Holky na motorce příliš přemýšlejí, a to je brzdí, říká instruktorka motoškoly

Sama je přesně ten typ, o kterém řeknete, že váží padesát kilo i s postelí. V motoškole Přijďte se projet, kde učí spolu se svým mužem Davidem, tedy slouží jako ideální příklad skutečnosti, že na velikosti nezáleží. I něžná dívka může mistrně ovládat silný stroj s mnohonásobně vyšší hmotností a plnit si motorkářské sny.

Aničku ty její zavedly až k závodu GS Trophy, na nějž se loni kvalifikovala a kde bude letos startovat jako první Češka. Na Motosalonu jsme si krátce povídaly o tom, jaké problémy ženy na motorkách řeší a jak probíhají přípravy na pouštní závod v Namibii.

V čem jsou ženy-motorkářky jiné?
Většinou v tom, že se oproti chlapům víc bojí, a z toho strachu pak přicházejí další potíže. Častá je obava z těžkého stroje, jeden z největších bubáků je taky výška motorky. Co když nedosáhnu na zem? Co když mi motorka spadne a nebudu ji schopná zvednout? Holky prostě většinou mnohem víc přemýšlejí. Hlavou se jim dopředu honí, co by měly v které situaci udělat, a když to nestíhají promyslet, začnou zmatkovat. Proto je třeba se všechno učit krůček po krůčku, aby se jednotlivé úkony zautomatizovaly a přemýšlení nebylo potřeba.

Potřebují holky jiný přístup?
Ten je třeba ladit spíš podle konkrétního člověka. Ale u holek se snažím víc podporovat, chlapi jsou si sami sebou mnohem jistější. Ženy potřebují víc chválit, vyzdvihnout, co se jim povedlo. Když vidím, že začínají tuhnout, hned přiběhnu a snažím se je rozptýlit. Vždycky je přesně vidět, kdy začaly přemýšlet. (smích)

Je pro ženu malé postavy reálné osedlat velký stroj, jako jsou endura BMW GS, která v motoškole používáte?
Určitě. Já sama se svými 163 centimetry jezdím úplně na všech motorkách. Není to o výšce, ale spíš o technice jízdy. Člověk se musí naučit z motorky správně vysednout a při rozjíždění nebo zastavování mít váhu na celé jedné noze, ne na špičkách.



Takže je lepší stát na jedné celé noze, než na obou na špičkách? 
Rozhodně, protože se může stát, že zastavíte na místě, kde je zvlněná silnice nebo svah, a jednu špičku si najednou nemůže opřít. Daleko větší jistota je stát jedním chodidlem pevně na zemi. Když jezdím na vyšších motorkách, pokaždé si při dojíždění ke křižovatce řeknu, jestli chci zastavit na levou nebo na pravou, a když začínám brzdit, už si poposednu a hezky se opřu celou nohou. Pokud motorku udržím rovně, nemůžu spadnout.

Kolik žen, která k vám do motoškoly přijdou, chce holku instruktorku?
Jsou to spíš výjimky, stalo se nám to jen párkrát. Ale na kempech jsou pak holky rády, že můžou čerpat zkušenosti od jiných žen, přijít za námi se svými problémy a strachy, které přece jen dokážeme líp pochopit.

Loni jste se kvalifikovala na letošní závod GS Trophy. Můžete ve zkratce vysvětlit, o co se jedná?
Je to celosvětový závod pořádaný značkou BMW, který se pořádá každé dva roky. Letos v září se pojede závod v Namibii a bude tam 16 mužských a 6 ženských týmů, což je mimochodem rekord. Je fajn, že holky čím dál více pronikají do světa endura. Závod trvá devět dní, z toho šest jízdních, v denních etapách se přesouváme z jednoho bodu do druhého a po cestě nás na stanovištích čekají různé speciální úkoly - jízdní i mechanické.

Nejde tedy jen o rychlost?
Vůbec ne. Na GS Trophy jde o všechno, jenom ne o rychlost. Občas se samozřejmě čas počítá, ale nikoli na přesunech, nýbrž u úkolů na zmíněných stanovištích. Jde hlavně o techniku jízdy, spolupráci, navigaci, mechaniku, všechna tato odvětví jsou tam zastoupena. Závod je ale hlavně o duchu BMW, který tak dobře vystihuje heslo „make life a ride“. BMW také poskytne všem jezdcům jak motorku, tak vybavení.



Chystáte se na nějaký speciální trénink?
Na kvalifikaci jsem se hodně připravovala. Viděla jsem spoustu videí z předešlých ročníků a snažila se zjistit, co mě přibližně čeká. Kromě velkého GS jsem trénovala i na tríalce, která je hrozně důležitá pro precizní zvládnutí techniky.

Zúčastnila se už někdy jezdkyně z Česka?
Ne, jsem první. V týmu budu s Polkou, Małgorzatou Jakubiak.

Už jste se se svou parťačkou viděla?
Potkaly jsem se na kvalifikaci, pak jsme spolu byly dvakrát trénovat a pár společných tréninků máme ještě v plánu, abychom se sehrály co nejvíc. Přece jen to máme trochu těžší - všechny ostatní týmy mluví stejným jazykem a my se bavíme anglicky, přičemž jsme se obě začaly učit asi před dvěma lety. Ale v těch důležitých věcech si rozumíme.

Máte už nějakou závodní zkušenost?
Vůbec. Před pár lety jsem se dozvěděla o GS Trophy a od té chvíle jsem měla sen se tam dostat. Minulý ročník nebyl otevřený pro Česko, takže jsem nemohla ani do kvalifikace. Až loni se konečně zadařilo. Nejvíc se těším na atmosféru. Už na kvalifikaci byla úplně super - přátelská, pohodová, bez rivality, účastníci si navzájem fandili. A těším se samozřejmě i na místo samotné - Namibie je úplně jiný svět.

Vzkážete něco motorkářkám, které mají taky velké sny, ale i trochu strach z velkých motorek?
Rozhodně se nebojte a přijďte si to vyzkoušet - ideálně k nám! Máme ty nejlepší stroje a ukážeme vám, jak si s nimi poradit levou zadní.