Mazda2 - za kolik jezdí nejmenší model?

V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na ekologický provoz a s ním spojené snižování emisí, jde většina automobilek špatnou a hlavně nelogickou cestou. Své čtyřkolové produkty stále zvětšují a nafukují. Často se stává, že nový model přejde rozměrově o třídu výše. S rostoucí výbavou a bobtnající karoserií roste i hmotnost, která spolu s aerodynamickým odporem zvyšuje spotřebu. Samozřejmě záleží na motoru, převodech atd., ale tyto dva faktory nelze podcenit. Pojďme tedy snížit hmotnost a s ní i velikost vozu. Neváhejme nasednout do nové "odtučněné" Mazdy2 a poznejme za kolik jezdí tento "prcek na dietě".

Podmínky testu: Ve voze cestoval pouze řidič. Teplota vzduchu se pohybovala mezi 6°C až 7 °C a doprava v hlavním městě i mimo něj nebyla příliš plynulá. Na dálnici panoval poměrně řídký provoz. Vůz měl v době testu najeto 7 770 kilometrů a tankovaným palivem se stal Natural s oktanovým číslem 95. Tankování probíhalo u stejného stojanu na stejné čerpací stanici, vždy až po okraj nádrže.

Popis trasy: trasa začíná u čerpací stanice na Plzeňské ulici směrem do centra. Po úplném dotankování palivové nádrže trasa pokračuje cca 1500 metrů dále směrem do centra, kde na světelné křižovatce odbočuji doprava do Jinonické ulice. Následuje Klikatá, Karlštejnská, Řeporyjská. To se již dostávám na Jeremiášovou ulici, ze které zanedlouho odbočuji Smíchovskou ulicí do městské části Řeporyje. Odtud "frčím" Dalejskou pod železniční viadukt na obec Zadní Kopanina před kterou opět odbočuji prudce doprava a směřuji na obec Ořech. Následuje Chýnice, Kuchař, Vysoký Újezd, Lužce a konečně v Loděnicích najíždím na dálnici D5 po které pokračuji až na její konec, kde sjíždím Bucharovou ulicí zpět do Motola na Plzeňskou a posléze končím na místě výjezdu.

Celý okruh měří 47-48,2 km. Podíl dálnice, obce a komunikace mimo obce je vždy zastoupen přibližně třetinovým podílem.

Okruh I. aneb ekonomicky a komfortně - po dotankování nádrže vyrážím s lehkou nohou na plynovém pedálu směrem do centra. "Dvojka" je jako pírko a rozjezdy zvládá nenuceně. Popojížděním v drobné koloně se dostávám přes tři světelné semafory až ke křižovatce kde odbočuji do klidnější části. Město opouštím za necelých 20 minut a vydávám se vstříc komunikacím mezi polemi a obcemi. Užívám pohodové jízdy a po nájezdu na dálnici zrychluji na standardní sto-desítku. K čerpací stanici se dostávám za 53 minut. Po dotankování zjišťuji průměrnou spotřebu 5,27 l/100 km.

* - v přepočtu 31,50 Kč za litr (cena v době testu)

Okruh II. aneb podruhé o něco svižněji - po dotankování do plné nádrže usedám opět za volant a vyrážím s těžší nohou na plynovém pedálu po Plzeňské ulici směrem do centra. Mazda2 vystřeluji ze světelných křižovatek jako řízená balistická střela. Třináctistovka s 63 kW jde ochotně do otáček a jízda se stává velmi svižnou. Jediné co podvozek nemá rád, jsou příčné prahy. Přes ty musím skutečně pomalu. Mezi obcemi dokazuje podvozek, že je velmi povedený. Mazda2 zatáčí přesně tak, jak chce řidič. Vrhá se z jedné zatáčky do druhé s naprostou jistotou za doprovodu minimálních náklonů. Nekonají se žádné těžké přesuny hmotnosti. Na dálnici zrychluji na tachometrových stočtyřicet a chvílemi překračuji u tuto rychlost. Okruh dokončuji i přes zdržení u přenosného semaforu za velmi solidních 44 minut s průměrnou spotřebou 8,53 l/100 km.

Závěr: lehčí, hezčí a úspornější !!!

Mazda2 se vydala opačným směrem než většina konkurentů, které se nafukují a mimo prostornosti nepřinášejí nic kladného. Jít svou cestou může být někdy velmi složité, ale v případě tohoto modelu se Mazdě podařil husarský kousek. Mazda2 s výkonnější variantou třináctistovky je stále úsporným vozem, který jezdí za výrobcem udávané hodnoty. V kombinovaném provozu není problém udržet spotřebu do šesti litrů. Ve městě je nutné počítat s litrem navíc. Velké obavy nemusí mít ani agresivní řidiči, kteří budou držet plynový pedál neustále na podlaze. Ti budou jezdit mezi 8-9 litry, což ve srovnání například s Hondou Jazz nebo Fabií je velmi příznivá zpráva.