Škoda Superb - žádný klon

Petr Šikl - 14. 11. 2008
+ 68
Mezigenerační obměna nejvyššího modelu mladoboleslavské Škody vzbudila pořádný poprask. Druhá generace Superbu je úplně jiná a především svá. Jak nový model obstál v redakčním nezávislém testu?

První generaci Superbu Škodovka ráda tlačila do vyšší střední třídy, přitom se jen ztěží mohla vyrovnat konkurentům. U druhé generace je situace zcela jiná. Škoda sází na praktičnost a řadí svůj nový "vlajkový" model do střední třídy, kde je konečně důstojným reprezantem. Zajímalo nás tedy, jak jezdí s dieselovým dvoulitrem TDI PD a co všechno dovede nabídnout případným zájemcům?

 

Karoserie: sám sebou

První generace Superbu nezapřela svůj původ v Passatu. Druhá generace je v tomto směru originálnější a jde vlastní "správnou" cestou. Z prvním uveřejněných fotografií jsem byl trochu rozpačitý. Osobní kontakt s novinkou je však o dost lepší. Do designu se promítly nápady a detaily použité v modelech Fabia a Roomster. Chválím neotřelé tvary přídě a solidní boční profil s tlustým C sloupkem a mohutnou zádí ukrývající příkladný zavazadlový prostor. Ze zadních partií však příliš natčen nejsem. Osobně zádi nemohu stále přijít na chuť. Přesto designovou změnu chválím a konečně mohu prohlásit, že Superb není jen klonem Passatu.

 

Interiér: z vyšší střední

Doopravdy. Kabina Superbu je prostorná a nabízí zejména v podélném směru až přehršel místa. Cestujícím vpředu je nabídnut prostor srovnatelný s konkurencí, přičemž pasažéři na zadních sedadlech si přijdou na své. Zejména v oblasti nohou je prostoru doslova na rozdávání. Superb v této oblasti může směle konkurovat automobilům o třídu výše. V oblasti hlavy je místa akorát a pohodlně se posadí i dvoumetrový cestující. Elektricky nastavitelné sedadlo řidiče se při nastupování řidiče elegantně odsune vzad. Poté bylo u testovaného kousku nutné vždy vyvolat původní nastavení sedadla pomocí paměti.

Interiéru vládne špičkové dílenské zpracování. Po stránce ergonomie nelze nic závažnější vytknout. Ve dne mi trochu vadilo hůře čitelná teplota klimatizace na kruhových voličích. A tím mé výhrady končí. Palubní deska působí elegantně a luxusně. Leštěné dřevěné dekory v kombinaci s hliníkovými prvky a měkkými plasty jsou příjemné na dotyk a zároveň pohledné. Testovaný kousek byl vybaven příplatkovým navigačním systémem Columbus (který nám byl během testovacího týdne z vozu odcizen). Pomocí dotykové obrazovky s jemným rastrem lze ovládat jak navigaci, tak zábavný systém v podobě příjmu analogového i digitálního vysílání. Nechybí audiosystém přehrávající MP3 a dokonce slot na SD paměťové karty.

 Superb jako limuzína (sedan)
 Superb jako praktický rodinný hatchback

Na dvojitém otevírání TwinDoor pátých dveří Škodovka postavila reklamní kampaň. Tento systém kombinuje výhody pětidveřového hatchbacku (liftbacku) a čtyřdveřového sedanu. V praxi tento prvek ocení snad každý, kdo vyrazí třeba jen na nákup. Stiskem tlačítka uprostřed prolisu zádě se automaticky otevře pouze víko (stejně jako u většiny sedanů). Pokud však po stisku tohoto tlačítka zmáčknete druhé tlačítko umístěné více vpravo, ozve se mechanické cvaknutí, které značí, že můžete celé páté dveře vyklopit vzhůru, díky čemu naložíte i objemná zavazadla. Přístup do objemného zavazadelníku o objemu 565 litrů je tak doslova ukázkový. Předpokládám, že časem se tento systém otevírání objeví i v dalších modelech automobilky.

(+) sedadla s dobrým bočním vedením
(+) TwinDoor
(+) kvalita materiálů a zpracování
(+) navigační systém Columbus
(+) prostornost na zadních sedadlech
(-) šířka

Pořizovací ceny od: 

MT

 

AT

 

1,4 TSI 92kW

 

699.900

 

-

 

1,8 TSI 118 kW

 

759.900

 

829.900

 

1,9 TDI PD 77 kW

 

744.900

 

-

 

2,0 TDI PD 103 kW

 

804.900

 

874.900

 

2,0 TDI CR 125 kW

 

864.900

 

934.900

 

Motor: stará škola

Po kapotou Superbu můžete mít v současné době přeplňovanou zážehovou čtrnáctistovku a osmnáctistovku. Šestiválec je teprve v očekávání. Ze vznětových motorů příznivce nízké spotřeby potěší "výběhová" devatenáctistovka TDI PD s výkonem 77 kW a silnější dvoulitr TDI PD s 103 kW. Ten se staral o pohon testovaného kousku. V nabídce je ještě jeden dvoulitrový diesel nesoucí taktéž označení TDI, který je vybaven modernějším systémem vstřikování Common-Rail (TDI CR). Ten produkuje výkon 125 kW a přijde zájemce o celých 60 tisíc dráž.

Dvoulitrový diesel se pod kapotou Superbu choval překvapivě kultivovaně a tiše. Škoda si doopravdy nechala záležet na odhlučnění motorového prostoru od kabiny cestujících. Výkon v testovaném voze byl přenášen na přední kola pomocí šestistupňové automatické převodovky DSG, která sama o sobě řadí solidně. Při klidné jízdě panuje harmonický vztah mezi převodovkou a motorem. Pokud však přitlačíte na plynový pedál, harmonie se vytratí a z přátel se stanou dva nesmiřitelné tábory. Na vině je agregát, který je pro poměrně těžký Superb akorát dostačují a stará se o nerovnoměrný přísun výkonu. Převodovka například při předjíždění reaguje bleskurychle, ale je třeba vyčkat na nadýchnutí motoru a přísun výkonu. Jízda se potom stává nevyrovnanou a neklidnou. Přesto musím konstatovat, že dvoulitrové TDI PD se v Superbu umoudřilo, lépe řečeno zklidnilo. Řidič již nezažívá výrazné a nepříjemné výkonnostní kopance. Motor se vyznačuje plynulejším chodem, přesto ve srovnání s CR rozdíl pocítíte.

(+) odhlučnění motoru
(-) zvuk motoru
(-) nerovnoměrný přísun výkonu

 

Jízdní vlastnosti: rodinně a reprezentativně

Vznětový dvoulitr pod kapotou testovaného Superb stačí na zdolání stokilometrové rychlosti za 10,2 sekundy a pokoření maximální rychlosti 205 km/h, což u 1512 kg těžkého automobilu nejsou špatné hodnoty. V prvé řadě je nutné zdůraznit, že Superb není rozhodně žádný sportovec. Primárně je určen na pohodlné zdolávání dlouhých tratí, což mu jde velmi dobře. Automobilce se povedlo zvolit solidní kompromis mezi tuhým a měkkým nastavením podvozku. Ten se chová stabilně a poměrně komfortně. Zdolávání dlouhých tratí je příjemné stejně jako popojíždění v dlouhých kolonách. Superbu je vlastní i pohodlná plavná jízda krajinou po kvalitním asfaltu. Serpentiny a klikaté okresní silničky nejsou však pro Superb to pravé ořechové. Na vině je dlouhý rozvor, mohutnost karoserie a vyšší hmotnost.

(+) jízdní vlastnosti
(+) brzdy

Závěr: úplně jiný Superb

Před testem Superbu jsem si říkal, že mě nemůže po všech těch testovaných autech a zkušenostech s předchozí generací ničím překvapit. A opak se stal pravdou. Superb druhé generace překvapí svého uživatele přívětivou manažersko-rodino-chalupářskou stránkou. Překvapí velkorysou prostorností na zadních sedadlech, reprezentativním vzhledem karoserie i interiéru a praktičností systému Twindoor. Nebýt stařičkého srdíčka TDI PD, neshledal bych žádný větší nedostatek. Superb druhé generace je povedeným vozem, který zejména rozměry atakuje hranice střední třídy.

Tagy