Kia Venga - prostorné mini MPV z Česka

Dnes se podíváme na první Kiu vyráběnou v Česku, kterou je model Venga spadající do kategorie malých MPV segmentu B. Venga sjíždí z výrobních pásů sesterského Hyundai v Nošovicích, kde je plánovaná produkce až 75 tisíc exemplářů ročně. Nás zajímalo, co všechno dokáže Venga nabídnout, jaká je základní motorizace a jak jezdí na domácích "rozbitých" silnicích?

Karoserie: evropský kukuč

Design vychází ze studie No.3, která byla představena vloni v ženevě. Venga na délku měří pouhých 4068 mm a je postavena na podlahové plošině Soulu s prodlouženým rozvorem na 2615 mm, což je o pouhých 35 mm méně než u modelu Cee´du. Karoserie sází na líbivý evropský design a je nabízena v deseti barvách. Na třicet tisíc přijde panaromatické sklo, které přispívá ke vzdušné atmosféře.

(+) tuhost karoserie

Interiér: prostorový kouzelník

Přestože je Venga kratší než Soul či Cee´d, nabízí v kabině srovnatelně místa. Na všech sedadlech je nutné počítat s autobusovou pozicí díky čemuž posádka potřebuje méně místa pro nohy. Sedáky jsou umístěny poměrně vysoko nad podlahou. Sedadlo řidiče je výškově nastavitelné, přesto i v nejnižší poloze budou mít osoby nižšího vzrůstu problém dosáhnout na pedály. Jediným řešením je přirazit sedadlo k volantu a sedět velmi blízko čelnímu sklu. Tento problém může potkat spíše drobné a nízké řidičky (volant je naštěstí seřiditelný podélně i výškově). Samotná přední sedadla mají kvalitní sedák, opěradlo je však ve spodní části příliš měkké. V druhé řadě sedadel potěší možnost polohovat sklon opěradel a možnost podélného posunu. Venga díky vnitřnímu uspořádání dokáže převést čtyři dospělé osoby.

Do Vengy se nastupuje velmi pohodlně díky čemuž je vhodná i pro hůře pohyblivé jedince. Interiér vyniká solidním dílenským zpracováním, příjemnými materiály a celkovou přehledností. Testované Kie lze vytknout absence akustického signálu zapomenutí rozsvícených světel, horší výhled přes masivní A sloupek šikmo vpřed a občasné chrastění plastů na nerovnostech.

Zavazadelník pojme v základním uspořádání 440 litrů zavazadel, které lze zvětšit na 570 litrů využitím oddělené přihrádky v podlaze. Po sklopení opěradel zadních sedadel je k dispozici využitelný objem 1486 litrů. Zadní sedadla dělená v poměru 2/3 nelze úplně vyjímat, proto je nutné po jejich sklopení počítat se vzniklým schodem. Ten však odstraníte pomocí výškově nastavitelné podlahy kufru, která se ukázala být jako maximálně praktická. První stupeň výbavy Fresh je dostupný pouze s benzínovou a zážehovou čtrnáctistovkou.

(+) prostornost
(+) kvalitní zpracování
(+) ergonomie a přehlednost
(+) pohodlné nastupování
(+) variabilita
(+) zvuk audiosoustavy
(-) chrastění plastů
(-) horší výhled přes silný A sloupek

Motor: základ pro kliďase

Základním stavebním kamenem se stala námi čtrnáctistovka CVVT o výkonu 66 kW spojená s pětirychlostním manuálem. Příznivcům zážehovým agregátům je určena o dvacet tisíc korun dražší šestnáctistovka. Milovníci dieselu mohou sáhnout po čtrnáctistovka CRDi ve dvou výkonnostních provedení (55 a 66 kW), přičemž ta silnější je spojená s šestirychlostní manuální převodovkou. Stejně je na tom i vznětová šestnástistovka o výkonu 94 kW. Ale pojďme zpět k základnímu agregátu.

Čtrnáctistovka bohatě postačí na klidné přesuny. Pokud však vůz naložíte a plně obsadíte, motor se bude díky dlouhému odstupňování trápit. Vždyť na dvojku lze jet 90 km/h, na trojku 135 km/h. Zde si výrobce měl trochu s odstupňováním pohrát. Čtrnáctistovka vyniká kultivovaným projevem a solidním odhlučnění. O její přítomnosti jste nejvíce informováni při snaze o rychlejší jízdu, kdy je nutné ji vytáčet. V ostatních případech je velmi příjemným společníkem. Velká čelní plocha spolu s vyšší provozní hmotností vedou k nepříliš lichotivé spotřebě paliva (viz ), což považuji u tak malého automobilu za největší slabinu.

(+) odhlučnění
(-) omezená dynamika v nízkých otáčkách
(-) spotřeba
(-) dlouhé odstupňování

Jízdní vlastnosti: pomalá jízda svědčí

Vysoká stavba předurčuje ke klidné jízdě. Podvozek klasické konstrukce (vpředu McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzní příčkou) nezvládajá příčné nerovnosti českých silnic, příliš tuhé tlumiče a měkká péra stojí společně s krátkým rozvorem za až nepříjemným pohupováním. Samotný podvozek je však nezáludný i přes značné náklony karoserie, které mohou řidiče vyděsit. Venga vyniká solidním odhlučněním od podvozku. Při přejíždění nerovností podvozek bouchá a nedokáže odfiltrovat například příčné spáry. S neposedností se setkáme na terénních zlomech či jiných hupech, kde se nepříjemně odlehčuje záď, která doslova nadskakuje. Jízdní vlastnosti lze označit na kvalitním povrchu jako lepší průměr a na nekvalitním jako pouhý průměr.

Řízení s elektrickým posilovačem je kolem středové polohy příliš přeposilované, přesto ho můžeme považovat za přesné a na třídu malých MPV za relativně komunikativní. Řazení se Kie nepovedlo. Je to naprostá tragédie, která lze srovnat jedině s francouzskými konkurenty. Řidič často místo jedničky zařadí trojku, místo trojky pětku apod. Dráhy nejsou přesně vymezené, navíc chod řadící páky se občas zadrhává. Brzdy odvádějí svou práci dobře.

(+) jízdní vlastnosti na kvalitním povrchu a solidní komfort
(+) brzdy
(-) nepřesné a zadrhávající se řazení
(-) na nerovnostech neklidná, nervózní a méně stabilní záď
(-) omezený komfort při rychlejší jízdě

Závěr: dobrák za dobrou cenu

Kia Venga je dobré malé MPVéčko se sedmiletou zárukou, výbornou ergonomií a překvapivou prostorností. Vše korunuje atraktivní evropský design, poskytovaná sedmiletá záruka a přijatelná pořizovací cena. Největší slabinou testovaného vozu je v mých očích vysoká spotřeba čtrnáctistovky, která až neúměrně roste s vyšší zátěží a zvyšujícím se rychlostním tempem. Jelikož se musíme pohybovat po českých silnicích, je nutné mít na paměti, že podvozek ne vždy zvládne nástrahy s očekávanou noblesou. Pokud netoužíte po nafouklém autě, doporučuji sáhnout třeba po Cee´du, který v dlouhé verzi vyhoví požadavkům rodiny stejně dobře.