Hyundai ix35 2.0 GDI - žádný nováček

Petr Šikl - 31. 03. 2014
+ 27
Hyundai ix35 není na trhu kompaktních SUV žádným nováčkem. Až loňský rok přinesl modernizaci. Největší novinkou byl nový dvoulitrový zážehový motor, LED denní světla, možnost nastavení účinku posilovače řízení a nové prvky výbavy.

Hyundai ix35 již před pěti lety nahradil populární tucson. Změna to byla revoluční, nový design karoserie i nové pojetí interiéru se razantně přiblížilo evropským trendům a získalo na oblibě. Prodejní výsledky byly skvělé, a proto automobilka přišla s faceliftem až v druhé polovině loňského roku. Modernizace přinesla novou grafiku předních světel, přibylo LED denní svícení a zadní světla byla upravena po vzoru třídveřové i30. Novinkou je systém Flex Steer umožňující nastavovat úroveň účinku posilovače řízení ve třech jízdních režimech (normální, komfortní a sportovní). Ve výbavě přibyl vyhřívaný volant, přední parkovací senzory, funkce pro stabilizaci přívěsu v rámci ESP nebo příplatkové bi-xenony (+ 25.000 Kč). Vylepšen byl audiosystém spolu s navigačním systémem. Na přání lze sáhnout po přístrojovém panelu Supervision s displejem TFT s uhlopříčkou 4,2 palce. Novinkou je dvoulitrový motor GDI nebo možnost šestistupňové samočinné převodovky nově v kombinaci s dvoulitrovým turbodieselem CRDi.

Interiér: stáří nezapře
V ix35 sedíte poměrně vysoko, což přináší velmi dobrý výhled směrem dopředu. Pasažéři si mohou užívat nadprůměrného pohodlí, jelikož kromě předních sedadel mohou být ve vyšších výbavách vyhřívaná i zadní sedadla (to není běžné ani u prémiových SUV). Většina ovladačů je umístěna na správném místě. Ačkoliv ceník nabídne velmi zajímavé položky (např. asistent pro sjíždění svahu), na některé moderní systémy můžete rovnou zapomenout (připlatit si nelze za systém hlídání jízdního pruhu či slepých úhlů, ani za adaptivní tempomat). Modré podsvícení přístrojů není příliš příjemné a nepůsobí zrovna nejmoderněji. Nové jsou potahové látky sedadel a použitý materiál na dveřích, jenž nyní působí hodnotnějším dojmem. Zavazadelník poskytuje 465 litrů využitelného objemu a nabízí vnitřní využitelnou šířku 1 030 mm a délku 880 mm. Opěradla zadních sedadel lze sklopit, čímž nevznikne sice schod, ale využitelná plocha není zcela rovná.

Motor: novinka neoslní
Někdejší dvoulitr D-CVVT byl vyměněn za nový dvoulitr GDI (Gasoline Direct Injection) o výkonu 166 koní a 205 Nm točivého momentu, který ve spojení s pohonem všech kol ve výbavě Trikolor představuje papírově ideální motorizaci. Atmosférický čtyřválcový dvoulitr s přímým vstřikem paliva ve spojení s manuální převodovkou a pohonem všech kol si má říkat podle automobilky o rovných osm litrů benzínu na sto kilometrů (hodnota uváděná v technické specifikaci). Praxe je však zcela odlišná. Čtyřválec se po nastartování převaluje a nepatrně chvěje celým vozem. Po zahřátí však o něm při volnoběžných otáčkách vůbec nevíte, přede téměř tiše. Po desítce prvních kilometrů se dvoulitr stává příjemným společníkem, který ochotně nabírá na síle už z nízkých otáček. Po sešlápnutí plynu však působí ospale a jeho lineární zrychlení připomíná znovu projev šestiválce. Ve vysokých otáčkách nabírá na síle a konečně ukazuje schovaných 122 kW výkonu, které je potřeba z něj doslova vykřesat. Neustále vytáčet motor k červenému poli není ve voze s karosérií SUV zrovna příjemné (hluk od motoru pronikající do kabiny není dvakrát příjemný). Stejně tak pohled na ukazatel spotřeby. Po Praze se nám dařilo jezdit v rozmezí 9-13 l/100 km, mimo město pak při rychlostech do 100 km/h za osm a půl. Jízda po dálnici znamenala odběr deseti litrů. Pohodovou trasu po dálnici D11 z Prahy na Hradec Králové a zpět jsme s ix35 zdolali rychlostí mezi 100-140 km/h za průměrných 9,1 l/100 km, což není žádný úspěch. Na stejné trase si o tolik paliva při stejném rychlostním tempu říkají mnohem silnější motory.

Jízdní vlastnosti: lepší, nikoli nejlepší
Modernizace se také dotkla podvozkových prvků. Tlumiče mají odlišnou charakteristiku a samotné zavěšení kol disponuje měkčími horními úchyty. Jízdní vlastnosti ovlivňuje nově nastavené ESC, které se chlubí funkcí kontroly brždění v zatáčkách CBC. Elektronika vozu dokáže dělit brzdnou sílu asymetricky dle aktuálních adhezních podmínek. Podvozek se po modernizaci chová daleko lépe než před ní. Karoserie se sice občas trochu zhoupne a v zatáčce nakloní, stabilita je však dobrá. Auto se na silnici nechová špatně, ale nastavení podvozku by si zasluhovalo ještě nějakou tu péči. Výmoly jsou tlumeny tiše, ale občas na nich zadní část odskočí (nepomáhá ani víceprvkové zavěšení zadních kol). Stabilizace zasahuje do řízení a pohyb po namrzlých vozovkách je téměř nemožný, doporučujeme zapnout stálý pohon všech kol a vypnout stabilizaci, která se chová zbytečně hystericky. Na suchu vše funguje správně a vyvést vůz z míry vyžaduje velmi tvrdé zacházení. Celkově se ix35 chová dospěle s mírným pocitem jisté těžkopádnosti. Nejlépe se tak hodí pro klidné přesuny. Posilovač řízení je v režimu "comfort" nepoužitelný a uvítáte jej zejména při parkování. My jezdili výhradně v režimu "sport".

Závěr: sebevědomá cenovka
Základní benzínová šestnáctistovka GDI o výkonu 99 kW s pohonem předních kol přijde na 479.990 Kč, kdežto vznětová 1.7 CRDi na 539.990 Kč. Testované 2.0 GDI D-CVVT s šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol ve výbavě Trikolor začíná na 554.990 Kč a naftová čtyřkolka o výkonu 100 kW přijde v této zajímavé výbavě na 629.990 Kč. Za silnější diesel musíte připlatit 20.000 Kč a za automatickou převodovku dalších 40.000 Kč.

Tagy