Řidičská etiketa: Víte, kdy je vhodné troubit a kdy tím porušujete předpisy?

Nejspíš sami tušíte, kdy je použití klaksonu takzvaně přes čáru. Auto, které vás zdržuje, přitom však jede předepsanou rychlostí, pomalý vůz autoškoly či popelářů, to je jen pár příkladů, kdy si troubením jen ventilujete vnitřní pnutí. Zvukové výstražné znamení by se přitom mělo používat jen za účelem zabránění nehodě. 

Paragraf 31 zákona o silničním provozu konkrétně říká: „Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové výstražné znamení.” Situace, kdy odvracíte hrozící nebezpečí, nastává třeba ve chvíli, kdy auto jedoucí ve vedlejším pruhu začne těsně před vámi nebo dokonce vedle vás přibočovat do vašeho a očividně o vás neví. Troubením na řidiče, který se odhodlává vjet do hustého proudu vozidel na hlavní silnici déle, než by se vám líbilo, žádné nebezpečí neodvracíte.

Neoprávněné použití klaksonu je v České republice klasifikováno jako přestupek a hrozí za něj pokuta až 2500 korun. Zároveň podle zákona platí, že by se výstražné znamení mělo užívat jen po dobu nezbytně nutnou. Pokud se tedy v rozčilení opřete do klaksonu a troubíte jako šílenec, je to chyba v jakékoli možné situaci. Řidič totiž podle zákona „nesmí obtěžovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích ani jiné osoby zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu.“  

Názorné příklady situací, kdy je a není vhodné troubit, najdete opět na krátkém a srozumitelném videu automobilky Toyota z edukativní série Etiketa na silnici: 

Budete-li přistiženi při neoprávněném troubení ve městě, může k vám být policie výrazně přísnější než mimo obec - přirozeně proto, že uprostřed polí hlukem nikoho neobtěžujete. „Za hranicí obce je dokonce možné vydávat výstražné zvukové znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče vozidla, které předjíždíte, pokud získáte pocit, že si vás nevšiml a hrozí, že by i on vjel do vašeho pruhu. V obci to ale neplatí,“ vysvětluje produktový manažer českého zastoupení automobilky Toyota Václav Zikmund.

Mírnějším upozorněním, které lze v provozu použít, je krátké probliknutí dálkovými světly. „Takzvanou světelnou houkačku můžeme například k upozornění předjížděného vozidla dávat i v obci,” radí odborník na silniční dopravu Roman Budský z Platformy VIZE 0, který připomíná důležitou skutečnost, že jak nadužívání klaksonu, tak problikávání je vnímáno jako projev agresivity. A ta má vždy tendenci eskalovat. Agresivní chování na silnici je pak častou příčinou dopravních nehod.

„Někteří řidiči mají tendenci definovat se za strážce veřejného pořádku a trestat různé, často domnělé, poklesky ostatních vybržďováním, blokováním předjížděcího pruhu, trvalým svícením dálkovými světly, používáním výhrůžných gest nebo troubením,” upozorňuje Roman Budský. „Takový řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale také negativně působí na psychiku svých obětí. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. Ostatně 51 procent obyvatel EU přiznává, že v poslední době projevili vůči ostatním agresivitu. V ČR se jedná o nemalých 42 procent.”

A jaké situace jsou nejčastějšími spouštěči agresivního chování? „Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe se u evropských řidičů jedná o bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změna pruhů bez použití blinkrů. Čeští řidiči patří mezi více tolerantní. Nejvíce jim vadí váhavá a nejistá jízda jiného řidiče, provádění změny pruhů bez použití blinkrů a včasné neztlumení dálkových světel,” dodává Budský.

Než se napříště opřete do klaksonu, položte si otázku: „Chci zabránit neštěstí, nebo jen potřebuju upustit páru?”