Škoda Roomster 1.4 16V

V podzimních dnech jste si zde mohli přečíst redakční test Škody Roomster poháněnou vznětovou čtrnáctistovkou TDI, která nezískala příliš lichotivé hodnocení. Všude okolo slyšíme na tento model jen chválu a tak jsme ani chvilku neváhali a do testu zařadili benzínovou verzi opět ve výbavě "comfort" od které čekáme lepší výsledky. Benzínový motor montovaný do Fabií je znám široké veřejnosti a ve Fabiích slouží velmi dobře přičemž poskytuje i solidní dynamiku. Jak je tomu však u Roomsteru?

Pokud jste četli test přeskočte hodnocení karoserie a interiéru a přeskočte na kapitolu motor a jízdní vlastnosti.

Exteriér:
Dosud žádné jiné škodovce nebyl ušit tak kontroverzní kabát jako právě Roomsteru. A je to dobře. V koncernové šedi nevýrazných modelů je konečně alespoň jeden zástupce se špetkou odvážnosti. A podle dostupných informací bude časem ještě lépe. Na začátek musím konstatovat, že Roomster není příliš fotogenický. Ve skutečnosti vypadá mnohem lépe než na fotografiích. To samé platí o barvách karoserie. Ne každá barva mu sedí, což je dáno především netradičními tvary.

Nová přední maska Roomsteru je předobrazem přídě nové Fabie. Černé žebrování masky chladiče patří tradičně k hlavnímu poznávacímu znamení všech novodobých Škodovek a mladoboleslavská automobilka se jen tak tohoto symbolu nevzdá. Po stranách hluboko do karoserie zasahují protáhlé světlomety. Celá přední část působí vyváženým dojmem. Naopak boční silueta je nejvíce odvážná a kontroverzní. Vůz je totiž opticky rozdělen na přední a zadní část. Může za to boční okno řidiče, které plynuje nenavazuje na zbytek karoserie. Zadní partie zdobí vysoká zadní světla s čirou optikou umístěná na sloupcích, která jsou navíc orámována.

Mnoho lidí řadí neprávem Roomster do kategorie dodávek (po bok Berlinga, Partnera nebo Renaultu Kangoo). A tam doopravdy nepatří. Roomster je malé MPV připomínající dodávku pouze svým vzhledem (konkurenční vozy jsou Meriva, Premacy atd.). Optické rozdělení na přední a zadní část v oblasti b-sloupků budí nejvíce diskuzí. Áčkové sloupky jsou provedeny v černé barvě, což vypadá celkem efektivně. Návaznost karoserie na přední dveře je nezvyklá a nesourodá. Přední boční okénka jsou nízká a za béčkovým sloupkem se nacházejí naopak rozměrná boční (zejména vysoká) okénka zadních dveří. Kliky zadních dveří jsou navíc skryty v céčkovém sloupku, který je taktéž celý černý. Přední část je určena řidiči a spolujezdci, druhá pohodlnému cestování na samostatných sedadlech.

V této kapitole musím Škodovku pokárat za nedokonalé zavírání pravých bočních dveří spolu s patými, které vyžadují zavírání nadměrnou silou. Jejich úplné zavření se mi navíc vždy povedlo až naponěkolikáté. Nutno zmínit, že v případě prvního testování Roomstery tyto problémy nebyly. Dále bych chtěl všechny budoucí majitele upozornit na nutnost uzamykání samotného víčka palivové nádrže. I při zavření vozu se totiž plechové dvířka neuzamknou.

(+) design
(-) design
(-) zavírání dveří
(-) menší pravé zpětné zrcátko


Interiér:
V testovaném voze překvapí velmi světlé provedení interiéru, které umocňuje rozměrné střešní okno. Provedení světlého interiéru mi přijde až moc luxusní pro běžné rodinné výlety, kdy bude kabina vozu trpět (ale to ukáže praxe). Sedačky nepatří k tomu nejlepší co lze sehnat. Poskytují dostatek prostoru, dobrou nastavitelnost, přesto se v nich necítím ideálně. Dokonce na zadních krajních sedadlech jsem se cítil lépe než na předních. Ve čtyřmístné kombinace si celá posádka užije dostatek místa i přiměřeného komfortu. Ovládací páka výšky sedadel by zasloužila přepracovaní.

Výhled směrem vpřed a do boku není ideální. Díky čelnímu sklu s úzkým profilem se musíte pokaždé před semaforem naklonit na volant. To samé platí o výhledu do strany. Zakulacení bočního okénka, které je zvenku efektní snižuje zorné pole výhledu. Naopak výhled ze zadních sedadel je ukázkový. Nejenže sedíte o pár centimetrů výše než vepředu, navíc rozměrná boční okénka zajistí skvělou podívanou. A nejen pro Vás. Díky značnému prosklení neuniknete pozornosti kolemjdoucích. Výhled vzad je díky prosklení dobrý. Výtečný pohled je směrem vzhůru díky panoramatické skleněné střeše. Velmi efektivní řešení projasnující celou kabinu vozu. Můžete tak s Roomsterem i za studeného počasí sledovat noční oblohu z vyhřátého interiéru.

Škoda, že Škoda nezůstala u konceptu. Palubní deska včetně přístrojové jsou sice na oko hezké, ale po nějakém čase se stávají naprosto nudnými. Bez nápadu. Jsou totiž víc než "německy strohé". Kaplička za volantem skrývá dvojici kulatých budíků mezi kterými je umístěn bíle podsvícený displej palubního počítače. Kaplička je příliš fádní a plastová. Oproti tomu středový panel je elegantnější a v námi testované verzi skrýval rozměrný zeleně podsvícený displej autorádia, který si zaslouží výtku v ovládání. Postranní tlačítka totiž nejsou podsvícená a pouhé přepnutí rozhlasové stanice v noci si vyžádá odpoutání pozornosti hledáním. Nad audiosoustavou nalezneme menší displej zobrazující údaje a nastavení klimatizace včetně ovládacích tlačítek. Nad nimi jsou už jen průduchy vzduchu. Před spolujezdcem se palubní deska opticky rozděluje na horní a spodní část. V každém díle je k dispozici úložná schránka. Pod spodní se nalezá vstup pro CD od navigace. Ovládací prvky mají tradiční rozmístění. Jedinou výtku zaslouží ovládací prvek zpětných bočních zrcátek. Je umístěn na výplni řidičových dveří a manipulace s ním není zrovna pohodlná. Zadní okénka jsou stahovatelná pouze manuálně. Laciná černá páčka stahování okének působí v bílém interiéru až bizardně.

Vyjmutí jednotlivých sedadel v druhé řadě je poměrně jednoduché avšak fyzicky náročnější. Všechna tři sedadla lze při troše cviku vyjmout během okamžiku, avšak manipulace s nimi vyžaduje dostatek sil. Vyjmutí prostředního sedadla dovolí posunout krajní sedačky blíže do středu (o 11 cm), čímž zejména v oblasti ramen získáme nadprůměrný prostor, přičemž sedadla lze dokonce podélně posouvat v rozmezí 15 centimetrů.

Zavazadlový prostor pojme 450-530 litrů zavazadel v závislosti na posunu druhé řady sedadel. Pokud zavazadla vyjmeme, lze naložit pořádnou dávku věcí (až 1780 l). Dostatečný vstupní otvor (89 x 102 cm) zajistí přepravu doopravdy velkých předmětů. Mezi podběhy dosahuje šířka hodnoty rovného metru. Páté dveře se vyklápějí dostatečně vysoko a nehrozí riziko poranění ani u vyšších osob. Vyšší nakládací hrana může být pro někoho překážkou, nám však nevadila. Zavazadlový prostor je dobře vyřešen. Pochvalu zaslouží síť zabraňující nechtěnému posuvu přepravovaných předmětů.

(+) variabilita
(+) tovární audiosystém
(+) pohodlná krajní zadní sedadla (možnost nastavení podélné posunu i sklonu)
(+) dobrý výhled směrem vpřed
(-) ovládání funkcí palubního počítače na páčce
(-) netradičně umístěné ovládání bočních zpětných zrcátek
(-) sklon volantu a jeho smekavost
(-) příliš vyčnívající páky posuvu předních sedadel
(-) méně pohodlné přední sedadla (krátký sedák)
(-) zadní prostřední sedadlo je spíše nouzové
(-) tvrdý věnec volantu

Motor:

Benzínová čtrnáctistovka je poměrně dobrý motor. Ne však v Roomsteru. V něm je pouze dobrý. Může za to vyšší hmotnost a vyšší stavba vozu (i když součinitel odporu vzduchu je jen 0,33 Cw). Pro rychlejší svezení je nutné motor neustále vytáčet za což zaplatíte zvýšenou spotřebou a hlukem pronikajícím do kabiny vozu. Motor táhne celkem lineárně bez větších výkonnostních špiček. Bohužel zátah není nikterak ohromující a předjíždění se rázem stává noční můrou. Je však nutné podotknout, že motor pro většinu běžných (klidných) jízd postačí avšak zaplatíte za to zvýšenou spotřebou (test spotřeby zde). Při plném obsazení budete zejména v táhlých stoupání držet plynový pedál na podlaze.

(-) slabý motor
(-) vyšší spotřeba
(-) zdvihový objem = vyšší sazba pov. ručení (u většiny pojišťoven)

Jízdní vlastnosti:

Podvozek Roomsteru s benzínovou čtrnáctistovkou je naladěn více měkčeji. Přední náprava pochází z Fabie, zadní z první generace Octavie. Obě nápravy spojuje nový podlahový modul což přináší delší rozvor (větší než Octavie II.). Zajímavostí jistě bude rozchod kol na obou nápravách. Rozdíl šířky činí 64 mm ve prospěch zadní nápravy. Snaha podvozkových částí o komfortní jízdu se projevu nadměrným plutím karoserie, což zejména při dálniční stotřicítce není příliš příjemné. Řízení neustále budí dojem bočního nárazového větru nebo jízdě ve vyjetých kolejích. Toto nastavení oceníte zejména při cestách po městě, kdy dosahujete nízkých jízdních průměrů a podvozek doslova žehlí nerovnosti městských komunikací a příliš se nenaklání. Stabilita i přilnavost vozu je na velmi dobré úrovni, jen ten pocit v řízení ...

Roomster byl od začátku vyvíjen jako rodinný vůz čemu odpovídá nastavení podvozku i samotná konstrukce karoserie. Samotné řazení zaslouží pochvalu i když ve verzi se vznětovým motorem mi přišla ještě více přesnější. Odstupňování jednotlivých rychlostí je dobré, jen pětka je příliš dlouhá a šestý rychlostní stupeň by přispěl k tišší jízdě po dálnici a zajisté nižší spotřebě paliva. Hluk od kol i motoru pronikající do kabiny je při rychlostech nad 120 km/h přímo obtěžující. Vše umocňují nekvalitní povrchy našich dálnic.

(+) příkladné jízdní vlastnosti
(-) plutí vozu
(-) vyšší hladina hluku pronikající do kabiny (při dálniční jízdě)

Závěr:

Škoda Roomster není špatné auto. Během testu se mi s ním jezdilo celkem dobře. Vadilo mi horší dílenské zpracování (pravé boční i páté dveře nešly nikdy napoprvé zavřít) a také bych vytknul nedostatečný výkon motoru se zvýšenou spotřebou a hlukem v kabině(dunivý hluk při dálniční jízdě). Dále mi nebyly příjemné dlouhé cesty díky tvrdému věnci volantu a neustálému držení motoru ve vysokých otáčkách. Jinak po všech ostatních stránkách patří Roomster k vrcholu ve své třídě.

Srovnání "čtrnáctistovek", aneb která z nich vyhraje?

Oba testované Roomstery se pohybují v cenové relaci kolem půl milionu korun. A to už je při výběru nového auta v této cenové hladině z čeho vybírat. Je lepší benzínová nebo dieselová čtrnáctistovka? Na tuto otázku je po obou redakčních testech celkem jednoduché odpovědět. Naftová verze se jeví o něco živěji a hlavně vítězí po stránce úspornosti. Benzínová se sice chlubí kultivovanějším projevem po startu a v nízkých otáčkách. Při vysokých do interiéru proniká nepříjemné dunění, které se naopak u vznětové verze vytrácí a hluk motoru přebíjí aerodynamický svist. Vítěz je jasný pouze do doby než jsem nahlídl do ceníku. Testovaný Roomster s 1.4 TDI totiž ve verzi "comfort" přijde na 508.900,- což je vzhledem k poskytovanému výkonu příliš (1.4 16V je levnější 65 tisíc a to už je znatelný rozdíl). Konečným vítězem se nestává ani jeden z testovaných motorů. Osobně bych si při výběru zážehové verze připlatil 25 tisíc na jedna-šestku (oproti 1.4 16V ve verzi comfort), a v případě vznětové verze stejnou částku na jedna-devítku (oproti 1.4 TDI ve verzi comfort). Takto bych uvažoval v případě pevného rozhodnutí o nákupu modelu Roomster.