První generace Hondy City nebyla zrovna šlágrem. Jednalo se o Jazz s naroubovaným kufrem na zádi. Postavit malý sedan se nedaří řadě automobilek, přesto se do vod tříprostorových karoserií (oblíbených zejména v Asii) pouštějí stále znovu a znovu. Honda proto přichystala další generaci modelu City, který vypadá o poznání lépe než předchůdce. Jak jezdí nové City a co dokáže ve srovnání s konkurencí (Suzuki SX4 sedan, Fiatu Linea, Chevroletu Aveo a Renaultu Thalia) nabídnout?
Karoserie: dlouhé dospívání
Předchůdce se designově příliš nepovedl. Doslova naroubovaná záď trhala celkové vnímání vozu. To nová generace modelu City působí o mnoho lépe. Dynamičtější tvar karoserie a podařené zadní partie mohou konečně oslovovat i mladší zákazníky. Příď s dlouhými světlomety odkazuje na příbuznost k japonské značce. Maska chladiče je masivnější díky čemuž působí City více dospěleji. Nová City je o pouhých 5 mm delší než předchůdce, přičemž byl prodloužen rozvor o 100 mm. Díky tomu profituje posádka (mezi předními a zadními sedadly je o 25 mm více prostoru).
(+) design (oproti předchozí generaci a konkurentům)
Interiér: jednoduchý, vyvážený, moderní
Relativně jednoduchá palubní deska zaslouží pochvalu.Potěší volant z Civicu seřiditelný ve dvou osách a pěkné provedení přístrojové kapličky. Přední sedadla musím pokárat za podprůměrné boční vedení těla a celkově vyšší umístění. I přes tyto výtky si svou ideální pozici naleznete za volantem modelu City celkem rychle. Sedadlo řidiče můžete výškově nastavit v rozmezí 50 mm a volant seřizovat podélně i výškově v rozmezí 40 mm. Nově řidiči přibyla také opěrka levé nohy, kterou ocení zejména při delších jízdách po dálnici. Zadní sedadla jsou s novou generací ochuzena o možnosti vztyčit sedák a převážet vyšší předměty. Opěradla sedadel lze však polohovat a sklápět v poměru 60:40. Samotný zavazadelník pojme nadprůměrných 506 litrů. Nepotěší však omezeným přístupem, který určuje menší otvor víka. Dostat se do kufru můžete tak trochu nelogicky dvěma způsoby. Buď zatáhnete za páčku umístěnou vedle sedadla řidiče nebo klíčkem (bohužel víko kufru nelze otevřít ani dálkovým ovladačem ani tlačítkem umístěným na samotném víku, což je běžná praxe). Další výtka spočívá v ovládání audiosoustavy. Honda zjednodušovala a zredukovala počet ovládacích prvků na rovných deset kusů. Bohužel to snižuje komfort ovládání. Na druhou stranu cestující potěší audiosystém přehrávající MP3 (nechybí konektory AUX a USB) a velké množství odkládacích přihrádek a schránek. Vyjma klasických přihrádek naleznete úložné místo i pod zadními sedadly.
(+) nízká hmotnost
(+) objem zavazadlového prostoru
(+) prostornost
(+) odkládací prostory
(-) otevíráni kufru
(-) vyšší posaz
(-) menší variabilita oproti předchozí generaci
(-) horší využitelnost zavazadelníku dána koncepcí /sedan/
Motor: dole bez chutí, nahoře šťavnatý
čtyřválec o zdvihovém objemu 1339 ccm je spíše třínáctistovkou, než čtrnáctistovkou. S poměrně lehkým vozem dokáže jedna-čtyřka se výkonem rovných sto koní slušně zacvičit. Čtyřválec se hladce vytáčí a poskytuje tichý a kultivovaný projev, přičemž ho lze vytočit až do nějakých 6800 ot./min., což je pro Hondu tak typické. V dolních otáčkách předvádí spíše průměrné výkony, ve vyšších však konkurenci hravě válcuje. Motor dovoluje jet na dvojku téměř sto kilometrů v hodině díky dlouze odstupňované převodovce díky které potěší spotřeba paliva. Aniž bych se snažil, podařilo se mi hned třikrát za sebou projet napříč ucpané hlavní město se spotřebou 5,9 l/100 km, což považuji za obdivuhodný výsledek. Mimo město se tak můžete pohybovat při lehké noze klidně za pět litrů na sto (Praha-Písek-Praha=5,3 l/100 km). Pokud budete jezdit v rámci předpisů, jen zřídka překročí průměrná spotřeba hodnotu udávanou výrobcem (6,1 l/100km). Pokud budete čtrnáctistovku pro svižnější jízdu vytáčet, počítejte se spotřebou o dva litry vyšší.
(+) spotřeba
(+) kultivovanost
(-) jediný motor v nabídce
Jízdní vlastnosti: zlepšení, ale ...
#foto17446Podvozek je tužšího charakteru, přesto běžné nerovnosti zvládá na jedničku. Přes tužší pérování však trpí slušnými náklony v zatáčkách a vyšší náchylností na boční vítr. Udržet malou Hondu při povolené dálniční sto-třicítce dá zabrat. I pro přímou jízdu je nutné ze strany řidiče korekce volantem. Omezené stabilitě nepřidá ani příliš přeposilované řízení, které je však běžně celkem přesné a relativně komunikativní. Menší strmost a horší zpětnou vazbu lze vzhledem k zaměření vozu omluvit. Pochvalu City zaslouží za rychlý nástup brzdného účinku. Řazení pětistupňové manuální převodovky patří k lepšímu průměru.
Jméno City evokuje vůz využívat zejména ve městě. Bohužel pro tento účel je vhodnější Jazz, která je pro rodinné potřeby daleko praktičtější. Model City se neztratí při jízdách mezi městy ani na dálnici. Tam mu však nesvědčí vysoké rychlosti (které díky motoru může dosahovat), avšak s přibývající rychlostí je nutné počítat s omezenou jistotou řízení. Při nějakých 150-160 km/h vůz začne plout a je silně háklivý na boční vítr či vzduch od jedoucích aut. Příliš jistoty podvozek nedodává ani při brzdění či rychlém změny směru jízdy, přesto mu nelze upřít snahu se všemi nástrahami zdatně vypořádat. Ve městě oceníte zejména výborný rejd.
(+) brzdy
(+) stabilita v nízkých rychlostech
(-) nejistota při vyšších rychlostech
Závěr: premiant mezi malými sedany
V segmentu malých sedanů patří dnes testovaný model k naprosté špičce, jen těžko mezi konkurenty budeme hledat vyváženějšího protivníka, který vyniká nízkou spotřebou paliva, výborným motorem (Hondě se v tomto segmentu blíží akorát Fiat Linea) a solidní prostorností s velkým množstvím odkládacích ploch. Pokud se na model City budeme dívat očima potencionálního kupce (starší manželský pár), který často nejezdí po dálnici, je City dokonalým společníkem. Bohužel celkové hodnocení modelu City sráží ve srovnání s konkurencí zejména vysoká pořizovací cena. Vždyť za menší peníze dostanete praktičtější a lépe využitelnější Jazz nebo stejně drahé konkurenty o třídu výše (cee´d, Golf atd.)