sedan vypadá poněkud komicky.

Při pohledu na příď vozu zaujme povedená maska s vodorovnými chromovanými pruhy. Tvar mřížky chladiče evokuje ostatní modely japonské Hondy. Kapota motoru plynule přechází k nárazníku v barvě karoserie. Světlomety podtrhují jemně elegantní šmrnc celé přídě, kterou musím hodnotit kladně. I vnější zpětná zrcátka zaslouží pochvalu.

Záď Hondy City působí vyzrále a navozuje pocit dospělého sedanu o třídu výše. Při detailním pohledu na zadní světlomety musím Hondu chválit a chválit. Tvar a provedení zadních světlometů považují za velmi zdařilý. I přesto, že záď vozu může leckdo považovat za usedlou, nemohu jinak, než konstatovat, že k tomuto sedanu se prostě hodí.

Celkový dojem ruší pouze boční pohled díky utopeným kolům. Křivky karoserie jsou vyvážené a přechody elegantně ladné. Exteriér nemá nouzi o atraktivní prvky, ovšem extravaganci zde nenajdete. U City nemůžete čekat tak osobitou vizáž, jakou se může pochlubit nový Civic. Klasické, funkční a zdařilé pojetí sedanu se prostě povedlo, čímž Honda alespoň provětrá stojaté vody tohoto segmentu vozidel.

(+) vyvážený a povedený design

(-) příliš malá a utopená kola

Srovnání s konkurencí

Interiér

Honda City částečně převzala podobu interiéru od sourozence Hondy – Jazz. Palubní a přístrojová deska je téměř stejná. Po usednutí za volant překvapí interiér zejména svou barevnou škálou. Kombinace hnědých odstínů je zajímavá a navíc po dobu celého testu nedošlo k viditelnému zašpinění interiéru.

Originální palubní deska dodává vozu vlastní identitu. Od konkurence se značně liší, a to je dobře. Klasickému uspořádání do písmene T vévodí středový panel s výdechy ventilace, pod kterým naleznete integrované autorádio a zajímavé ovládání cirkulace vzduchu. Pod středovým panelem nechybí schovaný vysouvací držák na nápoje.

Tříramenný volant celkem dobře padne do rukou, jeho průměr patří k větším, povrchová úprava k průměru. V kapličce za volantem se skrývá trojice zapadlých kruhových ukazatelů.

Spolujezdec může využívat dvě uzavíratelné schránky. Výplně dveří jsou provedeny ve světlém odstínu a jejich povrch je příjemný.

Přední sedačky jsou pohodlné a v segmentu levných vozidel patří zřejmě k těm nejlepším. V rozměrných sedadlech se cestuje pohodlně, tvarování je příjemné a dokonce můžete očekávat dobré boční vedení. Jedinou výtku zaslouží výstupek zvýšené podlahy na místě řidiče u středového tunelu, který při sundání nohy z plynu vadí. Tento drobný nedostatek je daní za uložení palivové nádrže pod předními sedadly.

Zadní sedadla taktéž nabízí možnost pohodlného cestování, zejména při čtyřech členech posádky. Pátý cestující na prostředním sedadle si komfortu ani prostoru příliš neužije. Ostatně zejména přímá konkurence je na tom ještě o něco hůře. Za dostatkem místa v podélném směru může především rozvor činící 2455 mm.

Zavazadelník dle očekávání pojme rovných 500 litrů zavazadel. Přesto, že kraluje velkým objemem, využitelnost není zdaleka ideální. Do „kufru“ se dostáváte přes poměrně malý vstupní otvor a samotná hloubka může osobám nižšího vzrůstu činit nemalé potíže. Navíc samotná spodní hrana kufru zasahuje příliš vysoko. Víko je možné otevřít klíčkem, nebo páčkou umístěnou vedle řidičova sedadla. Naopak osobám vyššího vzrůstu může činit problém hrana otevřeného víka kufru, která se vyklápí v malém úhlu. Na spodní straně víka zavazadelníku ční dvojice nezahalených reproduktorů, které můžou přichystat nejedno překvapení. Na dně kufru naleznete pouze dojezdovou rezervu.

Honda City nás překvapila variabilitou zadních sedadel a jejich opěrek. Sedadla rozdělená poměrem 2:3 lze zcela sklopit, čímž se objem zvýší na hodnotu 1323 litrů. Navíc získaná plocha je naprosto rovná. Pouze průchod mezi kufrem a kabinou vozu je omezený, což je dáno samotnou koncepcí – sedanu. City poskytuje možnost sklopení zadních sedadel směrem vzhůru, čímž lze převést i předměty vysoké.

(+) dostatečný prostor

(+) pohodlná sedadla

(+) netradiční pojetí interiéru

(+) variabilita zadních sedadel

(-) omezený přístup do zavazadlového prostoru

(-) otevírání víka zavazadlového prostoru klíčkem

Motor

Honda montuje do modelu City pouze benzínovou čtrnáctistovku. Jedná se o čtyřválec uložený napříč s osmi-ventilovým rozvodem SOHC i-DSI*. Pohonná jednotka poskytuje výkon 61 kw při 5700 otáčkách a točivý moment 119 Nm již při 2800 otáčkách. Vrchol točivého momentu je posazen nezvykle nízko, téměř stejně jako u vznětových agregátů.

Samotný motor bezprostředně po nastartování posádku neobtěžuje svým zvukovým projevem. Při jízdě je motor slyšet, hladina hluku je však přijatelná. Horší situace nastává při vytočení motoru do vysokých otáček, kdy je jeho projev žalostný a cestující začíná obtěžovat nadmíra produkovaného hluku.

Motoru svědčí i nízké otáčky, kde překvapivě poskytuje dostatek síly. Není proti vůli rozjíždět se na druhý převodový stupeň, nebo samotná jízda pod hranicí dvou tisíc otáček. Motor vozu propůjčuje vozu plynulé zrychlení, bez jakékoliv výrazné výkonnostní špičky, což vede ke komfortní plynulé jízdě.

Velkou výhodou této čtrnáctistovky je samotný objem motoru – 1339 ccm. Díky této hodnotě, majitel vozu ušetření na povinném ručení, jelikož se bez problémů vejde do objemové skupiny do 1350 ccm.

Apetit motoru je trochu vyšší, než udává výrobce. Podrobné hodnoty naleznete již ve vydaném testu spotřeby Hondy City, kde získáte dokonalý přehled o kolik dokáže tento model spotřebovat paliva.

* Motor s označením i-DSI o výkonu 61 kW/83 k je opatřena dvěmi zapalovacími svíčkami, které jsou umístěny diagonálně ve spalovací komoře. Díky tomuto uspořádání a skutečnosti, že časování každé svíčky se mění v závislosti na otáčkách a zatížení motoru je zajištěno účinnější a efektivnější spálení směsi.

(+) točivý moment v nízkých otáčkách

(+) sazba povinného ručení (objem jen 1339 ccm)

(-) hluk ve vysokých otáčkách

(-) nedostatek výkonu na dálnici

Jízdní vlastnosti

Po usednutí za volant se cítíte prostorně a nejste ničím omezeni. Vše naleznete na svém místě. Menším problémem mohou být poměrně široké přední sloupky, které brání ve výhledu na křižovatce, nebo v zatáčce. Na sloupky si lze však zvyknout.

Řazení zaslouží pochvalu. Chod řadící páky není ani příliš dlouhý, ani sportovně krátký. Prostě akorát. Rychlosti řadíte s přesností samou. I podvozek zaslouží pochvalu, není ani příliš měkký, ani tvrdý. Přes nerovnosti se City přenáší komfortně, o menších nerovnostech posádka téměř neví. Přejezd výtluků zaslouží pochvalu, jelikož cestující jsou o nich informováni velmi vzdáleně. Pouze řidič pozná v chování podvozku menší nejistotu.

Podvozek samotný je limitován malými koly. Přes větší náklon kabiny jede City přesně tam, kam řidič určí. I v extrémních situacích není chování vozu nikterak záludné. Ovšem vždy je nutné mít na paměti, že se jedná o komfortně naladěný sedan a ne o vůz se sportovním duchem.

Výtku zaslouží cestování po dálnici. Udržet maximální povolenou rychlost na dálnici není problém. Ovšem problém nastane při náhlém zbrzdění v táhlém stoupání. Vůz ztracenou rychlost nabírá jen velmi pomalu a vlažně. Další výtku bych měl k velké náchylnosti na boční vítr, za což může zejména výška vozu a úzká kola. Také je nutné počítat při míjení protijedoucího vozu, nebo souběžně jedoucího pomalého vozu se zavlněním kabiny vozu, které se stupňuje s rychlostí.

Vůz dosáhl maximální rychlosti 170 km/h (dle tachometru). Hluk při této rychlosti uvnitř přesahuje přijatelnou hranici. Již od 120 km/h je hladina hluku vyšší, než kterou po prvním seznámení s vozem čekáte. Do interiéru proniká aerodynamický hluk, hluk od pneumatiky a motoru. Samozřejmě, že pokud budeme srovnávat s konkurencí v dané třídě, odhlučnění při vyšších rychlostech je srovnatelné.

Brzdy mají dobrý účinek a lze je snadno dávkovat. Disponují dostačujícím výkonem a spolu se systémem ABS dodávají jistotu v ovládání.

(+) ovladatelnost

(+) adekvátně naladěný podvozek

(+) kotoučové brzdy na všech 4 kolech se systémem ABS+EBD

(-) nedostačující výkon ve vyšších rychlostech

(-) náchylnost na boční vítr

Verdikt

Hondu City mohu označit za plnohodnotný sedan ve své kategorii. Nevypadá levně, nejezdí jako levná auta a navíc nezruinuje svého majitele.

Přesto, že v našem testu model City uspěl se známkou jedna mínus, nebude mít na růžích ustláno. Prodejní kategorie tohoto segmentu vozů je našlapaná a český zákazník hledí zejména na cenu. Honda nabízí za rozumnou cenu propracovaný vůz, kterého by se Logan, Thalia i Fabia měli obávat. S klidem mohu označit právě Hondu City za nejlepší možnou koupi v kategorii vozů s „přilepeným“ kufrem.