Toyota C-HR 1,8 Hybrid – mimozemšťan

František Mašek - 09. 01. 2017
+ 7
Tenhle japonský crossover jako by do segmentu menších SUV spadl z nebe. Výrazný design doplňuje stylový interiér i vyvážené jízdní vlastnosti.

Model C-HR se u nás prodává teprve chvíli, ale díky svému vzhledu jej zaregistroval téměř každý motorista, který alespoň po očku sleduje nabídku tohoto japonského výrobce. Vůz je to totiž výrazný ve všech směrech a ze všech úhlů pohledu. Design budeme hodnotit jen krátce, je to vždy subjektivní záležitost. Přesto můžeme zmínit, že kromě výrazných prolisů a zajímavě tvarovaných zadních svítilen na první pohled zaujme boční silueta karoserie s naoko maskovanými zadními dveřmi s klikou skrytou ve sloupku. Ta je bohužel dost vysoko, takže na ni děti nedosáhnou. Přitom však díky nízké střeše není nastupování zvláště pro vyšší jedince žádnou slastí, je třeba se výrazně sehnout a dát pozor na hlavu. Výrazný zadní spoiler je pak jen třešničkou na dortu a charakterizuje celkově dynamicky laděný celek. Ano, tohle je ten typ auta, za kterým se otočí výrazně víc kolemjdoucích, než za konkurenty ze stejného segmentu. A to je dobře, zcela nepochybně to bylo i cílem konstruktérů.

V interiéru je divokých designových výstřelků podstatně méně a je to dobře. Logické uspořádání a funkčnost ovládacích prvků potěší hned po prvním usednutí za volant. Prima je světelná lišta procházející palubní deskou. Dominantní je velká dotyková obrazovka multimediálního systému, na jejíž ovládání za jízdy si budete muset chvíli zvykat. Alespoň my jsme museli požadovanému zobrazení při jízdě věnovat více času, než bylo bezpečné. Přední sedačky jsou svým tvarováním bez kompromisů, stejně tak i celkový posez za volantem. Ano, tady se nám líbí. A život na zadních sedadlech? Prostoru je dostatek, avšak výhled malými zatmavenými okny není nijak valný. Děti to vzadu dlouho bavit nebude. I dospělé pasažéry ale potěší slušná délka sedáku, který hezky podepírá stehna. Zavazadelník o objemu 377 litrů je průměrný, na delší dovolenou s rodinou dokupte střešní box.

Hybridní jednaosmička s výkonem 72 kW a elektromotorem s dalšími 53 kW má baterie pod zadními sedačkami a pochází z Priusu. Při rozjezdu se zapojí pouze elektromotor, čtyřválcový motor naskočí plynule a téměř neslyšně. Paráda. Když ale chcete akcelerovat výrazněji a sešlápnete plynový pedál k podlaze, otáčky motoru vyskočí a hluk jednotky nepřeslechnete ani v interiéru. Celkový výkon soustavy je 90 kW. Ve spojení s planetovou převodovkou e-CVT jde o dobrého společníka na pohodovou jízdu, při které se naplno projeví výhody hybridního soustrojí. Pokud ale budete spěchat, zvýší se samozřejmě spotřeba a vzroste i hluk od motoru. Jinak jsou ale jízdní vlastnosti velmi dobré. Víceprvek na zadní nápravě a zmíněné umístění baterií, a tím lepší rozložení hmotnosti - to vše dělá z C-HR auto, které je v zatáčkách stabilní a které se chová díky vhodnému rozložení hmotnosti hezky neutrálně. Do terénu ale tahle Toyota není díky absenci pohonu 4x4 v kombinaci s touto motorizací. To ale nebude vadit typickému zákazníkovi, který jezdí v městském, nanejvýš příměstském provozu. Ceny jsou vcelku přijatelné. Základ s motorizací 1,2 T (85 kW) startuje na 489 900 Kč, Hybrid s motorem 1,8i začíná i se slušnou výbavou na 630 tis. Kč. Nejvýznamnějšími konkurenty z hybridní rodiny jsou Lexus CT200h, Hyundai Ionic HEV, nebo Kia Niro HEV.

Tagy