Renault Clio RS - Na podvozku stojí vše

Michal Pašek - 18. 06. 2007
+ 24
Tohle auto stojí a padá s podvozkem. Kdyby bylo moc tvrdé, jako je třeba renault Mégane Sport, nestálo by za nic. Se zachovanou měkkostí či francouzskou neurčitostí by mohlo jít rovnou do automobilového důchodu. Jenže ani jedno, ani druhé se zde nekoná.

V hodnocení vozu začneme tím nejlepším – podvozkem. Auto se svou přední nápravou z Mégane Sport a vylepšenou vlastní zadní dokáže překvapit i zaryté odpůrce francouzských vozů. Především proto, že naladění je opravdu výborné. Sice se auto občas v zatáčce vzdá ideální stopy a snaží se rozkolébaným „trifidovským“ krokem odejít ze silnice, ale stačí se pořádně zabrat do spolupráce s brzdou a plynem a každá zatáčka je náhle katapultem, který vystřelí vůz v ideální stopě. To vše v ideálně tvrdě, ale nenásilně nastaveném pružení.



Další stránkou na voze je jeho motor. Výkon 145 kW při atmosférickém plnění z dvoulitru je výborná vizitka divize Renault Sport. Motor táhne (i když pěkně závodně až ve vyšších otáčkách) a má neustálou potřebu se vytáčet a nechat z výfuku rachotit decibely motoristické lásky. V zatáčkách je pak cítit vysoký kompresní poměr, kdy stačí sundat nohu z plynu a auto s sebou cukne vpřed, jak kdyby řidič zatáhl ruční brzdu. Škoda jen příliš vysoké spotřeby, která se při sportovnějším stylu jízdy šplhá až nad 13 l na 100 km. Také bychom vytkli šestistupňové převodovce příliš dlouhé dráhy řazení a mechanici by měli stále ještě co vylepšovat v přesnosti. I když i na tomhle poli je cítit velký krok kupředu.

Po technice se pojďme podívat na to, co je nejvíc vidět – karoserii. Třídveřový Renault Clio to je se vším všudy. Stačí se na něj podívat a je vše jasné. Nesnaží se skrývat svého velkosériového sourozence, ale zase nechce aby vypadal jako on. Naprosto bezprecedentní jsou blatníky. Jejich vytažení ven, zapracování do karoserie a vylepšení o výdech teplého vzduchu od brzd za předními koly, to chce pochvalu. Stejně tak musíme alespoň z dálky chválit i zadní difuzor. Zblízka je to už horší, plastový výlisek není moc pěkný.

O něco víc jsme v rozpacích z interiéru. Strašně se nám zalíbila velká sedadla Recaro, která jsou však za strašlivý příplatek 67 000 Kč. Takže koukejme dál, co se nám tady může líbit. Tak možná hliníkové pedály, lepší hlavice řadicí páky a volant… I když ten ani moc ne. Má sice super věnec obšitý kůží s červenou nití, skvěle se drží, ale boubelatý střed mu moc sportovní elegance nepřidává. No a ten zbytek už za řeč snad ani nestojí. Přístrojová deska kompletně převzatá ze slabších verzí nenadchne a spíš urazí. Také kritiku snese madlo předních dveří, které je přesně v úrovni řidičova levého kolena, kde tlačí celou cestu.

A co za to? V základu 713 000 Kč. Když k tomu připočteme částku za nutná sedadla a 10 300 Kč za metalízu, je to už slušná pálka. Pak třeba ještě lepší autorádio (+14 000 Kč), dostáváme se na cenu, kterou nabízí i vetší, prostornější a silnější vozy (jmenujme třeba Ford Focus RS). Takže nevíme. Dát do něj ty peníze, nebo si koupit něco lepšího? Poradíme – počkejte si na nějakou slevu. Snad přijde.

Tagy