Toyota RAV4 - Čtyřkolka jen s benzinem

Toyota RAV4 stála v roce 1994 u zrození v současnosti nejdynamičtěji se rozvíjejícího automobilového segmentu. Ve své první generaci dokonce v nabídce neměla ani vznětový motor nebo dvoukolku. Zpočátku se RAV4 na trhu trochu rozkoukávala, nicméně ve výsledku to byl pro Toyotu velmi úspěšný model. Dodnes je tohle auto hodně žádané i jako ojetina, protože je vyhlášené svou spolehlivostí. Další generace z roku 2000 už však nedokázali na úspěch jedničky navázat, a to ani s příchodem naftového motoru. Dáno to bylo jednak mnohem větší konkurencí na trhu, ale i tím, že Toyota trochu usnula na vavřínech a auto bylo relativně malé. Proto po pěti letech přišla třetí generace, která také nedokázala v čím dál tvrdší konkurenci uspět tak, jak by si Toyota představovala. Čtvrtá generace přišla v roce 2013 ve zcela novém, radikálnějším designu. Ale ani ona to u nás nemá jednoduché, za první čtvrtletí letošního roku se ve statistikách prodejů Svazu dovozců automobilů krčí až ve spodních patrech tabulky. Jenom pro dokreslení, letos se prodalo víc vozů Volvo XC90 nebo BMW X6 než RAV4.

Sluší jí to

Po faceliftu RAV4 viditelně pookřála. Hlavně čelní partie vypadá, jako by se na ni vrhli stylisté od Lexusu (luxusní divize značky Toyota). Vzdáleně v ní vidíme ostrý až agresivní styl Lexusu NX. Výrazným prvkem designu RAV4 jsou LED světla. Každopádně už nějakou dobu neplatí, že by Toyota dělala fádní nudná auta. Stylisté si zároveň trochu pohráli i se zadní partií, kde nyní do noci září nové světelné trubice.

Nové přístroje

Ani interiéry už dávno nejsou tak nudné, jako bývaly. V RAV4 okamžitě zaujme hodně nezvykle členitá přístrojová deska, jejíž základní tvary se po faceliftu nezměnily. A to ani jakýsi žlábek před spolujezdcem, kam se ale bude spíš ukládat prach než nějaké drobnosti jako třeba telefon, který nám v první zatáčce vypadl. Novinkou jsou ale přepracovaný přístrojový štít, který se vrátil ke klasickému rozvržení se stejně velkým otáčkoměrem a rychloměrem v jedné kapličce, mezi nimiž je digitální displej. Testovaný automobil byl vybavený paketem Trend za 69 000 Kč (s výbavou v hodnotě 119 000 Kč), který mimo jiné zvyšuje úroveň interiéru obložením kombinujícím alcantaru a umělou kůži. Tu najdeme na horním dílu přístrojové desky, na dveřích nebo bocích sedadel. RAV4 není auto, do kterého sednete a během chvilky můžete jet. I kvůli skromnějšímu rozsahu nastavení volantu se vhodná pozice hledá poměrně dlouho a ani tak jsme s výsledkem nebyli úplně spokojení. Situaci neusnadňovalo ani elektrické ovládání sedadla řidiče. Vzadu si můžete nastavit sklon opěradel, podélný posuv ale možný není. Když už Toyota nenabízí dělení opěradel v poměru 40/20/40, které se hodí při převozu delších věcí, mohla alespoň udělat průchozí otvor do prostředního opěradla. Zavazadlový prostor nabízí lehce nadprůměrných 550 l, po sklopení opěradel, kdy současně zajedou do podlahy i sedáky, získáte 1735 l a zcela rovné dno. S plnýma rukama oceníte elektrické otvírání pátých dveří, které by ale mohlo trochu zrychlit.

Reorganizace pod kapotou

Hlavní novinkou z hlediska techniky je bezesporu příchod hybridního pohonu, kvůli kterému ale došlo k významnému upravení nabídky motorů. Pokud například toužíte po kombinaci dieselu a čtyřkolky, máte smůlu, protože tahle kombinace z nabídky zcela vypadla. Dieselový motor 2.0 D4-D/105 kW se totiž montuje výhradně s pohonem předních kol. Zájemce o čtyřkolku je odkázán buď na již zmiňovaný hybrid, kde však režim 4x4 zajišťuje elektromotor na zadní nápravě, nebo po benzinovém dvoulitru.

Stále ještě bez turba

Toyota je jedna z mála automobilek, která ještě ve velkém spoléhá na benzinové atmosférické motory (často s podporou elektromotoru). Pod kapotou RAV4 může být dobře známý atmosférický dvoulitr, který nabízí 112 kW a 195 Nm. Mezi atmosférami (kterých už opravdu moc není) to sice nejsou až tak špatné parametry, nicméně stejné parametry dnes umí nabídnout přeplňovaná dvanáctistovka, která k tomu navíc přidává i solidní pružnost z nízkých otáček. Nic takového se v případě RAV4 nedočkáte, a to i kvůli příplatkové variátorové převodovce NMT.

Když automat, tak variátor

Ta totiž snahu o zrychlení řeší vyhnáním motoru do otáček i při lehčím přidání plynu. A pokud pedál zarazíte do podlahy, vyletí otáčky k červenému poli, kde za značného hluku (posádka by si zasloužila lepší odhlučnění) jsou tak dlouho, dokud neuberete. Ani ve sportovním režimu, který se aktivuje tlačítkem, se nám nepodařilo přimět převodovku, aby odřazovala nahoru jako klasický automat. Například Subaru to svůj variátor Lineartronic naučilo. Řidič má sice možnost vzít řazení do svých rukou a páčkami pod volantem vybírat mezi sedmi přednastavenými rychlostmi. Tuto možnost jsme ale příliš nevyužívali, reakce na pokyn páčky pod volantem je totiž pomalá a pod plným plynem ji doprovází citelné zhoupnutí. Ale abychom NMT jenom nekritizovali, líbí se nám, že na dálnici dokáže příjemně snížit otáčky i na hranici 2200/min.

Klidná jízda

Jak už jsme naznačili, ač se benzinový motor snaží, seč mu síly stačí, i ve sportovním režimu je RAV4 spíš auto pro klidnější povahy. Na stovku se rozjede za 10,7 s a jede 185 km/h. Je také jasné, že od kombinace benzinového motoru, vyšší světlé výšky, hmotnosti 1,5 t, variátoru a pohonu všech kol, který zajišťuje automaticky ovládaná lamelová spojka, nelze očekávat extra nízkou spotřebu. Při snaze o maximálně defenzivní a plynulou jízdu jsme se dostali na průměr sedm litrů. Po městě si ale motor při častějším rozjíždění nerozpakuje říci si až o devět litrů, což nám přijde hodně. Na dálnici při dodržování předpisů pojedete asi za 8,5 l. Suma sumárum jsme v průměru jezdili za osm litrů. Průměr se zastavil na osmi litrech. Na druhé straně atmosférický motor má tu příjemnou vlastnost, že rozptyl spotřeby není tak velký jako u turbomotorů.

Když už, tak s menšími koly

I když agresivní design RAV4 by mohl naznačovat jisté sportovní ambice, čemuž odpovídá i tužší naladění pérování, ve skutečnosti vyznává spíš klidnou jízdu. Choutky na ostřejší jízdu rázně utnuly hvízdající pneumatiky i blikající kontrolka stabilizace. Těžko říct, kam chtěla Toyota tohle auto posunout, nicméně není ani sportovní, ani komfortní. Možná by pomohly o palec menší kola. V rámci paketu Trend standardně dodávané černé dvoupaprskové osmnáctky jsou sice nádherné, nicméně o palec menší kola by možná komfortu docela prospěla.

Základní cena RAV4 s benzinovým motorem, pohonem 4X4 a variátorem je 739 900 Kč, což je o deset tisíc korun víc než typově asi nejbližší Honda CR-V 2.0i s automatem, která ale nabízí pětistupňový automat. Subaru Forester 2.0i s Lineartronicem je ale skoro o 100 000 korun dražší.