Po zkušenosti s novým Fordem Mondeo, které s přechodem na globální čtvrtou generaci přišlo o část svého dřívějšího kouzla, jsme se něčeho podobného obávali i u nového S-Maxu. Zkoušeli jsme nejoblíbenější 150koňovou naftu s dvouspojkovým automatem.
Ford S-Max přinesl v roce 2006 do segmentu rodinných velkoprostorových aut prvek do té doby nevídaný - radost z jízdy. Prostorných a variabilních rodinných „krabic“ už tu bylo dost, žádné z nich ale tolik nebavilo. Nebylo se tedy čemu divit, že S-Max v roce 2007 okouzlil i porotce prestižní ankety Car of the Year, kteří ho zvolili autem roku. Velký zájem vzbudil i u zákazníků, jejichž přízeň vydržela po celých devět let výroby. Dnes navíc patří mezi nejvyhledávanější ojetinu. Není tedy divu, že příchod nového S-Maxu vzbuzoval tolik očekávání, zároveň ale i spoustu otazníků. Velká část techniky totiž opět vychází z Mondea, které globalizace dost otupila…
Vypadá skoro stejně
Nebýt nové „Fordí“ masky chladiče, vlastně se toho na novém S-Maxu nějak dramaticky moc nezměnilo. Vnější rozměry jsou téměř identické, stejně tak základní tvary auta zůstaly na první pohled prakticky totožné. To ale vůbec není na škodu, když si člověk uvědomí, jak pomalu stárne první generace. Efektně působí nejen přední světlomety, které ukrývají LED zdroje světla se schopností upravovat za jízdy tvar světelného kužele, ale také zadní svítilny.
Méně je někdy více
Po delší době jsme usedli do nějakého novinářského Fordu, který neměl velký barevný dotykový displej systému SYNC2. Místo něj byl ve středové části zapuštěný malý čtyřpalcový monitor obklopený tlačítky, který ale působil v té mase plastů docela legračně. Hlavně když si člověk uvědomí, že kdejaké malé auto má už v základní výbavě minimálně šestipalcový na pohled kvalitnější dotykový displej. Nicméně alespoň na povrchu obrazovky nejsou vidět otisky prstů jako u většího SYNCu, navíc díku ovladačům rádia a klimatizace je plastová plocha jakoby víc rozčleněná. Paradoxně tak přístrojová deska základní výbavy Trend vypadá lépe než Titanium s velkou, věčně „upatlanou“ obrazovkou a masou nepříliš vzhledného plastu.
A totéž platí i o hlavních přístrojích. Přehlednější jsou totiž právě ty základní bez velkého displeje mezi rychloměrem a otáčkoměrem.
Až sedm v tom
Stejně jako v minulosti je S-Max v základu pětimístný, sedmi sedadly v ceně disponuje jeho pokrevní bratr Galaxy, který se s ním také dočkal nové generace. Konstruktéři ale nový S-Max o šesté a sedmé sedadlo neochudili, zákazník si je může za přijatelných 24 500 Kč objednat. Testovaný vůz je však neměl, takže zavazadlový prostor, jedna z mnoha chloub vozu, nabízí 700 l, který má problém zaplnit i hodně marnivá manželka. Dále chválíme sedadla, a to nejen ta vpředu, skvělé pohodlí totiž nabízejí i ta ve druhé řadě. Oceňujeme, že dostatečné podpírají stehna, což není u MPV zdaleka samozřejmostí. Standardní míru variability zajišťuje samostatný podélný posuv nebo nastavení sklonu opěradel. Stisknutím tlačítek na boku zavazadlového prostoru lze snadno sklopit opěradla sedadel a kufr zvětšit na 2200 l.
Nejčastější volba
Paleta motorů čítá dva benzinové EcoBoosty 1.5/118 kW (160 k) a 2.0/176 kW (240 k), které však budou tvořit jen zlomek prodejů, a čtyři naftové čtyřválce 2.0 TDCi ve výkonovém spektru 88 až 154 KW (120 až 210 koní). Obvyklá volba padá na v pořadí druhou verzi s výkonem 110 kW (150 k). Na poměrně velký a těžký S-Max (skoro 1,8 t) je to přesně tak akorát, abyste se i s plně naloženým autem nemuseli bát předjíždět. Maximální točivý moment 350 Nm má řidič pod plynem sice až od 2000 ot/min, již od nějakých 1500 ot/min ale motor solidně táhne. Standardem k motoru je šestistupňová manuální převodovka, kterou ale může stejně jako v našem případě nahradit dvouspojkový automat PowerShift. S každou novou generací je tohle ústrojí vyráběné společností Getrag čím dál lepší. Rozjezdy ve městě jsou mnohem plynulejší, logika řazení inteligentnější. Zkrátka zatímco v minulosti bychom za ni ruku do ohně nedali, dnes už bychom ji i doporučili. I proto, že v ručním režimu řadí opravdu bleskově. A spotřeba je v praxi stejná a často i nižší než s manuálem. My jsme jezdili mezi 6,5 až 7,5 litry. Dlouhodobý průměr kolísal kolem sedmi litrů, takže v kombinaci se 70litrovou nádrží stačí zajet k čerpací stanici bez rozsvícení „hladového oka“ po 900 km.
Je to pořád radost
Naše obavy, s nimiž jsme usedali za volant testovaného S-Maxu, vzaly za své po pár kilometrech. Samozřejmě nejlepší by bylo přímé srovnání, takhle jsou to jenom pocity a dojmy. Podle nás se toho zas až tolik nezměnilo, je to ten dobrý S-Max se skvělým, tak akorát tuhým podvozkem, přesným vedením kol a perfektním řízením, které může mít dokonce i proměnný převod řízení. Navíc zůstává i přiměřeně pohodlný, což je u rodinného vozu důležitá a nezbytná podmínka. Z kategorie MPV se mu může rovnat snad jenom BMW 2 Active Gran Tourer. To je ale menší, působí lehčím dojmem a umí být dražší.
Nevymřeme
Přestože se řada výrobců odklání od klasického stylu MPV a čím dál víc do něj vkrádá prvky SUV (ukázkový případ je Renault Espace), Ford S-Max ukazuje, že velkoprostorové vozy mají stále co nabídnout. A kdo chce jezdit často s rodinou na hory, může si pořídit za obligátních 50 000 korun pohon všech kol, který je u S-Maxu velkou novinkou. Nabízí se ale výhradně k testovanému motoru 2.0 TDCi 110 kW a nejde zkombinovat s automatem.
Přijatelná cena
Zájemce o tohle skvělé auto si musí připravit minimálně 687 790 korun, testovaný motor 2.0 TDCi 110 kW přijde ve výbavě Trend na 783 900 korun, resp. 833 790 Kč. Na první pohled je to sice dost, ale ve srovnání s konkurencí (Renault Espace, Seat Alhambra nebo Volkswagen Sharan) vychází výhodněji. Přiznáme se, že by nám bohatě stačila i základní výbava, protože má všechny základní komfortní i bezpečnostní prvky. A veškeré technické finesy, jako LED světla, bezpečnostní jízdní asistenty, otvírání pátých dveří máchnutím nohy pod nárazníkem, si můžete dokoupit samostatně nebo ve výhodných balíčcích. Pokud tedy uvažujete o velkém rodinném autě, od kterého chcete i trochu zábavy, Ford S-Max by rozhodně neměl chybět ve vašem seznamu adeptů.
technický popis
karoserie
typ MPV
rozměry a hmotnosti
délka (mm) 4796
šířka (mm) 1916
výška (mm) 1655
rozvor (mm) 2850
rozchod kol vpředu (mm) 1606
rozchod kol vzadu (mm) 1606
světlá výška (mm) výrobce neudává
provozní hmotnost (kg) 1832
maximální hmotnost (kg) 2505
počet míst (os.) 5
objem zavazadlového prostoru (l) 700-2200
motor
typ vznětový řadový přeplňovaný
počet válců 4
zdvihový objem (ccm) 1997
kompresní poměr 17:1
max. výkon kW (k)/ot./min. 110 (150)/3500
max. točivý moment Nm/ot./min. 350/2000-2500
výkony
max. zrychlení (0-100km/h) s 10,8
max. rychlost (km/h) 196
spotřeba
město 6,1
mimo město 4,9
kombinovaná 5,4
co2 (g/km) 213
převodovka
typ převodovky automatická dvouspojková
počet rychlostních stupňů 6
palivová soustava
palivo motorová nafta
objem nádrže (l) 70
přenos hnací síly
pohon předních kol
zavěšení kol
vpředu typ McPherson
vzadu víceprvková
cena
cena testovaného vozu bez příplatkové výbavy (Kč) 833 790 Kč
Hodnocení
brzdy 1,5
design 2
dílenské zpracování 2
dynamika motoru 2
jízdní komfort 2
ovladatelnost 1
prostornost 1
pružnost motoru 2
řazení 2
řízení 1
sedadla 1
spotřeba 2
výhled z vozu 1
zavazadelník 1
Hodnocení 1,54
