Test: Renault Espace - rodinný elegán

Zejména poslední dva, tři roky na mě většina nových modelů působí uměle, tak nějak bez duše, charakteru. Zvenku i zevnitř jsou auta nafintěná, pod kapotou mají stále menší srdce a do spousty věcí vám neustále kecají pomocí řady elektronických pomocníků. Řidič jako by ztratil svou funkci řídit a udávat, kdo je ve voze pánem. Daleko častěji se tak osoba za volantem pouze veze. A to mi vadí.

Kolem sebe pozoruji, že majitelé moderních vozů se ztrácejí v záplavě různých elektronických asistentů a jen hrstka z nich je dokáže využívat. Navíc všechny nové modely, zejména pak ve třídách SUV a MPV, poskytují velmi podobný jízdní projev a rozdíly mezi nimi jsou pak doslova minimální.

Karoserie: povedená všehochuť
Nový Renault Espace jsem si důkladně prohlédl již na autosalonu v Ženevě, kde ve mně v záři reflektorů nevzbudil výraznější emoce. Předchozí generaci jsem měl rád. Dávala mi totiž smysl. Vyzkoušel jsem celou řadu těchto MPVéček a nikdy mě žádný nikde nenechal. Bez problémů fungoval i exemplář s tři sta tisíci najetými kilometry.

Spolehlivost byla v posledních letech výroby na francouzské poměry až obdivuhodná, což mi potvrdila hned celá řada majitelů, „servismanů“ i správce flotilových espaců v autopůjčovně. Logicky jsem tak očekával, že Renault naváže na „vymazlenou“ čtvrtou generaci a opět přichystá velké MPV, které proměníte po vyjmutí sedadel v čistokrevnou dodávku.

Nebyl by to Renault, aby nepřekvapil. Historie je plná odvážných, ale i hodně "ujetých" renaultů. A tak pátá generace espacu je křížencem. Karoserie se natáhla na délku a snížila o nemalých 78 mm na výšku. Hlavní výhoda prostornosti předešlé generace vzala za své. Sám sebe jsem se proto ptal, jaký smysl mi bude dávat tento vůz po týdnu testování.

Interiér: tablet v hlavní roli
Kdyby mohly řídit děti, budou na předních sedadlech v sedmém nebi. Palubní desce totiž vládne elegantně zabudovaný tablet, který je centrálním mozkem vozu. Základem je vytvoření vlastního profilu, ve kterém si nastavíte sedadla, zrcátka, motivy, světelnou atmosféru, připojení telefonu a mnoho dalších věcí podle svého gusta. Pomocí displeje tak ovládáte klimatizaci, navigaci, audiosoustavu, sklápění sedadel, spárování s telefonem či palubní počítač. Můžete stahovat aplikace, promítat fotky nebo pouštět videa. Po stránce grafiky, světelnosti i čitelnosti nelze mít sebemenší výhradu. Jediné, co zaslouží výtku, je překlad do češtiny (např. u stránky týkající se čistoty vzduchu je titulek „opatrnost“). Tablet můžete ovládat dotykově, nebo pomocí joysticku s tlačítky.

Nový espace je přibližně stejně dlouhý jako původní protažený Grand Espace. Díky tomu je v kabině dostatek prostoru. Mezigeneračně tak novinka ztrácí zejména v nabídce prostoru na výšku. Tam mohou mít problém již 185 centimetrů vysocí cestující. Druhá řada obsahuje stejně jako u staršího espacu tři samostatná sedadla, která již nelze vyjímat. Dají se podélně posouvat (v rozmezí 150 mm) a naprosto jednoduše sklápět. V tomto ohledu Renault dotáhl sklápění sedadel k dokonalosti. Můžete je sklápět z místa řidiče, pomocí tlačítek v kufru či dokonce manuálně. Za třetí řadu sedadel se připlácí. Její skládání funguje znamenitě, horší je to s jejich opětovným vztyčováním. Buď musíte posunout sedadla ve druhé řadě, nebo se pořádně natáhnout z kufru.

Základní objem zavazadelníku v pětimístném uspořádání se v porovnání s předchozím Grand Espacem zmenšil ze 780 litrů na 680 litrů. Maximální délku kufru jsem naměřil menší o 220 mm, minimální šířku pak o 100 mm menší.

Motor: malé srdce ve velkém voze
Minulá generace espacu mohla mít pod kapotou šestiválce. To u novinky již neplatí. Vrchol představuje dvoulitrový benzínový čtyřválec TCe, na který se moc těším. Tentokráte se nám v redakční garáži ocitla šestnáctistovkou dCi spojená s manuální šestirychlostní převodovkou.

Na nějaké trhání asfaltu to není, ale lidem v Renaultu se podařilo skvěle sladit šestnáctistovku s šestirychlostní převodovkou. Díky tomu lze jet velmi plynule. Malý zdvihový objem poznáte při plné zátěži například při předjíždění. Zde si dovedu představit dvoulitrový diesel, který by v potřebný okamžik více zabral. Ve všech ostatních ohledech je malý diesel dostačující pohonnou jednotkou. Výrobcem udávaná průměrná spotřeba v kombinovaném cyklu 4,5 l/100 km je sice dosažitelná, ale jízda vás rozhodně nebude uspokojovat. V praxi si je potřeba k této hodnotě připočítat necelé dva litry, zejména tehdy, jestli se pohybuje po věčně ucpané Praze. Ale hodnotu kolem 6,2 l/100 km považuji vzhledem k velikosti vozu za výborný výsledek.

Jízdní vlastnosti: rodinný skoro tryskáč
Hned po přebrání karty od vozu jsem vyrazil na mou osvědčenou testovací trasu Praha - Mladá Boleslav - Jičín - Nová Paka a zpět přes Poděbrady. Již první kilometry znamenaly pro mě velké překvapení, přestože podvozek stojící na platformě CMF Renault Nissan nepovažuji za nic světoborného. Ostatně takový Renault Kadjar bych si osobně nepořídil. Espace však oproti kadjaru dostal balónová kola a naprosto odlišné nastavení podvozku. Ten na kvalitním povrchu funguje dokonale. Typicky francouzské pohupování je velmi příjemné, po dálnici můžete letět stopadesátkou a jízda bude stále velmi komfortní. Espace má jediný problém s filtrováním krátkých příčných nerovností. Na rozdíl od kadjaru je však neuvěřitelně tichý (ano, zde prospělo snížení karoserie) a cestování vyššími rychlostmi není problém. Tedy za předpokladu volby silnější pohonné jednotky.

Pochválit musím řazení, to se mezigeneračně hodně zlepšilo. Stejně tak řízení i brzdy odpovídají charakteru vozu. Francouzský elegán funguje v běžných rychlostech znamenitě, na německé dálnici bude chybět výkon - espace není totiž žádné pírko a šestnáctistovka pracuje při zatížení a rychlejší jízdě na hranici svých možností. Vozu nejlépe vyhovuje poklidnější jízdní tempo. Při plynulé jízdě je možné dosahovat slušných rychlostních limitů, zejména pak na silnicích první třídy či dálnicích.
Espace připomíná interiérem soukromé letadlo – nastavit si můžete barevnou atmosféru, zvolit vhodné podsvícení displejů a upravit si kabinu podle svého.

Závěr: zůstalo jen jméno
Nový Renault Espace je jiný než jeho předchůdci. Své místo na trhu zajisté najde, je totiž pohledný, originální a praktický. Přesto si nejsem jistý, zda osloví majitele dosavadních espaců. Dovedu si představit, že by Renault nabízel po boku nového espacu vyšší provedení (podobně jako to praktikuje Ford s modelem S-Max a Galaxy). Každopádně espacu se daří využít moderní elektroniky k navození té správné atmosféry na palubě.

Plusy
+ originální vzhled, interiér
+ motor a sladění s převodovkou
+ slušná spotřeba paliva
+ systém sklápění sedadel one touch
+ nízká hlučnost
+ ceny příplatků
+ možnosti přizpůsobení palubních systémů
+ použité materiály
+ výsuvná prostorná schrána před spolujezdcem
+ výhled z vozu

Minusy
- absence silnější motorizace
- aktivní tempomat jen od 50 do 140 km/h
- rázy od kol na ostřejších nerovnostech