Suzuki Baleno 1.2 Dualjet: Zajímavě nezajímavé auto

Víte, každé auto má svého kupce. Každé auto má svou cílovou skupinu. Suzuki Baleno je přesně to auto, které by se mohlo líbit české populaci ve věkové skupině 45+ v socioekonomickém statusu C,D, tedy nižší příjmové skupině. Žádní boháči, ale lidé, kteří celý život tvrdě dřeli, aby před důchodem uvažovali o tom, že jejich stará Škoda Felicia je už opravdu moc stará a že je lepší si koupit auto ve věku, kdy ještě vydělávají a ne až budou v důchodu. A tak si koupí auto, které je odveze, kam potřebují, je velké tak akorát, je pohodlné, dobře vybavené a hlavně nestojí moc. A to je právě Suzuki Baleno. Do posledního šroubku své existence.

Větší, až překvapivě
Suzuki Baleno je o kousek větší než Suzuki Swift. Jejich poměr je třeba definovat, abychom věděli, s kým máme tu čest. Takže baleno je o čtrnáct centimetrů delší a má i o devět centimetrů delší rozvor. Objem zavazadelníku narostl na 355 litrů. Místo pro kolena na zadních sedadlech se zvětšilo natolik, že i velmi vzrostlý Evropan nemá problémy. Na šířku je to stále klasický městský hatchback, takže tři dětské sedačky vedle sebe nedáte, ale jak jsme řekli, tohle je pro kategorii, kde už jsou spíš ti vnoučci. A který dědeček si naláduje do svého auta hned tři vnoučky najednou? Znáte ho?

Takže poměřeno jest, pojďme se podívat na design. Zatímco „svišť“ (jak se mu všelidově říká) vypadá skvěle a mladistvě, baleno je takové asijsky unylé. Takové nijaké. Jednoduché, s prvky jakéhosi zajímavého designu na čelní masce, ale s tou asijskou vehemencí, která nakonec nedopadá až tak dobře. Na první pohled je to asijské auto. Na první pohled se většině lidem kolem nás přední maska chladiče a menší světla zasazená do stran nelíbila. Jenže týden testování uběhl a všichni si zvykli. V červené barvě auto vypadalo celkem dobře a teď bychom se za auto u baráku opravdu nestyděli. Je to takové jednoduché až obyčejné auto, které určitě nebude v hledáčku zlodějských skupin.
Podobně jsme na tom s pocity i uvnitř. Těch postříbřených plastů je tu už moc. Stejně jako hromada obloučků a kudrlinek. Ale co, hlavně, že všechno je v dosahu a je kam si dát mobil, USB apod.

Zvláštní motor
Pod kapotou je čtyřválec s osmi vstřikovači. Ano, čtete správně. Motor je totiž dvanáctistovka, která nemá turbodmychadlo, ale pouze zvýšenou kompresi. A ta se musí dohnat něčím takovým, jako je lepší rozprášení paliva. Takže před každý sací ventil vede jeden vstřikovač. Snad nebudou majitelé tankovat na pumpách v místním zemědělském družstvu, protože cena za výměnu vstřikovačů je v tomto případě také dvojnásobná.
Hlavní ale je, že motor má výkon 66 kW při 6000 ot/min. Není to žádná velká pecka. Stejně jako točivý moment 120 N.m při 4400 ot/min. Aby jelo, je potřeba ho točit (to je vidět z daných hodnot). Kdo to nemá rád, pojede jako důchodce. My to rádi máme, a tak jsme točili. A auto jelo pěkně. Žádné WRC nečekejte, ale jde s chutí za plynovým pedálem. Podvozek je na Suzuki naladěný překvapivě měkce a pohodlně. Proti Suzuki Swift je to neuvěřitelný nepoměr. Ale nemůžeme říct, že by lehce houpavý krok byl nebezpečný. To nikoliv. Jede příjemně na svůj výkon a charakteristiky. A navíc – i když jsme s autem jezdili celkem svižně, průměrná spotřeba se vyšplhala na 5,5 l na 100 km!
Pochvalu si zaslouží převodovka, která je manuální a pouze pětistupňová. Nejdřív nás to zarazilo, ale nakonec nám ta šestka ani nechyběla.
To horší je řízení. Tady se objevuje zajímavá nectnost. Zdá se, že auto nemá dostatečný záklon rejdového čepu nebo posilovač nepracuje tak, jak má. Zdá se totiž, že autu se nevrací kola do přímé polohy po uvolnění volantu, což je normální vlastnost všech vozů. Tady ne. Po zatočení pustíte volant a… nic. Kolem středové polohy navíc je každý stupeň natočení znát. Prostě řidič musí pořád řídit, mít ruce na volantu a ani na chvilku ho nepustit. Tady pomalu neexistuje chvíle, kdy by si frajersky odložil ruku na okénko nebo si vzal do ruky mobil. Tenhle prohřešek proti pravidlům prostě udělat nejde, protože musí neustále ten volant držet a přesně s ním zacházet.

Ach ta cena
Teď povzdychneme nad cenou. Tohle auto stojí 369 900 Kč. Zdá se vám to moc? No jo, jenže to mluvíme o auto totálně nacpaném výbavou. Vždyť má i adaptivní tempomat, klimatizaci, rádio s USB, parkovací senzory i kameru, xenonové světlomety… Zkuste si něco takového nakonfigurovat třeba u Škodovky, Fordu, Toyoty. Tady se objevuje největší síla auta. Tohle je opravdu to auto ideální pro ty, kteří si chtějí v podzimu svého života užít pohodlí a komfortu za rozumné peníze.
Takže s ohledem na tu cenu jsme velmi spokojeni. Jen na závěr jedna poznámka – startovací cena je 293 300 Kč. A to není málo. Zvláštní cenová politika, která je u většiny konkurenčních automobilek zcela opačná – startovat v co nejnižších pozicích a pak rychle upalovat k nekonečným výšinám.

+ Velký vnitřní prostor
+ Výborná cena za tak vybavené auto
+ Spotřeba
- Řízení
- Design