TEST : Citroën C4 – láká hlavně vzhledem

Nová C4 je autem s neotřelým vzhledem a zajímavým řešením interiéru. Dost se tak odlišuje od ostatních konkurentů. Podívali jsme se na zoubek pětidveřovému hatchbacku s motorem 1.4 16V.

Citroën C4 byl poprvé představen na autosalonu v Paříži v roce 2004. V prodeji je pak od listopadu a navazuje na předchozí model Xsara. Je jasné, že Citroën se snaží u všech modelů, které uvedl na trh za posledních několik let, bodovat hlavně vzhledem. C4 není vyjímkou a osobně tohle auto hodnotím, jako jedno z designově nejpovedenějších aut v nabité nižší střední třídě. Usuzuji tak i ze zájmu, který auto budilo ve svém okolí. Ne nadarmo se říká, že vzhled prodává. Několik následujících měsíců ukáže, jak se toto rčení projeví na prodejnosti tohoto modelu. Už nyní se ale v prodejích výrazně prosazuje také třídveřové kupé, které otestujeme v nejbližší době.

Pokud je tedy C4 neotřelá svým vzhledem, může za to hlavně chromovaný znak dvojitého šípu - ten prostupuje celou šířku masky chladiče. Zajímavé jsou i světlomety bumerangového tvaru, které zasahují do blatníků.

Dalším charakteristickým rysem jsou i vnější zpětná zrcátka aerodynamického tvaru.

Karoserie má obloukovitý tvar s výraznější horní linií, zajímavá jsou i prodloužená okna, která zvětšují vnitřní prostor. Horní část zadních svítilen prochází podél zadního okna až k deflektoru dveří zavazadlového prostoru. Hatchback má na rozdíl od sportovnějšího kupé tvary spíše oblé, karoserie obou vozů mají společné plynulé a štíhlé linie, které propůjčují oběma verzím dobré aerodynamické vlastnosti (výrobce uvádí Cx = 0,28 u verze coupé a 0,29 u verze hatchback). Podle úrovně výbavy a typu motoru má vůz patnáctipalcová kola s pneumatikami 195/65R15, šestnáctipalcová kola s pneumatikami 205/55R16 (v našem případě) nebo sedmnáctipalcová kola s pneumatikami 205/50R17.

Jaká je ale hlavní konkurence pro Citroen C4?

Testovaný model byl osazen nejslabším motorem 1.4i 16V s výkonem 65 kW (90 k) při 5 250 ot/min a maximálním točivým momentem 133 Nm při 3 250 ot/min. Je vybaven systémem proměnlivého časování ventilů (VVT), který umožňuje optimální plnění válců při jakýchkoli otáčkách motoru. Hlavní předností motoru je jeho tichý chod. Díky šestnáctiventilové technice je pružný už od nízkých otáček a pro běžného řidiče jeho výkon dostačuje. Systém proměnlivého časování ventilů také umožňuje, aby při 1 800 ot/min bylo k dispozici 118 Nm točivého momentu, což představuje 90 % celkového točivého momentu (133 Nm). Více se o chování motoru dočtete v jízdních vlastnostech níže.

Motory

Nabídka pohonných jednotek zahrnuje pět zážehových motorů: 1.4i 16V (90 k), 1.6i 16V (110 k), 2.0i 16V (138 k), nový 2.0i 16V (143 k), nedávno představený u modelu C5 a určený také pro model C4 hatchback, a 2.0i 16V (180 k), pro model C4 coupé.

Všechny zážehové motory mají hlavu válců se dvěma vačkovými hřídeli, čtyři ventily na válec a elektromotorem ovládanou škrticí klapku řízenou řídicí jednotkou motoru. Všechny motory jsou osazovány manuální pětistupňovou převodovkou, s výjimkou motoru 2.0i 16V 143 k, který lze dodat s automatickou převodovkou. Motor 1.6i 16V 110 k lze vybavit automatickou převodovkou. Tři vznětové motory HDi nabízené u vozu C4 jsou vybaveny systémem Common Rail druhé generace: HDi 92k a nové motory HDi 110k a HDi 138k.

Interiér

Můj dojem z interiéru je rozpačitý, ovládací prvky jsou roztroušeny po celé palubní desce (viz.foto). Musel jsem si zvykat delší dobu, než u ostatních testovaných vozů. Vadily mi také nekvalitní tenké plasty se světlým povrchem, kde byly vidět nečistoty (hlavně dveře zevnitř a část opěradel vzadu). Naopak na místo si nemůže nikdo z cestujících stěžovat.

Volant s ovládacími prvky sdružuje na dosah ruky hlavní funkce jako autorádio, nebo tempomat. Zvláštností volantu je jeho pevný střed, který se při zatáčení nepohybuje. I když to vypadá nepřirozeně, rychle si zvyknete. Jediným mínusem tohoto řešení jsou stabilní ovladače autorádia a tempomatu – ty zůstávají na stejném místě a je nutno je vždy hledat.

Displej uprostřed horní části palubní desky zobrazuje jízdní informace (rychlost vozidla, přednastavené hodnoty rychlosti tempomatu, omezovače rychlosti, atd.) Výhodou je, že kontrast zobrazovaných údajů se okamžitě přizpůsobuje intenzitě okolního světla, takže jejich čitelnost je vždy dobrá.

K tichu v kabině přispívají zpětná zrcátka s aerodynamicým tvarováním, vrstvené přední sklo s fólií pohlcující hluk mezi oběma skleněnými vrstvami nebo také dvojité těsnění dveří. Na přání lze také objednat zadní vrstvené sklo, které také přispívá k omezení aerodynamického hluku v interiéru. V případě testovaného motoru je ale třeba pro dosažení odpovídajícího výkonu držet motor častěji ve vyšších otáčkách, takže jej uvnitř auta slyšíte při vyšších rychlostech docela dobře (nad 4200 ot./min.).

Sedadla v interiéru mohou být ve dvou provedeních podle zvolené úrovně výbavy. Pro sportovní specifikace francouzského modelu jsou určena sedadla “vitalité” s tvrdším polstrováním a výraznějšími prvky pro držení těla cestujících, naopak sedadla “confort” vyhoví spíše zákazníkům preferujícím pohodlnou plynulou jízdu. Mně osobně se sedáky zdály dost měkké s malým bočním vedením, naopak opěradla svými rozměry vyhovují i vyšším postavám.

Zavazadelník je se svým objemem 320 litů spíše podprůměrnou hodnotou a i když se páté dveře otevírají ve velkém úhlu, nakládací otvor je poměrně malý.

Jízdní vlastnosti

Čtrnáctistovka je základní motorovou variantou a jako taková by měla být i chápána. C4 s tímto motorem je určena pro řidiče bez sportovních ambic, kteří rádi šetří na povinném ručení. Spotřeba se během testu vyšplhala na 8 litrů na 100 Km, 60% z celkových 800 km jsem ale najezdil v městském provozu. Při kombinované jízdě (město, mimo město, dálnice) můžete počítat se slušnou spotřebou kolem sedmi litrů na 100 km. Osobně bych ale volil silnější motor 1.6 16V s výkonem 80 kW (110k), terý ale dostanete až s verzí výbavy SX.

Zavěšení kol, vpředu se vzpěrami Mc Pherson a vzadu se zkrutným stabilizátorem, spolu s ABS, brzdovým asistentem a ESP, jsou pro C4 přínosem. Podvozek je dost přitvrzen, což nebývalo u francouských aut zvykem. Kliková náprava je ale ve srovnání s víceprvkovou hodně náchylná na přejíždění příčných nerovností. Osobně se těším na verzi VTS (180k), kde by se kvality podvozku mohly projevit více - ovšem pouze na kvalitním povrchu.

Posilovač řízení s proměnlivým účinkem je montován sériově a k jeho fungování nemám výhrad. Vůz je také vybaven brzdami, které mají větrané kotouče vpředu a plné kotouče vzadu. Vše je doplněno systémem ABS s elektronickým rozdělovačem brzdného účinku.

Během testování se mi několikrát podařilo využít služeb brzdového asistenta což je systém, který při intenzivním brždění automaticky zapíná výstražná světla. Vypnout si je ale už musíte sami (u kupé VTR se mi blikače automatikcky vypnuly). Systém ESP je k dispozici se všemi typy motorů a je spojen se systémem ASR, který působí při prokluzování kol. Ten se dá vypnout, ale po překročení rychlosti 50 km/hod se systém automaticky zapíná. ESP i ASR je vypínatelné trvale jen u nejsilnějšího třídveřového provedení s motorem 2.0 16V, kde se předpokládá trochu více sportovního vyžití. Při řazení se mi několikrát stalo, že jsem nedomáčkl pedál spojky uplně do jeho koncové polohy díky schodku, který je vlevo vedle pedálu spojky. Pokud tedy máte větší botu (např. v zimním období), může se stát, že domáčknete pedál spojky pouze po schodek a to je pro zařazení málo. Řazení lze označit za přesné s kratšími dráhami, ale stále je ještě co zlepšovat například v porovnání s řazením u nového Fordu Focus.

Závěr
Jak tedy na závěr zhodnotit C4? Věřím, že se stále dost zákazníků rozhoduje podle vzhledu, což je pro C4 jednoznačná výhoda. Testovaný motor překvapil přiměřenou spotřebou, osobně bych ale volil silnější 1.6 16V. U dieselových motorů je pak bohužel citelný nárůst ceny. Nepřesvědčilo mne zpracování interiéru, ale jsem příjemně překvapen z velikosti prostoru pro cestující a z čitelných jízdních vlastností. I přes několik neduhů se Citroënu podařilo nasadit na trh konkurenceschopné auto, které bude bodovat především vzhledem.

Nedostatky:

- schod u spojky
- nepřehledné umístění ovladačů a ukazatelů v interiéru
- špatný výhled
- tenké dveře s plechovým zvukem při zavírání
- špatné boční vedení sedáků
- laciné plasty v interiéru

Plusy:
+ povedený design
+ dobré odhlučnění interiéru
+ pružný a tichý motor