Peugeot 308 SW 1,6 e-HDI – velké překvapení

František Mašek - 09. 05. 2016
+ 16
Který automobil nižší střední třídy je pohodlný, aby zvládl dlouhé přesuny po Evropě, úsporný natolik, aby nezruinoval rodinný rozpočet a nestojí majlant, přičemž na první pohled šokuje svým pojetím, ale s odstupem času se stává správným parťákem?

Správná odpověď na otázku z úvodu je Peugeot 308 SW, který se již nějaký ten rok úspěšně prodává. Jelikož řada motoristů si vzhledem k pořizovacím cenám nemůže dovolit zbrusu nový vůz, vydali jsme se stejnou cestou. Od českého zastoupení Peugeotu jsme si půjčili přes rok starý exemplář ve výbavě Allure poháněný již nedodávaným dieselem 1.6 e-HDI, který slibuje nízkou spotřebu paliva. Vůz začátkem testu měl najeto 16 tisíc kilometrů, nevykazoval žádné známky opotřebení a byl ve skvělé kondici. A nás zajímalo, za kolik dokáže v praxi jezdit a jak dokáže vyhovět rodinným potřebám.

Karoserie: elegantní francouz
Design karoserie je čistý a nelze k němu mít závažnější výhradu. Kombi 308 SW využívá stejně jako hatchback novou platformu EMP2 skupiny PSA. Tato „Efficient Modular Platform“ umožňuje značnou variabilitu. Rozvor se oproti hatchbacku prodloužil o 11 cm, které byly využity výhradně ve prospěch prostornosti zadní části vozu, hlavně pokud jde o prostor ve výši kolen, a objemu zavazadlového prostoru. Čelní strana vozu Peugeot 308 SW je stejná jako u hatchbacku. Nechybí technologie Full LED (31 LED diod v každém světlometu), která je součástí sériové výbavy u vyšších úrovní. Z profilu působí třistaosmička ladně a štíhle. Zadní světla přesahují stejně jako u hatchbacku na boky vozu a slouží jako neobvyklý světelný podpis ve tvaru C, který vytváří 42 LED diod, se třemi dalšími LED diodami v každém světlometu zajišťujícími funkci brzdových světel.

Interiér: čistá minimalizace
Předchozí generace 308 vsázela v případě kombi na vzdušný, maximálně prosvětlený a nafouklý interiér. Nový model vsází na pravý opak. Nízká karoserie nejen působí elegantněji, ale také prospívá jízdním vlastnostem. Středovému panelu vévodí moderní dotykový displej o rozměru 9,7 palců (tzv. iCockpit) nahrazující řadu tlačítek. Tento způsob ovládání vyžaduje notnou dávku zvyku. Pokud nestřídá mnoho automobilů jako my, po několika jízdách si zvyknete. Pokud jezdíte jinými vozy, přijde Vám pouhá změna teploty klimatizace zdlouhavá. V 308 nemůžete jednoduše pootočit otočným ovladačem, ale musíte se ke změně teploty proklikat, což zpočátku odpoutává pozornost řidiče.
Klasická tlačítka zůstala pouze pro varovná světla nebo ofuk čelního skla. Kromě kruhového ovladače hlasitosti na středovém panelu naleznete jen elegantně provedenou štěrbinu CD přehrávače. Přístrojový štít za volantem ukrývá rychloměr, otáčkoměr s obrácenou stupnicí a displej s údaji palubního počítače. Nechybí ukazatel stavu paliva v nádrži a teploměr. Příjemnou atmosféru korunuje obrovské střešní okno a led podsvícení. Malý volant se skvěle drží a rychle se na něj zvyká.

Díky delšímu rozvoru přibylo oproti hatchbacku na zadních sedadlech 30 mm prostoru pro kolena v podélném směru. Lepší situace panuje i v oblasti hlavy. Problém nebudou mít ani 190 cm vysocí pasažéři. Zavazadlový prostor nabízí využitelný objem 610 litrů, zadní sedadla lze na rozdíl od předchůdce sklápět jediným pohybem, čímž se zvýší využitelný objem na velmi dobrých 1 660 l. Po sklopení vzniká rovná ložná plocha pravidelného tvaru.
První dny s kompaktním Peugeotem jsou proto ve znamení chaosu a nejistoty. Postupně si však zvykáte, věčně studená řadicí páka (má hliníkovou hlavici) vám již také nevadí a najednou zjišťujete, že unikátnost použité palubní desky je vlastně příjemná. První dojem z přemíry plastových ploch byl vážně hrozný, ale teď už to není vůbec špatné a s displejem, když víte kam sáhnout, se také poměrně dobře pracuje.

Motor: vznětový čipera
První roky výroby mohli příznivci dieselů sáhnout po klasické vznětové šestnáctistovce HDI či její úsporné variantě 1.6 e-HDI spojené s manuální šestirychlostní převodovkou. Časem se nabídka motorů obměnila a aktuálně koupíte pouze diesely s označením BlueHDI splňující emisní normu EURO 6.
My však testujeme přes rok starý exemplář a ten pohání velmi zajímavá úsporná varianta 1.6 e-HDI, která již z nabídky zmizela, ale můžete na ni celkem často narazit v nabídce lehce jetých vozidel. Od spořivých verzí si většinou moc neslibujte, v praxi buď nejedou nebo „žerou“ stejně jako klasické agregáty. Čtyřválec o výkonu 85 kW (115 koní) a točivém momentu 270 N.m nás všechny v redakci překvapil svou čiperností a houževnatostí. Vůbec nám nepřijde jako přiškrcený motor, který má jezdit úsporně. V běžném provozu o motoru kromě zadunění ve 1450 ot/min skoro nevíte, ale když je třeba, dokáže příjemně zatahat. Systém Stop/Start funguje znamenitě, jedná se totiž o původní verzi, kterou ve Francii montovali pouze do dražších variant, zejména pak ve spojení s motorem 2.0 HDI. Už při dojezdu ke křižovatce se motor vypíná a v praxi doopravdy spoří. Opětovný start je rychlý a řidiče nijak neomezuje. Jediné, co nás překvapilo, bylo fungování tohoto systému i za předpokladu stále studeného motoru.
S šestnáctistovkou e-HDI jsme najeli čtyři tisíce kilometrů ve smíšeném provozu. Zhruba třetinu tvořily jízdy po dálnici, třetinu jízdy po hlavním městě a zbytek připadal na jízdy mimo obce. Palubní počítač po této porci kilometrů ukazuje dlouhodobou spotřeba 5,3 l/100 km, což vzhledem k našemu jízdnímu stylu je famózní výsledek. Nejvíce se nám na motoru líbí fakt, že s ním lze jezdit po věčně ucpané Praze za 5,7 l/100 km. A to je na rodinné kombi skvělé. Na delších cestách mimo obce jsme dokázali atakovat i třílitrovou spotřebu.

Jízdní vlastnosti: Lehkost a ovladatelnost
Testovaný kousek nás překvapil při jízdě zejména odhlučněním. To patří díky nízkému koeficientu odporu vzduchu s hodnotou 0,28 k nejlepším ve třídě. Největší zbraní je výtečná ovladatelnost vozu. Přestože si vůz vystačí s vlečenou nápravou, působí stále pohodlně. Dobře odolává bočnímu větru a netrpí výraznější nedotáčivostí. Oproti benzínovým tříválcům je jízda s dieselem dospělejší a více stabilní. Přesto při rychlejším tempu v zatáčkách s nerovnostmi dokáže podvozek znejistit. Zejména pak zadní kola si začnou žít vlastním životem a v lepším případě dochází k zavlnění vozu či mírnému odskočení. Pokud nejezdíte příliš dynamicky, budete spokojeni. Vlečená jednoduchá zadní náprava je vcelku dobře odladěná a není na škodu. V zatáčkách na hladkém povrchu 308 Sw funguje znamenitě, stejně tak při jízdě po dálnici, kde je překvapivě stabilní. Řízení odpovídá charakteru vozu, stejně tak brzdy fungují odpovídajícím způsobem. Velkým překvapením se stalo řazení manuální šestirychlostní převodovky, které již neztratí na konkurenci.
Závěr: dvojité překvapení
Náš test jasně ukázal, že koupě zánovního vozu může být pro řadu zájemců o rodinné kombi jasnou volbou. Za rok starý vůz s minimálním nájezdem zaplatíte stejně jako za méně vybavený model s tříválcovým benzínovým motorem. Bonusem je pak extrémně nízká spotřeba paliva, až překvapující dynamika a celkově dospělejší jízdní projev.

Plusy:
+ poskytovaná dynamika
+ spotřeba paliva
+ ovladatelnost
+ vyváženost řízení, řazení, brzd
+ zavazadlový prostor
+ čistota interiéru
+ dobré odhlučnění
+ bohatá výbava a přijatelné příplatky

Mínusy:
- ve srovnání s konkurencí průměrný prostor vzadu
- obrácený otáčkoměr
- iCocptic nemusí vyhovovat každému
- nastavování teploty klimatizace přes displej
- rozevlátější jízdní vlastnosti v extrému

Tagy