Hyundai ix35 2.0 CRDi v redakčním testu

Hned na začátek musím začít s omluvou. Korejským vozům prostě nadržuji. Jsou to auta, která mě tak překvapila svým růstem (nemyslím rozměrovým), že jsem k nim začal vzhlížet jako k etalonu většiny tříd. Kdyby každá značka postupovala tak rychle a tak cílevědomě za lepším při tak dobrých cenách, pak bychom jezdili ve fantastických vozech s minimální spotřebou už dnes. Jenže ne každá automobilka má stejné podmínky, stejnou filosofii a stejné ambice. Škoda. Takže hned od naplánování testu vozu Hyundai ix35 jsem se na ten týden těšil.

Zpátky do Koreje
Jenže první setkání s vozem pro mne bylo trochu zklamání. Mezi moje favority zapadla auta Kia či Hyundai i proto, že jejich design se stal najednou více evropským a nesnažil se o nějaké nové umělecké směry. Jsem konzervativní, takže ta spousta křivek, obloučků a zprohýbaných ploch mi nelahodí oku. Jen si vezměte přední masku. Světla jsou protažená skoro nad půlku výkrojů blatníků (kam tohle jen bude pokračovat…), z čelního pohledu není nikde jediná souběžná linie. Světlomety, mlhovky i velký chladič jsou v různých pozicích, které jsou sice dynamické, ale už staří Římané měli heslo, že „všechno má své meze“. Vrcholem tak pro mě jsou dva prolisy na kapotě, které by z mého hlediska vůbec nemusely být.
Zadní světla a gigantický C-sloupek s bočním okénkem s na první pohled (a následně během každého couvání dalším a dalším pohledem) naprosto nefunkčním okénkem jen dokreslují mou zoufalost.
Ale co, když už s tím jednou musím jezdit… Každý má jiný vkus a třeba zrovna vám se bude tohle auto líbit. A mě to necháte sežrat v diskuzích, že jsem hloupý, trapný a nemám vůbec co hodnotit vzhled. Každopádně po testu musím uznat, že když jsem ho následující pondělí odevzdával, už jsem s ním byl celkem smířen a nezdál se mi být ošklivý. Zvykl jsem si a naopak se mi jeho tvary výrazně vryly do paměti, což se u mnoha jiných vozidel nestává.

+ Nepřehlédnetutelné auto, které vyvolává pocity (jakékoli)
- Méně je někdy více. I v křivkách to platí.
- Zadním okénkem v C-Sloupku není nic vidět

Zpátky k bumerangu
Stejně tak, jak jsem žehral na design exteriéru, musím trochu plivnout jedu i na přístrojovou desku. Bumerangy výdechů klimatizace, ukončený výstupek ovladačů okének a tím i posunutí madla dveří hodně vzad nebo tvrdá záda předních sedadel s výkroji, to jsem u tohoto vozu nečekal. Přesto dávám interiéru bodů víc, než exteriéru. Co kvituji s povděkem je například pracoviště řidiče. Především volant se skvěle drží, elegantní přístroje mi pokaždé potěšily oko a jednoduchost ovládání klimatizace, rádia a všeho ostatního (až na vyhřívání zadního okna skoro u spolujezdce) mi rozehřála srdce. Tvrdé plasty, z nichž je přístrojovka vyrobená, sice na bližší pohled nevypadají nic moc, v celku však působí ladně a elegantně. Hlavně však nic nikde nevrže a spáry jsou minimální.
Přední sedadla jsou rozměrná, pohodlná a evropsky stavěná. Vzadu pak auto nabízí opravdu hodně místa na nohy. Možná až o třídu vyšší auta by se mohly srovnávat. Tohle SUV ale lehce znehodnotí svůj náskok krátkými sedáky, které nepodepírají stehna v dostatečné míře, protože jsou krátké a v nevhodném sklonu.
Zavazadelník má objem 465 litrů. Na první pohled je to dost, ale nákladová hrana je vysoko a prostor je plochý a dlouhý. Pod podlahou je totiž plnohodnotné kolo, které sice ubírá místa, ale při defektu je neocenitelná.

+ Ergonomická přístrojovka
+ Spousta místa v podélném směru
- Vysoká nákladová hrana kufru

Kdo je tam?
Zaklepat na kapotu a zeptat se „kdo je tam?“ jsem měl chuť vždy, když jsem s autem jel. Motor má totiž iX35 velmi tichý a kultivovaný. Jde o řadový čtyřválec o objemu dva litry s výkonem 100 kW. Po nastartování se sice trochu rozchrchlá, ale hned vzápětí utichá a do interiéru vstupuje jen symbolicky, aby dal vědět, že pracuje, a to někde kolem 1400 otáček. Pak se hluk nijak výrazně nezvyšuje, ani když dosáhne 4000 ot./min, což je vrchol, kam se vyplatí auto vytáčet. Příjemný točivý moment je k autu vlídný a v případě potřeby jej dostatečně sevře a vytáhne ze zapeklité situace. Stejně tak je to i se spřevodováním (na šestku při 130 km/h točí 2700 ot./min) či spotřebou.
Ale zase jsem našel několik „ale“, o která se musím podělit. Tak například spotřeba ve městě podle tabulek má být kolem 6,7 l na 100 km. Můj palubní počítač hlásil minimálně 7,1 l, a to ještě v ideálním případě s extrémně lehkou nohou. V průměru jsem pak jezdil za 7,4 l na 100 km.
Také projev motoru je sice příjemný, ale něco mu chybělo. Možná nějaká výbušnost, zemitost, charakteristický zvuk. Cokoliv. Prostě jsem měl z motoru pocit jak z chirurgického sálu. Neosobní, studený, funkční. Zrovna tady bych byl asi příznivcem načipování, aby se zvýšila má radost z jízdy.

+ Kultivovanost motoru
- Vyšší spotřeba
- Neurčitost motoru a jeho bezpohlavnost

Drží
#foto18498Podvozek auta je příjemný. Jde o SUV, ale s celkem nízkou světlou výškou – 170 mm. To je výhoda na silnici, ale nevýhoda v terénu. Já sice auto protáhl i úvozovou cestou, ale ne natolik, abych mohl tvrdit, že auto je či není ideální pro tento terén. Spíš se přikláníme k tomu, že silnice mu sluší víc, ale možnost uzamčení převodu na stálých 4x4 s poměrem 50:50 z něj nedělá žádného městského Dandyho. Brzdy auta byly dostatečně ostré a stálé, pružení překvapivě tvrdší a podvozek byl celkově jistý. Výtku však zaslouží tupé, byť přímé řízení. Moderní posilovače mnohým vozům zcela ořezaly jakékoli zpětné vazby od kol a ani ix35 není výjimkou. V rukou prostě necítíte nic.

+ Jistota odpružení
- Tupé řízení

Cenou lepší průměr
Na cenu Dacie Duster Hyundai útočit nemůže, ale i tak patří ix35 mezi levnější SUV na trhu. Vždyť stojí už 409 900 korun. Pravda – je to jen dvoukolka a v minimální výbavě, ale i tak jde o zajímavou nabídku. První čtyřkolka s benzínem pak přijde na 549 900 korun. Za tuhle cenu dostane zákazník velmi prostorný vůz velmi vyvážených kvalit. Něco je lepší, něco horší. Ale to horší jsou většinou moje soukromé pocity, jaké vy třeba nemusíte mít. Třeba se vám auto skutečně líbí a nemáte s designem žádný problém. Třeba byste nechtěli přikořenit motor a chytat víc informací do dlaní od přední nápravy. Nevím. To je už na vás. Já říkám, že trocha technického koření je pro mě víc než plné hrsti designérských chilli papriček.