Volvo XC60 T6 – loučení na úrovni

Zatímco se v automobilce finišuje se zcela novou generací, která designově půjde ve šlépějích většího XC90, nedočkaví zákazníci mohou sáhnout po té končící s novými prvky výbavy pro modelový rok 2017. Jako jedni z prvních jsme měli možnost otestovat model XC60 T6 s výkonem 225 kW, osmistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol.

Design – model se dočkal radikálního faceliftu v roce 2013. Ten přinesl nové přední světlomety, které jsou sdružené, LED pásek byl přesunut do spodního nárazníku. Změnil se i tvar kapoty a přední nárazník. Poměrně výrazně se podařilo vzhled omladit i lakovanými nárazníky v barvě vozu - včetně bočních ochranných lišt. Líbí se nám i design koncovek výfuků v kovovém chrániči, které jsou pravé, na rozdíl od falešných třeba u Mercedesu GLC. Testovaná výbava R-Design se snaží vzhled vyšperkovat hlavně novými dvacetipalcovými koly. Ta nejen že dobře vypadají, ale nižší profilové číslo znatelně zlepšuje chování v zatáčkách - auto se chová jistěji, nenaklání se tolik a lépe drží stopu. Jejich nevýhodou je kromě tučného příplatku i větší riziko poškrábání při podélném parkování. Výbava R-Design obsahuje řadu doplňků, které jako celek umí auto dostatečně odlišit. Když k nim přidáme atraktivní barvu Bursting Blue Mettalic, vypadá XC90 i po letech hodně atraktivně.

Interiér – první věcí, která mne příjemně překvapila, bylo kožené lemování palubní desky. Vzhled umocňuje i černé polstrování stropu. Tyhle dvě věci budí dojem luxusu a hodně pomohly omladit interiér. Jinak je vnitřek XC60 takový, jak jej známe od faceliftu v roce 2013. Chvíli jsme váhali nad nápisem „CleanZone“ umístěným na výdeších ventilace. Jde o označení nového filtrování venkovního znečištěného vzduchu, ze kterého se odstraňují alergeny, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky. Skvělá jsou kožená sedadla s výrazným bočním vedením i proporcemi sedáku s opěradlem. Opravdu radost si posedět. Objem zavazadelníku je 495 litrů.

Motor – do roku 2013 byl za označením T6 skryt benzínový šestiválcový třílitr s výkonem 285 koní dopovaný dvěma turbodmychadly. Doba se mění, a tak s faceliftem dorazily také čtyřválcové motory generace Drive-E. Nyní je motorizace T6 přeplňovaná kompresorem i turbodmychadlem. V nižších otáčkách do motoru tlačí vzduch mechanický kompresor poháněný řemenem od klikového hřídele. Ve vyšších otáčkách pak nastupuje klasické turbo. I když motor jede skvěle a oplývá dostatkem výkonu v každé situaci, vadily mi na něm dvě věci. Tou první je poměrně výrazný zvukový projev ve vyšších otáčkách, navíc se jedná o syrový zvuk čtyřválcového motoru, nikoli o ryk šestiválce. Druhou věcí, kterou tu musím zmínit, je extrémní závislost spotřeby na stylu jízdy. Při opravdu pohodové jízdě po okreskách jsme dle údajů z palubního počítače jezdili za 9,6 litrů, po celou dobu testu byl však průměr rovných 12 litrů. Při častém využívání potenciálu jednotky se můžete lehce s průměrnou spotřebou dostat nad 14 litrů. Pravdou ale je, že třílitrový šestiválec, který byl pod kapotu dříve, na tom byl se spotřebou ještě hůře, v reálném provozu jezdil běžně kolem 15 litrů na 100 kilometrů. U Volva zkrátka vědí, proč má nádrž 70 litrů a ne méně, jak tomu bývá u konkurentů. Automatická osmistupňová převodovka s hydrodynamickým měničem pracuje bezchybně a snaží se v rámci možností při klidné jízdě udržovat motor v co nejnižších otáčkách.

Pohon 4x4 je zajištěn pátou generací spojky Haldex, která umí rozdělovat výkon mezi jednotlivá kola. Zatímco čtyřválcové diesely dnes koupíte jen s předokolkou (FWD), u obou benzínových motorů si můžete vybrat, zda budou s předním pohonem, nebo ve čtyřkolce (AWD). Otázkou je, zda se příplatek 76 tisíc za pohon AWD vyplatí. My říkáme ano. Na jízdním projevu je znát, zda se 306 koní přenáší přes přední nápravu, nebo prostřednictvím všech čtyř kol. Přeci jen rozdělení točivého momentu na všechna 4 kola více odpovídá očekávaným vlastnostem vozu s váhou bezmála 2 tuny.

Bezpečnost - Volvo toho pro bezpečnost dělá hodně. V autě nechyběl systém pro sledování mrtvého úhlu, který ale není žádnou novinkou. Skvěle funguje adaptivní tempomat ACC, který upozorňuje na nebezpečí kolize a hlídá bezpečný odstup od ostatních vozidel. Líbily se mi aktivní dual-xenonové světlomety, které umí automaticky přepínat dálková světla, LED pásky na bocích nárazníku pak přisvětlují do zatáček. V zimě hodně příjemný vyhřívaný volant jsem ocenil i v prvních podzimních dnech.

Volvo XC60 má několik hlavních konkurentů. A všichni jsou mladší. Jde zejména o BMW X3 (v prodeji od roku 2010), Audi Q5 (v prodeji od roku 2009), nový Mercedes GLC a Range Rover Evoque (v prodeji od 2011). I když tohle Volvo se silným benzínovým motorem nebude miláčkem firemních flotil, jasně dokazuje, že i přes svůj věk nepatří XC60 do starého železa. Ve spojení s výkonným motorem, pohonem všech kol i skvěle fungujícím automatem je funkční a navíc výborně vypadá.

Plusy: i po letech skvěle vypadá, v zatáčkách dobře maskuje svou hmotnost, dostatek výkonu ve všech otáčkách, pohodlná sedadla, rychle řadící automatická osmistupňová převodovka

Mínusy: spotřeba citlivá na styl jízdy, velká kola se nehodí do terénu, celkové stáří této generace, hlučnost motoru ve vyšších otáčkách