Škoda Octavia RS – v rychlém tempu (VIDEO)

Je tu rok 2000 a na svět přichází první sportovní model Octavie RS, který začíná psát novodobou historii těchto dvou magických písmen. Po úspěchu první Octavie RS přichází dieselové překvapení v podobě Fabie RS a s nástupem nové generace Octavie se čeká na příchod nového „eresa“. Po roce a půl od představení druhé generace Octavie se sportovní fanda škodovky dočkává a odhaduje, co může přinést spojení solidního image s písmeny RS a dobrý základ, který poskytne nový model Octavie. Od představení sportovní verze neutíká tak dlouhá doba a konečně jsme se dočkali i my. Do rukou se nám dostává tento mladoboleslavský klenot a chlouba a my se vám pokusíme zprostředkovat pocity, které nám týdenní soužití s tímto sportovcem nabídlo.

Zatímco první generace byla uvedena nejdříve ve verzi liftback a až po dvou letech sjela z továrny i prodloužená verze, u druhé generace Octavií RS se šlo cestou představení obou verzí najednou. Nemalou roli v tomto rozhodnutí hrály i úspěchy „sportovního“ kombi, které u první generace liftback rychle pokořilo. Pod kapotou Škody Octavie RS buší přeplňovaný čtyřválec s přímým vstřikem paliva a základní cena byla stanovena na 754 900 Kč. U prodloužené varianty je to o 40 000 Kč více, tedy 794 900 Kč. Bohatá základní výbava zahrnuje například automatickou dvouzónovou klimatizaci Climatronic, xenonové světlomety s dynamickou regulací sklonu, čtveřici airbagů či autorádio Stream s CD a osmi reproduktory.

Náš model byl navíc vybaven radionavigačním systémem a příplatkovými osmnáctipalcovými koly z lehkých slitin, takže jeho konečná cena přesahovala 800 000 Kč, avšak i tak považuji cenu Octavie RS za konkurenceschopnou a v porovnání s ostatními za přijatelnou. Obtížné je hledat Octavii RS konkurenci. Zejména v případě dodržení dané třídy a objektivním zařazení eresa mezi skutečné sportovce, rychlé cesťáky či přemotorované sedany. Obecně lze nicméně hledat největší porovnatelné konkurenty ve Volkswagenu Golf GTI, Opelu Astra GTC, Fordu Mondeo ST220 či Focusu ST a zařadit sem lze i Audi A4 právě s motorem 2.0 TFSI.

Karoserie

Znalec rozpozná nové „ereso“ na první pohled, a to i přesto, že nových prvků není příliš. Ale i to málo stačí k tomu, aby Octavia RS působila ryze sportovním a agresivním dojmem. Přepracovaný byl přední mohutnější nárazník s jinak uspořádaným žebrováním a především novými kulatými mlhovkami. Obdobná situace panuje i vzadu, kde taktéž nalezneme upravený nárazník, který je navíc doplněný o úzké červené odrazky. Chybět nesmí ani dráždivé logo vRS a co by to bylo za sportovně laděný vůz bez dvojité chromované koncovky výfuku, která navíc produkuje výtečný sportovní zvuk. Onou pověstnou třešničkou na dortu je ale povedený zadní spoiler a už z kolem povalujících se fotografií musí být každému jasném že nejde pouze o malou lištičku dotvářející odtrhovou hranu, nýbrž o pořádné křídlo, které Octavii náramně sluší.

Celá záď tak vyzařuje pořádnou dávku sportovního nadání a minimálně mě se hodně líbí. Zadní spoiler navíc hodně dobře vypadá i zevnitř vozu, takže se můžete kochat i pohledem do zpětného zrcátka! Na autě nenaleznete prakticky žádný kousek plastu, vše je pečlivě lakované v barvě vozu, včetně zpětných zrcátek s integrovanými bočními blikači. Při pohledu z profilu k vám sportovní styling promlouvá skrze velká příplatková osmnáctipalcová kola s nízkoprofilovými pneumatikami, zpoza kterých prosvítají tradičně zeleně lakované brzdové třmeny. Při bočním pohledu pochopitelně vyniknou i níže umístěné oba nárazníky a dobře vypadají i boční ochranné lišty znovu vyvedené v barvě karoserie. A abych nezapomněl, tradiční logo vRS se pochopitelně nachází i na předním grilu, kde do dálky vyřvává s kým máte tu čest.

Suma sumárum, nezbytné úpravy na karoserii vozu hodnotím hodně vysokým ohodnocením. Z vozu jasně vyzařuje jeho zaměření a účel, za kterým byl vyroben. Náš exemplář byl vyveden v magické černé barvě s perleťovým efektem, která mu náramně slušela a činila z něho společně se zmíněnými úpravami na první pohled hodně agresivního jedince. Zadní křídlo, kulaté mlhovky, mohutné nárazníky, velká litá kola s nízkoprofilovými pneumatikami, zelené třmeny a nějaké to logo vRS, to je to oč tu na první pohled běží. Temně černá barva k tomu a při zapnutých xenonech se vám budou ze silnice všichni klidit.

+ všechny úpravy vyjmenované v předposlední větě předchozího odstavce
- na proklamovaný sporťák vypadá ereso možná až moc mohutně

Interiér

Interiér Octavie RS vychází logicky se standardní verze, která dosáhla v této oblasti hodně vysokého standardu. Kvalita materiálů i zpracování je u nové Octavie takřka příkladné a možná i proto v interiéru k žádným radikálním změnám nedošlo. Tedy logicky až na obligátní „sportovní“ úpravy a zakomponování nezbytných indicií, které vám budou dávat najevo, že sedíte ve verzi RS. Jako první musely na řadu přijít logicky sedačky. Ty nejenže skvěle vypadají, ale báječně plní i svoji funkci, takže pokud budu hovořit o skvělém bočním vedení, nebude se jednat pouze o frázi z reklamního letáku, nýbrž o holý fakt. Výrazné je vedení jak u sedáku, tak i u opěradla a sedadla s přehledem podrží vaše tělo v situacích, kdy je to nezbytné. Velký rozsah jejich nastavení je takřka nutností, takže s nalezením té správné polohy problém mít zaručeně nebudete. Sedadla jsou vyvedena ve světle-tmavém provedení, které kombinuje kůži s prodyšnou textilií a síťovinou a nechybí na nich logo vRS.

Jak již jsem říkal, sedadla výtečně vypadají a nabízejí ještě lepší oporu pro vaše tělo, takže pomůžou při ostrém ježdění, ale jsou pohodlné i na delší cestování. Při prvním kontaktu s nimi se zdají být až přehnaně tvrdé, avšak po pár kilometrech oceníte i jejich jistou dávku komfortu. Obdobně dobře vypadá i zadní lavice, která však již logicky nenabídne takové vedení, avšak na pohodlí nic neubírá. Co se prostoru týče, toho je všude dostatek. Na zadních sedadlech nejsou cestující nikterak omezeni ani v oblasti kolen a místa je tu dost i do výšky. K tomu je nutno připočíst velkou devizu Octavie, kterou je zavazadlový prostor, který nabídne i u verze RS plných 560 litrů a po sklopení zadních sedadel se tento prostor zvětší až na litrů 1420. K tomu lze navíc připočíst i celou řadu odkládacích prostor na veškeré drobnosti.

Kromě dobrých sportovních sedaček nalezneme uvnitř eresa i další nutný doplněk sportovní verze, kterým jsou kovové pedály s velkým plynovým pedálem, které jsou doplněny gumovými protiskluzovými body. Do třetice všeho sportovního zmiňme tříramenný sportovní volant, na kterém nechybí znovu logo provedení RS. Ten skvěle padne do ruky, která ocení jeho optimálně tlustý a široký věnec potažený příjemnou kůží. Malým zklamáním může být nepřítomnost loga na kovové a jinak dobře vypadající hlavici řadící páky. Proč se tak designéři rozhodli učinit opravdu jen těžko říct a to i vzhledem k tomu, že u verze tomu tak je. Za to nalezneme toto hodnotné logo na kovových lištách předních prahů.

Kromě zmíněných změn již nenalezneme uvnitř vozu Octavie RS mnoho odlišností. Snad poslední z těch výrazných je stříbrný podklad středové konzoly, který má připomínat imitaci hliníku. Tento prvek do interiéru Octavie RS jistě patří a jeho dobré provedení musím znovu pochválit. Celková ergonomie uspořádání přístrojovky a palubky je takřka ideální a vše je umístěno velice intuitivně a přehledně. Náš model byl vybaven radionavigačním systémem s rozměrným displejem, o jehož práci a obsluze jsem psal v předchozím testu Škody Octavie Combi 4x4, tudíž ho zde již nebudu rozebírat stejně jako jednotlivé položky přístrojovky a středové konzoly. Kromě zmíněných změn je interiér Octavie RS shodný se standardními verzemi a působí velmi hodnotně a povedeně. Zajímavou informací ještě může být údaj o otáčkoměru ocejchovaném do sedmi tisíc s červeným polem začínajícím na 6500 otáčkách a rychloměr končící na hranici 270 km/h.

+ ergonomické rozmístění ovladačů, přehledné pracoviště řidiče
+ hodnotně vypadající a komfortní interiér
+ výborné sportovní sedačky, volant a pedály
+ prostornost

Motor

O pohon sportovní verze se stará koncernová chlouba, přeplňovaný dvoulitrový benzíňák TFSI s přímým vstřikem paliva, který najdeme například u ostrého Volkswagenu Golf GTI. Motor nabízí výkon rovných 200 koní (147 kW), který je k dispozici v rozmezí 5100 – 6000 otáček za minutu a slušný točivý moment 280 Nm, který vrcholí v pásmu od 1800 – 5000 ot./min. Vzhledem k zvolenému FSI se doporučuje rozmazlovat motor Naturalem 98, avšak agregát skousne i tradiční pětadevadesátku. Agregát je k dispozici s manuální šestistupňovou převodovkou a sprint z nuly na sto zvládne za 7,3 s. Ereso je schopné maximálně uhánět rychlostí až 240 km/h, avšak při takovémto režimu nelze počítat s výrobcem udávanou kombinovanou spotřebou 7,8 l/100 km (město 10,9, mimo město 6,0 l/100 km).

Detailně jsem se spotřebou zabýval . Výsledkem jsou vcelku uspokojivé hodnoty, které na jednu stranu již tradičně nesouhlasí s těmi od výrobce, na druhou stranu je lze označit za více než uspokojivé vzhledem k výkonu automobilu a způsobu zacházení s ním. Konečná průměrná spotřeba na konci našeho testu činila 10,2 l/100 km, nicméně je nutno zde počítat s agresivnějším způsobem jízdy, která zahrnovala i ježdění na okruhu. Při jízdě na spotřebu lze jet s Octávií RS za 6,6 l/100 km, avšak tipuji, že takto s eresem pojede asi málokdo. Pokud se šlápne Octávii RS na krk, je schopna si říct v průměru o 14,6 l/100 km a při ostrých jízdách na okruhu v Sosnové to šlo i za 22,6 l/100, což je ale údaj čistě jen pro zajímavost. Při pohybu ve městě jsem jezdil za 12,5 l/100 km.

Pokud se podíváme na projev a chod motoru, nebudu šetřit chválou a emocemi. Motor při prvním kontaktu skrývá svůj potenciál, avšak jakmile zjistíte jak na něj, vyčaruje vám usměv na rtech. Po zasunutí klíčku do zapalovací skříňky a nastartování k vám motor promluví nadmíru kultivovaným volnoběhem a nikterak výrazným zvukem. Již prohrábnutí neutrálu k červenému pásmu ledacos naznačí, ale na zbytek si ještě chvíli počkejme. První rozjezd a postupné seznamování nic moc neprozradí, motor pracuje nad míru kultivovaně a do nějakých 1800 otáček se nic výrazného neděje. Ale kolem dvou tisíc již cítíte posílený zátah, který se naplno projevuje až když míjíte hranici tří tisíc. Pokud podržíte plynový pedál u podlahy ještě o něco déle, přiblíží se ručička otáčkoměru hranici čtyřech tisíc, kde se teprve dostaví ten pořádný kopanec. Ano je to tak, nové ereso to má postavené hodně vysoko. To pravé peklo vrcholí právě mezi čtyřmi a šesti tisíci otáček.

Podřaďte klidně o pár stupňů dolů, nechte motor vytočit ke čtyřem tisícům a řaďte až na hranici červeného pásma, přední kola budou drtit asfalt a ereso zrychlovat k závratným rychlostem. Každé sešlápnutí plynu v tomto režimu vás zatlačí do skvěle tvarované sedačky a vy jen ve zpětném zrcátku uvidíte skrze zadní křídlo, jak necháváte zbytek soupeřů za sebou. Vytočená dvojka zvládne téměř stovku, trojka 140 a čtyřka téměř dvě stovky. A to je tady ještě pátý a šestý převodový stupeň. To vypadá slušně, ale pravda je trošičku odlišná. Je fakt, že na dvě stovky se ereso dostane hodně rychle, ale potom už to jde jen pozvolna.

Avšak jenom absolutní rychlost už dnes nikoho neohromí. Pokud se koukneme na projev motoru jako takový, musím říci, že vyniká skvělým průběhem výkonu. Motor zatahuje již od nízkých otáček a je táhne až k samému vrcholu. Klidně se nechá točit k šesti a půl tisíci bez ztráty zátahu a teprve v sedmi tisících vás zastaví omezovač. Motor je velice pružný a při poklidné jízdě je možné velmi brzo řadit za šest. Pokud nepojedete vyloženě sportovní styl jízdy, uspokojí vás i zátah na šestý převodový stupeň, na který dokáže Octavia RS docela slušně zrychlovat i ve vyšších dálničních rychlostech.

+ pružnost, kultivovanost, průběh výkonu
- na sportovní verzi slabší zátah v nízkých otáčkách

Jízda

Pokud bych měl celkově zhodnotit sportovní projev Octavie RS, nevím přesně odkud začít. Jde z velké části o to, co od ní kdo očekává. V porovnání se sportovními kousky od konkurence asi nelze od Octavie očekávat žádné zázraky, na druhou stranu hodně velkou část „obyčejných“ sedanů strčí s přehledem do kapsy. Kromě silnějšího motoru a optických úprav a vyšlechtění se Octavia RS dočkala pochopitelně i vyladění podvozku, který byl navíc snížen o 12 mm. Jelikož jsem do eresa , mohl jsem první výrazné změny posoudit i z tohoto hlediska a byť je výsledek evidentní již předem, dovolím si ho zmínit. Pokud vynecháme měkčí sedačky a odlišný způsob vnímání interiéru i pozice, první co mě hodně zaujalo byl fakt, jak hodně mi všechno ztvrdlo pod rukama. Posilovač byl o pořádnou porci výkonu ochuzen a citelně tužší byla i spojka. To samé se opakuje u řazení. Zkrátka nic už nechodí tak snadno a tak ležérně jako u standardní verze. Naopak ale po pár kilometrech už to vůbec nevnímáte. Inu to je ona možnost přímého srovnání. Ale je fajn vědět a cítit na vlastní kůži, že všechny ty proklamované změny nejsou jen snůškou marketingových výmyslů.

Výrazně odlišný je i zvuk. Je pravda, že už jsem se setkal i s agresivněji a sportovněji naladěnými jedinci, nicméně zvuk Octavie vás úplně chladnými také nenechá. S rostoucími otáčkami proniká do dobře odhlučněného interiéru stále libější zvuk, který prostého cestujícího nebude rušit, ale fandu pošimrá po duši. Když už jsme u odhlučnění, pochvalme škodováky i na tomto poli. I při vysokých rychlostech zůstává jak hluk motoru, tak aerodynamický hluk na hodně solidní úrovni a vy si tak můžete v klidu vychutnávat třeba hudbu z velice dobré audio soustavy.

Podvozek je oproti standardní verzi výrazně tužší a jak již jsem naťukl výše, prošel důkladným odladěním a snížením. Na jeho velice dobrém sportovním projevu se podepíší i velká 18ti palcová kola či výkonnější brzdy s tradičními zeleně lakovanými třmeny. Automobil nabízí maximální zážitek z jízdy a precizně drží směr i v rychle projížděných utažených zatáčkách. Octavia RS se chová i při jízdě na limitu předvídatelně a neutrálně. Vynikne jistotou při vysokých rychlostech a minimálními bočními náklony. Svoji stabilitu potvrdila Octavie RS i při testu na autodromu v Sosnové, kde bylo k nelibosti fotografa vskutku hodně těžké automobil rozhodit. Ereso příkladně a rozhodně drželo směr jak v rychlých táhlých zatáčkách, tak i pomalých vracákách a jen s největším úsilím a využitím ruční brzdy se mi podařilo oktávku rozhodit. A když už se vám podaří mohutnou záď odlepit, nadchne vás ereso svoji jedinečnou jistotou a vlastností tuto situaci až překvapivě a snadno vyřešit a napravit.

K dobré sportovní verzi patří kromě silného motoru a odpovídajícího podvozku i rychlé a přesné řazení a výkonné brzdy. Obojího si v Octavii RS užijete do sytosti, protože přesně tak jak jsem napsal to i je. Jednotlivé převodové stupně mají naprosto čitelné dráhy a zapadávají tak rychle a přesně jak jen je to možné. Na druhé straně posílené kotoučové brzdy s vnitřním chlazením vybavené ABS a rozdělovačem brzdné síly a hydraulickým brzdným asistentem fungují na jedničku, když nabídnou rychlý nástup a pořádnou sílu, která přesně odpovídá tlaku vaší nohy. Brzdy dokáží Oktávii zastavit rychle i z vysokých rychlostí a ani při extrémních podmínkách nevykazují jakýkoliv sklon k vadnutí.

Trochu méně optimistický musím být u řízení, které by i přes značný rozdíl v porovnání se standardní verzí Octavie sneslo ještě větší tuhost. Bohužel ani čitelnost a zprávy, které od automobilu dostáváte nejsou na té nejvyšší hodnotě. Na druhou stranu si ale Octavia RS zaslouží i pochvalu. Kamkoliv ji pošlete, tam jede a drží přesně zvolenou stopu, kterou není problém v extrémních situacích velmi rychle upravit.

+ řazení, brzdy
+ stabilní a jistý podvozek
- řízení

Celkové hodnocení

Byť není Škoda Octavia RS plnokrevným sporťákem, nabídne řidiči vskutku jedinečné zážitky z řízení a pořádnou dávku výkonu. Octavia RS nabídne standardně hodně pohodlí „obyčejné“ oktávky, k čemuž přidá silný motor a mírně poladěný podvozek. Hodně dobře vypadá i zevnitř a speciální pochvalu zaslouží zejména výborné sportovní sedačky. Pokud toužíte po voze s výrazně sportovním charisma a zároveň po komfortním a rychlém rodinném voze, je Octavia RS či Octavia RS Combi tou správnou volbou.