Posledním členem SUV rodiny značky Volvo je kompaktní crossover XC40, který lze ve zkratce charakterizovat jako designový kousek stvořený pro pohodové řidiče a požitkáře. Zaujal nás svým jasným názorem na věc a zklamal přepálenou spotřebou.
Co ztrácí XC40 na své sourozence do velikosti, to dohání na designu. V tomto ohledu se jedná o vskutku vydařený a osobitý vůz. Volvo v něm identifikujete na první pohled. Charakteristická je maska i LED přední světla s diodami uspořádanými do písmena T. Zezadu Volvo prozradí typické světlomety umístěné vertikálně.
Originální placatá kapota vozu společně s příkře uloženou maskou chladiče ladí vůz do hranatých tvarů, které jsou jednoduché a nadmíru elegantní. Takovým malým neotřelým detailem, který potěší, je švédská vlaječka decentně umístěná nad předním blatníkem. Za příplatek 15 000 korun pořídíte další zajímavý designový prvek. Je jím dvoubarevné lakování, které odkazuje k legendárnímu modelu
Volvo Amazon, a dává vozu nezaměnitelný šmrnc.
Interiér nováčka jde ruku v ruce s pořádky dobře zaběhlými u větších sourozenců XC60 a XC90. Dominantním prvkem je dotykový devítipalcový displej, který je příjemně natočený na řidiče. Ovládání všech funkcí je místy poněkud komplikovanější a pro uživatele, kteří s Volvem nemají zkušenost, může být oříškem. Chce to zkrátka trochu cviku. Naopak velmi zdařilé a uživatelsky komfortní jsou
velké ikony dotykové obrazovky. A co chválíme především, je rychlá odezva obrazovky.
Charakteristickým rysem XC40 je v interiéru jednoznačně velkorysý prostor. V kategorii malých SUV je opravdu překvapivý, zejména co se délky týká. Na zadních sedadlech mají dospělí pasažéři tolik místa pro nohy, že není problém si udělat pohodlí. Škoda jen, že jsou sedáky poněkud krátké a nízko uložené. Zadní dveře jsou dobře vykrojené, a tak ani k nastupování a vystupování z druhé řady sedadel nemáme výhrad. Ačkoli se jedná o pětimístný vůz, na první pohled je jasné, že páté místo je spíš nouzovka. Zatímco zadní krajní sedadla jsou luxusně oddělena od bočních dveří tak, aby měli cestující dostatek místa pro lokty a ramena, stísněné páté sedadlo k dlouhé cestě neláká.
Pozice řidiče je bez výhrad. Vše sedí tak, jak má a řidič se cítí jako ryba ve vodě. „A“ sloupky, které u SUV často kazí výhled šikmo ven, jsou útlé a výhled nijak neomezují. Naopak výhled vzad ruší široké C sloupky. 360stupňový kamerový systém, který pořídíte za něco málo přes 27 tisíc, jsme proto využívali prakticky při každém parkování a couvání.
Zvláštní, ale pro Volvo typické jsou předkloněné opěrky hlavy, u kterých nelze měnit sklon, pouze výšku. Toto nastavení opěrek využívá Volvo s ohledem na bezpečnost a ochranu krční páteře při nárazu, ale nesednou zkrátka každému.
Použité materiály jsou
kvalitní, a i když se z části jedná o tvrdé plasty, musíme uznat, že patří rozhodně ke špičce. Mají kvalitní povrchovou úpravu a jsou dobře zpracované. Zaujaly nás také dveřní výplně. Jsou polstrované textilií s příměsí recyklovaných PET lahví, která nejen že dobře vypadá, ale plní i další funkce. Za prvé dobře tlumí a za druhé, věci umístěné ve dveřní schránce nekloužou a nerámusí. Dveřní schránky jsou navíc překvapivě prostorné a vedou téměř přes celou délku dveří. Neukrývají totiž reproduktory. Basový reproduktor je totiž netradičně umístěný
pod palubní deskou a postranní reproduktory najdete vedle klik. V zadní části vozu se pak nachází výkonný subwoofer. Jedno je jisté, o kvalitu zvuku není třeba se obávat. Tady si dali Švédové opravdu záležet.
Mimo nadstandardní dveřní schránky se může pochlubit vychytávkami jako je odpadkový koš ve středové konzoli, úložné prostory pod sedačkami a v podlaze. Až si člověk říká, zda je vůbec schopen všechny přihrádky využít.
Objem zavazadelníku svými 460 litry nijak nenadchne. Nelze mu však upřít zajímavé detaily, které z něj činí praktický a maximálně využitelný prostor, který může suverénně konkurovat i objemnějším kufrům. Jedná se například o pravidelný tvar, úložné schránky ukryté pod podlážkou a možnost
sklopení zadních opěradel do roviny pouhým stisknutím dvou tlačítek. Rázem je k dispozici zavazadelník o objemu 1336 litrů.
Volvo tradičně klade důraz na bohatou výbavu s bezpečnostními asistenty. V testovaném crossoveru jsme vyzkoušeli systém automatického nouzového brždění, který umí zastavit při couvání z garáže nebo parkovacího místa, pozná chodce, cyklisty i velká zvířata. Nechybí adaptivní tempomat, systém sledování jízdních pruhů a také asistent hlídající bdělost řidiče. Na náš vkus reagují bezpečnostních systémy až příliš citlivě a způsobují někdy zbytečný poplach. Pravdou je, že mnoha řidičům může právě toto nastavení vyhovovat a Volvo se v tom nejlepším slova smyslu snaží držet hesla
bezpečnost především.
O pohon testovaného Volva se postaral nejsilnější z nabídky naftových motorů a to čtyřválec přeplňovaný dvěma turbodmychadly o výkonu 140 kW. Nejlépe se umí motor předvést při nižší až střední zátěži. Dobře ladí s mírně letargickou osmistupňovou automatickou převodovkou, což ale nemusí být nutně na škodu. Převodovka jinak řadí hladce a logicky. Motor se po většinu času jízdy projevoval kultivovaně. Při rychlostech nad 110 km/hod už je ale hlučnější než bychom u prémiového vozu čekali a také dynamika jaksi ztrácí na své dravosti. Řidič se tak rád sám vrátí do klidného tempa, které tomuto SUV sluší nejvíce.
Asi největším zklamáním pro nás byla spotřeba vozu, která se ani zdaleka nepřiblížila uváděné kombinované spotřebě 5,0 – 5,1 l na sto kilometrů. Ve městě se nám dařilo jezdit pod 6 litrů. Ale celkově jsme měli co dělat, abychom nepřekročili hranici osmi litrů, což je při velikosti vozu velmi slabý výsledek.
A jak se nám jezdilo? Volvo CX40 je postaveno na zcela nové menší platformě CMA, kterou bude Volvo dále využívat pro další kompaktní vozy. Podvozek se může pochlubit vskutku vysokým komfortem odpružení. Běžné nerovnosti českých okresek hezky tlumí. Odhlučnění kabiny je na slušné úrovni, a pokud jsme zrovna nevjeli do pořádného výmolu, tak nás nerušily ani žádné výrazné vibrace. CX40 si na silnici počíná suverénně, i když ne právě hbitě. Tohle auto je prostě stvořeno pro
pohodové svezení se vším všudy. Za volantem se řidič cítí komfortně a jízdu si užívá s nadhledem a klidem, což jsou charakteristiky Volvu vlastní.
Zhodnocení testovaného vozu je poměrně jasné a nekompromisní. Vysoké rychlosti, sportovní jízda a divoká zábava na silnici zkrátka nejsou to, proč by si měl člověk tohle auto koupit. Model CX40 má svůj styl a názor na věc. Jednoznačně cílí na pohodové řidiče, kteří po sportovní jízdě netouží. A to je nám vlastně v době, kdy chce většina automobilek oslovit co nejširší spektrum spotřebitelů, velmi sympatické. Osobitý design a maximální komfort, který vůz posádce dopřeje společně s prémiovou bezpečnostní výbavou, z něj dělají výjimečný vůz na českém trhu kompaktních crossoverů.
- Vysoká spotřeba
- Slabá dynamika jízdy
+ Líbivý design
+ Komfortní podvozek
