Opel Astra 1.6 Turbo: Turbozážitky

Martin Šidlák - 04. 08. 2010
+ 30
Astra je aktuálně devátou generací kompaktních modelů Opel, které se - nejprve pod jménem Kadett - vyrábějí už od roku 1936. Má za sebou proto bohatou historii – například onen první Kadett se vyráběl pouze do začátku 2. světové války, ale po ní byl v roce 1947 reinkarnovaný jako Moskvič a na silnice vyjelo dalších 250 tisíc kusů.

Styl nového Opelu Astra mnohým připomíná větší insignii, já v něm ale viděl i odkazy na předposlední velmi úspěšnou generaci, a to omezením všech hran karoserie na minimum. Auto o délce 4,42 m je jednoduše „uhlazené“. Skrytou krásou astry je i její konstrukce. Například nárazníky jsou vyrobené tak, aby vydržely nárazy v rychlosti až do 15 km/h bez většího poškození.
Výrazné, dynamické křivky exteriéru se odrážejí i v interiéru. Palubní deska je kvalitně zpracovaná a i přes nadprůměrný počet tlačítek na středové konzole přehledná. I místa je na všech sedadlech přiměřeně. Ale na to, jak je Astra proti konkurenci dlouhá na délku, je pro zavazadla místa jen průměrně – 370 litrů v základu. Karoserie je sice krásná, ale z místa řidiče bohužel nejsou vidět kraje vozidla. Parkovací senzory jsou proto nejspíš nevyhnutelné.
Jestli je ale Astra v něčem opravdu dobrá, pak v jízdních vlastnostech. Výrobce do podvozku nezamontoval u většiny konkurentů použitou víceprvkovou zadní nápravu, ale zvolil zajímavý kompromis, když k tradičním vlečeným ramenům přidal tzv. Wattův přímovod, který omezuje nežádoucí boční síly. Výsledkem je, že auto je zejména se systémem adaptivních tlumičů FlexRide na silnici velmi jisté. V zatáčkách se moc nenaklání, a přitom tlumí všechny nerovnosti na silnici.
Astra nechce být jen líbivá, ale slibuje i na svoji třídu výjimečné technologie, jako jsou např. nový mechatronický podvozek, nejpokrokovější systém adaptivního osvětlení, kamerový systém, který rozpoznává dopravní značky nebo mimořádně ergonomická sedadla. Čechy jako národ cyklistů určitě potěší nosič jízdních kol FlexFix, který se po uvolnění páčky v zavazadlovém prostoru vysune jako zásuvka ze zadního nárazníku.
Testovaný vůz poháněl vrcholný agregát 1.6 Turbo o výkonu 132 kW. Po něm asi sáhne jen malá část zákazníků (v nabídce je dalších sedm motorů s výkony od 70 kW), ale na ty čekají skoro až sportovní zážitky. Má dostatek výkonu pro jakékoli předjíždění, a to ještě chytá druhý dech nad hranicí 5000 otáček. Je také velmi dobře odhlučněný. Jen by mě zajímalo, v které utajené laboratoři dosáhli inženýři průměrné spotřeby 6,8 l/100 km, při velké snaze se dostanete někam k osmi litrům, běžně ještě výš. A cena? Ta od uvedení na začátku letošního roku pomalu, ale jistě klesá. Ceníkově totiž základní model 1.4 74 kW začínal na částce 371 900 Kč, koncem června byl v akční nabídce k mání za 336 600 Kč. Testovaný vůz pak ve stejné akci začínal na částce 456 900 Kč.

Tagy