Mazda2 - vymazlený prcek z plakátů

Malá, hezká, lehká, svižná a hlavně krásně zelená. Tak ji přesně známe z billboardů a reklamních brožur. Jaká je v reálném provozu? Co nabízí a jak jezdí světové auto roku 2008? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět během tradičního redakčního testu dvojkového modelu od japonské Mazdy. Testovaný model poháněla silnější verze třináctistovky se solidním výkonem 63 kW a cenou lehce přes tři-sta-tisíc korun.

Karoserie: Zoom-Zoom kabát

Minulá generace Mazdy2 kladla velký důraz na praktičnost. A podle toho také vypadala. Maximálně praktická krabice se čtyřmi koly s novou generací nenávratně zmizela. Nové "dvojce" automobilka Mazda vdechla sportovního ducha. Městské vozítko se nyní tváří více přívětivěji a navozuje pocit ideální partnera do města. Z karoserie vyzařuje úsměv spolu s notnou dávkou dynamičnosti. Snad každého při pohledu z boku zaujme až příliš dynamický klínový profil boční linie v oblasti dveří a vyboulené blatníky. Design v duchu zoom-zoom se podle mého názoru povedl a neznám ve svém okolí nikoho, kdo by nový model označil za ošklivý.

(+) design
(+) nízká hmotnost
(+) otevírání dveří do velký úhlů

Interiér: vládnou kruhy

Přístrojovou kapličku před řidičem opustil ukazatel teploměru chladící kapaliny, která je nahrazena modrou kontrolkou nezahřátého motoru (stejný vývoj je možné sledovat i u ostatních konkurentů). Velký rychloměr spolu s poměrně malým otáčkoměrem si své místo obhájily. Středový panel je originální. Designéři nejspíše našli zalíbení v kruzích, což poznamenalo výdechy klimatizace i originálně vyvedenou audiosoustavy. Také tří-ramenný volant dostal kruhový střed, u reproduktorů ve dveřích byl zvýrazněn kruhový tvar, to samé platí o tvaru řadící páky i panelu klimatizace, který dostal tři příjemné kruhové ovladače. Trochu zamrzí tvrdost použitých plastů. Ovšem jejich slícování je na poměry segmentu malých aut doslova příkladné. Interiér i přes absenci měkčených materiálů působí celkem hodnotně. Zajímavostí je provedení víka schránky před spolujezdcem, které v sobě má otvor, kterým lze vkládat předměty bez nutnosti otevírání. Trochu mě mrzela absence palubního počítače, ten je totiž dostupný až od čtvrtého stupně výbavy. Také mi chyběl ukazatel venkovní teploty.

Dvojka vyniká solidním prostorem. Na šířku v oblasti loktů přibylo pár centimetrů k dobru, což je oproti předchozí generaci znát. Rozvor zůstal stejný a odpovídá konkurenci. Přední sedadla jsou pohodlná a dokáží tělo dostatečně podržet i v ostřeji projížděné zatáčce. Na zadních sedadlech se sedí celkem pohodlně, avšak poměrně nízko, což může činit problém při delších cestách. Průměrně vzrostlé osoby nebudou mít s prostorem v oblasti hlavy potíže. Co však může někomu vadit, je zvyšující se linie bočních okének, a tím pádem zhoršený výhled. Pasažér si "vzadu" připadá trochu utopeně, což je daní za dynamický profil zvyšující se karoserie (holt něco za něco).

Zavazadlový prostor nabízí 250 litrů objemu, což není ve srovnání s konkurenty příliš. Samotný objem by šel skousnout, kdyby nakládací hrana byla o něco níže (730 mm nad zemí), což přispívá k dostatečné tuhosti karoserie. Obestavěnost "kufru" je velmi dobrá. V nejužším místě mezi podběhy je k dispozici na šířku 1010 mm prostoru spolu s ložnou plochou o délce solidních 620 mm. Sklopením druhé řady opěradel bohužel nevznikne úplně rovná plocha. Je nutné se smířit s přibližně 100 mm schodem, což je škoda.

(+) odhlučnění
(+) ergonomie
(-) nemožnost individualizace a příplatkové výbavy
(-) vysoká nakládací hrana
(-) pouze jeden směr nastavovaní volantu

Motor: Zoom-Zoom-Brrrm

Benzínový třináctistovka je dostupná ve dvou výkonnostních variantách. Nám se do rukou dostala silnější varianta s 63 kW, která vynikala klidným chodem, chutí jít do otáček a příjemnou . Při běžném cestování o motoru vůbec nevíte, což by Mazdě mohl závidět celý zástup konkurentů. K zpřevodování nemám žádnou výhradu a považuji ho za ideální. Díky dostupnosti maxima točivého momentu již ve 3500 otáčkách lze většinu cest absolvovat v nízkých otáčkách. Až po razantnějším sešlápnutí plynového pedálu dává agregát o sobě vědět a otáčky letí vzhůru. Jakoby mávnutím kouzelného proutku dvojka vystřelí kupředu a za produkovaný výkon se nemusí stydět. Jeho přísun je navíc téměř plynulý bez výraznějších špiček. Bravo.

(+) výhodný zdvihový objem /1349 ccm/
(+) adekvátní spotřeba
(+) živost

Jízdní vlastnosti: jedééém

Přesné řízení a vynikající řazení nejsou v třídě malých vozidel vždy pravidlem. A právě dnes testovaná "dvojka" obě tyto disciplíny zvládá na jedničku s hvězdičkou. To samé platí o brzdách. Opět bych v případě známkování nemohl dát jinou známku než jedničku. V oblasti komfortu Mazda trochu ztrácí díky tvrdšímu nastavení, ale jízdu lze stále označit za pohodlnou. Díky tomu s přehledem zvládá téměř každou kritickou situaci. Mírnou nedotáčivost lze hravě zvládnout pomocí přesného řízení, které zprostředkovává dostatek informací o dění pod předními koly. Jediné co "dvojku" brzdilo na technické trati byly zimní pneumatiky. Ty při teplotách kolem 15 °C a ještě vyšší teplotě asfaltu začínaly klouzat ... Kdo by čekal v půlce února jarní teploty?

Dvojka určená zejména do města se neztratí ani při delších cestách. I plně naložená dokáže uhánět po dálnici stabilní stotřicítkou, přičemž třináctistovka točí přijatelných 3500 ot./min. na pátý převodový stupeň. Mimo město si řidič nejvíce užije řízení v zatáčkách, kde podvozek dvojky předvádí excelentní výkony. Ve městě je nutné ocenit dobrou manévrovatelnost, což zaručuje snadné proplétání se uličkama velkoměsta.

(+) špičkové řazení
(+) řízení
(+) stabilita
(+) brzdy
(-) tlumení větších nerovností

Pořizovací cena: aneb kolik za to?

Základní model dvojky vybavený benzínovou třináctistovkou v slabší verzi přijde na 269.900 Kč. Námi testovaná silnější varianta startuje na ceně 339.900 Kč. Zážehová patnáctistovka je dostupná pouze s výbavou GT, což znamená vydat 434.900 Kč. Vznětové motory ve "dvojce" zastupuje čtrnáctistovka ve dvou výkonnostních variantách, s 68 koníky přijde na 349.900 Kč a pro silnější devadesátikoňový diesel nebyla cena ještě stanovena.

Závěr: v ČR neprorazí, spíše porazí

Mazda2 je dle mého názoru jedno z nejpovedenějších malých vozítek poslední doby. Odtučňovací kůra ji pomohla a z automobilu pro důchodce se stalo vozítko, které je radost řídit. Na chuť mu přijdou zejména mladší řidiči, kteří dovedou ocenit zábavné řízení a svěží design. Bohužel v Česku nebude mít na růžích ustláno. K masovému rozšíření je její cenovka posazena trochu výše než by český zákazník čekal a pro zaručený úspěch ji chybí několik desítek litrů objemu zavazadelníku a možnost individualizace. Jelikož rád řídím, byl by pro mě tento "prcek" z Japonska v třídě malých aut jasnou volbou (nepočítaje Mini Cooper, který je však z jiné cenové relace).