Opel Meriva 1.6 CDTi – chytře řešený rodinný praktik

Petr Šikl - 27. 04. 2015
+ 33
Druhá generace Opelu Meriva se stala průkopníkem netradičního otevírání druhého páru dveří, kterou následoval například Ford s modelem B-Max. Rodinný Opel však do boje s konkurencí přidává další trumf v podobě výsuvného nosiče kol.

Ze současné automobilové produkce používá dveře otevírané proti směru jízdy například luxusní automobilka Rolls-Royce. Zadní dveře se u merivy otevírají téměř do pravého úhlu, což usnadňuje nejen nastupování, ale zejména manipulaci s dětskou sedačkou. Druhá generace merivy je na trhu od roku 2010 a v loňském roce prodělala modernizaci, která přinesla nový diesel, který je rovněž předmětem dnešního testu.

Karoserie působí po omlazení opět svěže
Po loňském faceliftu působí meriva opět svěže a plná elánu. Nové jsou přední i zadní světlomety s LED technikou, přepracování se dočkaly mlhovky a pod bočními okny přibyla chromová lišta. Velkou zbraní je integrovaný vysouvací nosič umístěný pod podlahou zavazadelníku. Nosič se vysouvá ze zadního nárazníku a pojme v základní konfiguraci dvě jízdní kola.

+ design po faceliftu
+ integrovaný nosič kol
+ snadný přístup na zadní sedadla

Interiér je promyšlen do detailu
Do vozu se příjemně nastupuje, sedadla jsou poměrně vysoko, podobně jako u aktuálně populárních vozů řady SUV. Pozice za volantem není špatná, jen rozsah nastavení je slabší, což nemusí každému vyhovovat. Navíc nepotěší pedály umístěné příliš blízko. Díky nim je výsledný posed za volantem podobný dodávce, což u vozu této kategorie příliš nevadí.

Interiér nedostal zjednodušenou palubní desku, jakou se může pochlubit nová corsa. Zejména středový doslova přetlačítkovaný panel působí chaoticky, ale kdo delší dobu s nějakým současným modelem Opelu jezdil, tak si rychle zvykne.

Zadní sedadla lze posouvat nejen dopředu a dozadu, ale také trochu do strany. Stačí sklopit prostřední opěradlo a pak si můžete sedačky přisunout blíž ke středu, čímž vznikne více místa pro ramena na krajích. Na složené opěradlo lze dokonce namontovat loketní opěrku. Dva dospělí najdou vzadu dostatek pohodlí, třetí pasažér by se však příliš mačkal. I to je jeden z důvodů, proč německá automobilka nabízí možnost využít prostřední část lavice jako loketní opěrku.

Kouzlit s loketní podpěrou ale mohou i pasažéři vpředu. Je totiž umístěna v kolejnicích, takže se s ní dá podélně posouvat. Loketní opěrka nabízí ve svých útrobách nadprůměrné úložné prostory díky vícepatrové přihrádce, která dokáže pojmout velké PET lahve, kabelku či digitální zrcadlovku. Z merivy je skvělý výhled do všech stran, na zadních sedadlech ho ještě vylepšuje vykrojená podokenní hrana dveří, díky čemuž i děti v dětských sedačkách mají skvělý výhled do stran.

+ chytrá řešení
+ dostatek úložných prostor
+ skvělý výhled z vozu zejména do stran
- přetlačítkovaný středový panel
- vzpřímenější pozice za volantem
- vzadu místo pouze pro dva dospělé
- mělčí zavazadelník (integrovaný nosič kol)

Nový motor je živou vodou
Testovanou merivu poháněl nový turbodiesel o objemu 1,6 litru, přičemž Opel jej nabízí ve třech variantách. Nejslabší poskytuje výkon 70 kW, prostřední 81 kW a námi testovaná nejsilnější verze pak rovných 100 kW. Vznětová šestnáctistovka působí, jako by měla mnohem větší zdvihový objem. Živě působící diesel se může pochlubit přebytkem temperamentu. Díky modernizované šestirychlostní manuální převodovce je tak například předjíždění doslova hračkou. Agregát působí hladce a kultivovaně (má hned čtyři vyvažovací hřídele). Dosud nabízená archaická naftová sedmnáctistovka Isuzu se stala po příchodu nové šestnáctistovky definitivně minulostí. Ta při nižším zdvihovém objemu vyniká vyšším výkonem a točivým momentem a hlavně nižší spotřebou paliva. Zapomenout nesmíme také na příjemnější zvukový a celkově kultivovanější projev.

S testovanou 100kW variantou vznětové šestnáctistovky se nám dařilo jezdit za pět litrů při plném obsazení v rámci povolených rychlostních limitů. Budete-li však pospíchat a přitlačíte více na plynový pedál, spotřeba vyleze maximálně o litr nebo dva. Meriva si nevedla špatně ani při jízdách po ucpané Praze, kde jsme nejčastěji dosahovali průměrné spotřeby kolem sedmi litrů.

+ kultivovanost dieselu
+ spotřeba paliva

Jízdní vlastnosti – lehká obezita není na škodu
Lehká obezita merivy překvapivě nevadí. Vyšší hmotnost cítíte trochu v zatáčkách, ale jen při svižnějším jízdním tempu. Pojedete-li s rodinou v poklidu, není si na co stěžovat. Meriva krásně tlumí nerovnosti a je celkově velmi komfortní (dokonce i v případě sedmnáctipalcových kol). Na hladkém povrchu komunikací je podvozek tichý, a dokonce pozitivně zkresluje vnímání aktuální rychlosti. Meriva nás překvapila zejména na dálnici, kde působí maximálně stabilně i daleko za rychlostním limitem. Díky tomu bylo cestování na velmi dlouhé vzdálenosti nečekaně pohodlné. K tomu však v našem případě přispívalo nejvýkonnější provedení dieselového agregátu.

+ komfortně naladěný podvozek
+ dobré jízdní vlastnosti
+ stabilita při vysokých rychlostech
- vyšší hmotnost

Závěr: téměř rodinný ideál
Meriva není vyložená krasavice, ale v praxi je přívětivá, pohodová a dobře promyšlená. Sloužit zejména rodinným potřebám dokáže mnohem lépe, než většina mladších konkurentů.

Tagy