Uvažujete-li o koupi druhého vozítka do rodiny a trojčata z kolínské automobilky máte v hledáčku, zbystřete. Pokud Vám produkce přijde alespoň trochu nudná, máme pro Vás tip. Toyota přichystala pro všechny, co se chtějí odlišovat, limitovanou sérii Ayga v modrém provedení s bohatou výbavou a se speciálními doplňky karoserie. Má to však jeden háček. Celá sranda v podobě originálně modrého Ayga přijde na víc než 400 tisíc korun českých ...
Karoserie: modrá je dobrá
Základní Toyota Aygo vypadá od doby svého uvedení na trh stále dobře, svěže. Design s odstupem času můžeme označit za velmi povedený. Toyotě to však nestačilo a Aygo oplastovala v limitované sérii novými prvky. Na první pohled exkluzivní modrá barva karoserie se od základního modelu výrazně odlišuje. Příď Ayga ozdobil spoiler a nová je i mřížka. Záď dostala přítlačný střešní a zadní spoiler. Čtrnáctipalcová litá kola Antibes s osmi paprsky podtrhují celkový ráz vozu. Karoserie je posazena celkově níže. Na vině jsou speciální pružiny.
Interiér: ani doplňky nezkryjí snahu uspořit
Limitovaná série Aygo Blue nabízí béžový interiér, nadstandardní výbavu v podobě rádia s CD přehrávačem a šesticí reproduktorů, Hands-free Bluetooth technologii, analogový tachometr s modrými prvky, koberečky s modrým lemováním, koženou hlavici řadící páky, elektrický posilovač řízení, výškově stavitelný volant, dělená zadní sedadla, ISOFIX, elektrické ovládání předních oken, vnější kliky dveří v barvě vozu, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, airbag řidiče a spolujezdce, boční airbagy atd. Výčet výbavy je více než pestrý a nemusel by se za něj stydět ani vůz vyšší třídy.
Interiéry trojčat jsou téměř identická. Liší se pouze volantem a základní výbavou. V interiéru je na každém rohu vidět snahu o minimalizaci výrobních nákladů (chybí výplně dveří). Pojetí interiéru patří i poletech k zajímavým. Například výškově stavitelný volant se pohybuje i s budíky, čímž je zajištěna jejich dobrá čitelnost. Kruhové výdechy klimatizace jsou umístěny jen po stranách, uprostřed naleznete pouze výdech směrem vzhůru. Boubelatá středová konzole nabízí přehledné ovládací prvky audiosoustavy a přihrádku na drobné věci, která je vyrobena z tvrdého plastu a nechtěnému pohybu předmětů se neubráníte. Část konzole je provedena z bílého oranžově podsvíceného plastu, který po obou stranách ukrývá mechanické páčky klimatizace.
Pod přihrádkou naleznete další přihrádku a dva držáky nápojů. Další odkládací prostor je ve dveřích, za řadící pákou a pod palubní deskou na obou stranách. Jediné co chybí, je uzavíratelná schránka. Sedadla patří k pohodlným a odpovídají velikosti Ayga. Vadila mi pouze menší opora beder a slabší boční vedení.
(+) výborný výhled všemi směry
(+) prostornost na předních sedadlech
(+) ergonomie
(+) výbava
(-) objem zavazadlového prostoru a nepohodlný vstup do něj vyklopením zadního okna
(-) méně přesné řazení
(-) méně pohodlná sedadla pro delší trasy /nepodpírají celou oblast zad)
(-) kvalita zpracování /např. hlavice řadící páky se protáčela/
(-) absence tlačítka pro stáhnutí okénka spolujezdce
Motor: ubrali mu válec, přesto jede
Pod kapotou Ayga je starý známý litrový benzínový tříválec, který pochází přímo z dílny Toyoty. Jeho výrobu zajišťují severní sousedé. Motor produkuje výkon rovných 50 kW při šesti tisících otáčkách. Maximum točivého momentu 93 Nm je k dispozici o 3600 otáček. Díky technologii VVT-i (variabilnímu časování ventilů) se točivý moment může pochlubit plochou křivkou (od 2000 otáček až do 5300 ot./min. je k dispozici více než 85 Nm.). Tříválcová konstrukce (oproti čtyřválci v Yarisu) zaručuje úsporu výrobních nákladů a také nižší hmotnost. Litrový drobeček váží jen 69 kg, díky čemuž bylo dosaženo nízké hmotnosti vozu. Tříválec poskytuje Aygu velmi dobrou pružnost a výborný zátah ve středním pásmu otáček. Prcka tento agregát dokáže rozhýbat a mimo město stačí i rychlejším soupeřům. Hluk od motoru se dostavuje až ve vyšších otáčkách. Neduní jako většina podobných agregátů, ale vydává specifický drnčivý rambajz, až by se chtělo říct "sportovní". Tříválec v podání Toyoty musím závěrem hodnotit velmi kladně. Dokonce si ho dovolím označit za jeden z nejlepších tříválců na trhu. K mému hodnocení přispívá velmi dobrá spotřeba o které se můžete dočíst v samostatném .
(+) výkon a pružnost motoru
(+) příznivá spotřeba
(-) hluk od agregátu při vyšších otáčkách
(-) trocha vibrací, což je dáno tříválcovou konstrukcí
Jízdní vlastnosti: škoda dlouhých převodů
Výborný motor u auta nestačí. V neposlední řadě záleží na zpřevodování. A to je u městského vozítka překvapivě dlouhé. Považte sami, na jedničku lze jet padesát, na dvojku stovkou a na trojku můžete točit klidně do stočtyřícítky. Po městě díky tomu využijete pouze první tři rychlostní stupně. Ani na dálnici nepřichází na řadu pětka. Pro slušnou akceleraci nebo v mírném stoupání je nutné jet na čtyřku a motor neustále točit. Pětku využijete pouze na rovinkách či při jízdě z kopce, kdy nebude problém se dostat na maximum tachometru. Ještě lepší dynamice by proto prospěly o kratší převody. Přece jenom Aygo je prioritně určeno do města. Na druhou stranu rychlé převody stojí za velmi dobrou spotřebou.
Vyzdvihnout musím jízdní vlastnosti. Poměrně úzké pneumatiky v rozměru 155/65 R14 ve mě nevzbuzovaly přílišnou důvěru, ale k velikosti toho prcka prostě patří. Záhy se mi potvrdilo, že Aygo disciplínu jízdních vlastností zvládá díky umístěným kolům v rohu na jedničku s hvězdičkou. Na stanoveném příměstském okruhu se dalo jet s Aygem stejně rychle jako s mnohem většími a výkonnějšími vozy. Aygo bravurně zvládalo rychlý nájezd i výjezd ze zatáčky. Tvrdší pružiny oproti běžné verzi z něj dělají motokárový speciál. Na podvozek Mini nedosahuje, přesto se mu hodně přibližuje. Vyhýbající manévry nebo rychlé změny směru jsou pro Aygo hračkou. Podvozku odpovídají i brzdy, které s hmotností kolem jedné tuny nemají sebemenší problém. Limitujícím faktorem je pouze přenos brzdícího účinku na úzké pneumatiky.
(+) jízdní vlastnosti
(+) stabilita
(+) brzdy
(-) zpřevodování do dlouha
(-) méně přesné řazení
(-) málo výkonná dálková světla
(-) odhlučnění od podvozku
Závěr: až na tu cenu ...
Limitovaná edice modrého Ayga je zajímavým zpestřením pro ty, kteří uvažují o vyjímečném malém vozítku. Celkově Aygo vychází z redakčního testu s kladným hodnocením. Bohužel Toyota si nechá pořádně zaplatit již za základní model a jinak tomu není ani u dnes testované varianty. Cena, za kterou je toto výstřední Aygo k mání, není pro mě osobně akceptovatelná. Nebýt vysoké pořizovací ceny a několika drobností, pasoval bych Aygo na doživotního krále malých automobilů. Holt, za jistou diferenci se platí.