Honda Jazz - lepší než předchůdce?

Je až s podivem, že se Honda Jazz nestala v Česku kultovním malým stěhovákem. Vždyť splňuje svou univerzálností většinu požadavků mladých rodin a dokonce i chalupářů. Proč tedy není bestsellerem? Jednoznačnou odpověď vidím v ceně hravě atakující třísetisícovou hranici. A bohužel u nového Jazzu tomu není jinak. Co tedy dokáže nabídnout tento model za nemalý peníz?

Karoserie: větší a atraktivnější

Nová, přesto stejná. Automobilka Honda na Jazzu nepodnikla žádné razantní tvarové změny. Její jednoprostorový tvar totiž nejlépe vyhovuje zaměření tohoto malého vozu, který se snaží nabídnou posádce co nejvíce prostoru a zároveň nevídanou porci variability. Přesto všechno vypadá nový Jazz zase o kousek atraktivněji a přibližuje se v kusu mladších zákazníků. Nový Jazz je o 55 mm delší, o 20 mm širší a o 50 mm se natáhl i rozvor. Výška zůstala stejná, přičemž rozchod kol se rozšířil.

Interiér: praktik

Interiér neprodělal žádné převratné změny. Po stránce ergonomie nelze Jazzu nic vytknout. Vše je na svém místě. Nově potěší inteligentní ovládání palubního počítače pomocí tlačítek na volantu (narozdíl od předchůdce). Stejně tak potěší umístění palivové nádrže pod předními sedadly, díky čemuž lze sedáky zadních sedadel vyklápět vzhůru k opěradlům (čímž docílíme prostoru i pro převoz například jízdního kola). Samotná aretace sedadel probíhá sklopením kovové podpěry. V případě potřeby (například při jízdě na dovolenou) lze místo pod zadními sedadly využít pro převoz drobnějších zavazadel.

Zavazadelník s objemem 399 litrů v základním uspořádání patří k největším ve třídě malých aut. Navíc obestavěnost prostoru je nadprůměrná. Jednoduchým sklopením opěradel docílíte naprosto rovné ložné plochy (nově se nemusejí pro sklopení vyjímat opěrky hlav). Jazz nabízí nevídanou variabilitu a mezi konkurenty nenalezneme přemožitele.

(+) variabilita (chytré sklápění sedadel)
(+) příkladné odhlučnění
(+) odkládací prostory
(-) tvar hlavice řadící páky

Motor: místo i-DSI nově i-VTEC

Nová "čtrnáctistovka" o zdvihovém objemu 1339 ccm dostala konečně čtyřventilový rozvod, systém plynule proměnného časování a zdvihu ventilů. Díky tomu produkuje maximální výkon 73 kW a točivý moment vrcholí hodnotou 127 Nm při 4800 otáčkách. Mezigeneračně čtyřválec dosahuje lepšího průběhu výkonu a přidává sílu ve vysokých otáčkách (typické pro Hondy). Plynový pedál není ovládán skrz lanko, ale elektronicky. Převody pětistupňové převodovky jsou poměrně dlouhé. Na dvojku Jazz dosahuje téměř stokilometrové rychlosti a trojku hravě zdolává dálniční limit. Na pátý rychlostní stupeň čtrnáctistovka točí při stovce 3200 otáček, při 130 km/h 4000 otáček, přesto celkově musím hodnotit tuto pohonnou jednotku za doslova fantastickou.

Spotřebě jsme věnovali samostatný . Pozitivní zprávou je, že spotřeba s novou generací poklesla ve všech sledovaných jízdních režimech. Jazz s čtrnáctistovkou pod kapotou je nyní úspornější při klidné i ostřejší jízdě. Spoří ve městě i mimo něj. V kombinovaném provozu dokáže dlouhodobě jezdit kolem hranice pěti litrů, což se nám během týdenního testu jen a jen potvrdilo.

(+) jadrný zvuk
(+) kultivovanost
(+) spotřeba

Jízdní vlastnosti: zase o kousek dospělejší

Přední náprava typu MacPherson a zkrutná příčka vzadu nejsou nejlepšími předpoklady pro výborné jízdní vlastnosti. Přesto si Jazz vede ve srovnání s konkurencí obstojně. Nově prodloužený rozvor zaručuje větší stabilitu i při vyšší rychlostech. O něco lepší stabilitě v zatáčkách pomáhá rozšířený rozchod kol. Jazz si tak dlouho zachovává neutrální chování, které postupně přechází v nedotáčivost. Jazz není stavěn pro sportovně založené řidiče a zaměřuje se spíše na prakticky založené jedince. Odhlučnění interiéru od okolí patří svou úrovní velmi vysoko a podvozek poskytuje komfortnější cestování než současná Fabia. Jazz se řídí tak nějak přirozeně a nelze od něj očekávat zábavu sportovně laděných hatchbacků. Prostě obstojně jezdí a slouží.

(+) přesné řízení a řazení
(+) solidní jízdní vlastnosti
(-) přeposilované řízení (příliš lehké)
(-) náchylnost na boční vítr

Závěr: až na tu cenu ...

Honda Jazz v druhé generaci těží z té první samá pozitiva. Zůstala skvělá variabilita interiéru, byly ještě více podtrženy solidní jízdní vlastnosti a karoserie je zase o kousek líbivější. Revoluce se sice nekoná, ale evoluční kroky může označit za pozitivní. Bohužel však zůstala vysoká pořizovací cena, která zejména v Česku snižuje oblibu tohoto maximálně praktického modelu.