Škoda Enyaq RS iV: I nejluxusnější a nejvýkonnější škodovka je pořád rodinný typ

Jestliže ve vás Enyaq RS vyvolává dojem sportovního auta s tvrdým podvozkem a sedadly jak svěrací kazajka, nenechte se zmást. Ve skutečnosti je to stále stejně komfortní a praktická rodinná škodovka, jen luxusně vybavená a hodně rychlá. Nežádá od vás žádný speciální přístup a každodenní život s ní bude naprosto přirozený, ať už jedete po městě do práce nebo po dálnici na hory či chatu. 

Hodnocení designu je samozřejmě subjektivní, ale pár slov mu věnuji. Hlavně proto, že je Enyaq RS často titulován jako sice praktičtější, ale méně hezký příbuzný Enyaqu RS Coupé . S tím si dovolím nesouhlasit. S jen mírně svažitou střechou a protáhlou siluetou vypadá i přes své rozměry velmi střízlivě, také useknutá záď po způsobu combi do proporcí pěkně zapadá.

Osobně mi tato karoserie připadá sice ne tak poutavá, zato o moc hezčí. Bílá metalíza Moon s černými doplňky a nenápadné plaketky RS tvoří příjemně decentní protipól k výrazné přední masce s podsvícením Crystal Face. Přiznám se, že v některých kombinacích je na mne tento prvek až moc okatý, tady ale dává jinak uměřenému exteriéru punc výjimečnosti.

• Prohlédněte si Enyaq RS ze všech stran v následujícím videu:
Praktická stránka karoserie ne-kupé je samozřejmě bez debat - benefitují z ní zejména cestující vzadu, kteří mají v této verzi o půl hlavy více místa na výšku. O pár litrů větší je také kufr. Nabídne 585 litrů a k tomu dvojitou podlahu s organizérem, háčky a síťkami, které vám pomůžou udržovat prostor hezky uspořádaný.

Na každé usednutí do kabiny jsem se těšila a stejně tak ostatní členové rodiny, kteří měli konečně dost svého vlastního prostoru - jak osobního, tak odkládacího. Jak děti rostou, v menších autech se občas začínají na zadních sedadlech strkat, pošťuchovat a hádat, kdo vyčnívá do prostoru toho druhého. Tentokrát jsme měli na palubě překvapivý klid. 

Interiér bych označila za jednoduchý a funkční, zároveň ale kvalitní a příjemný. Nejvyšší výbava se zkrátka pozná a Škoda se nemusí bát srovnání s jakoukoli evropskou konkurencí. Perfektně tvarované kožené sedačky s integrovanou hlavovou opěrkou vyhovovaly jak mně, tak mému o dvacet čísel většímu muži. A detailní nastavení mi dopřálo i dobrý výhled ven.

Jestliže je prvním dojmem po nástupu do auta vzdušnost, druhým je známé prostředí. A teď nemyslím známé pro řidiče škodovek, protože s většinou z nich toho Enyaq RS příliš společného nemá. Jde spíš o to, že se za volantem zabydlíte velmi rychle, okamžitě se zorientujete v ovládacích prvcích a za pár minut jste tady jako doma.

Jen páčku tempomatu doporučuju nastudovat předem, při seznamování za jízdy jsem se trochu zapotila a stálo mě pár pokusů a omylů. 

Displej infotainmentu se zdá na první pohled až příliš obří, ale člověk si na něj rychle zvykne. To máte podobné jako s televizí - říkáte si, že větší k ničemu nepotřebujete, ale pak když ji máte, k menší už byste se nevrátili. Milým bonusem je vystouplá hrana pod obrazovkou, o kterou si při ovládání můžete opřít zápěstí. 

Malý displej coby přístrojová deska naopak bohatě stačí - zejména proto, že vše, co potřebujete k životu, najdete na parádním head-up displeji přímo v zorném poli. Navigační pokyny zobrazené zcela názorně a plasticky vám skutečně nedovolí zabloudit, i kdybyste byli totální orientační nemehlo. 

Také ostatní jízdní asistenti se neustále starají o vaši bezpečnost a pohodlí. Auto umí samo parkovat i přejíždět z pruhu do pruhu, hlídá mrtvé úhly i situaci před sebou a za sebou. Adaptivní rekuperace dokáže zpomalit, třeba když dojíždíte k autu před sebou, do křižovatky, k prudké zatáčce nebo k místu s omezenou rychlostí.

I tohle je věc, na niž se snadno zvyká. Projevy asistenčních systémů zároveň nejsou otravné a lekavé, takže je jízda s nimi skutečně příjemnější. Speciální pochvalu si zaslouží parkovací kamera, která nabízí celou škálu úhlů zobrazení - například se můžete seshora podívat na bok auta, takže perfektně vidíte, jak daleko je obrubník od kola nebo zeď od boku. 

O pohyb auta se starají dva elektromotory , každý na jedné nápravě. Jde tedy o pohon 4x4, přičemž zadní motor pracuje stále, přední si řídicí jednotka podle potřeby připojuje. Výkon bezmála 300 koní pak poskytuje dostatečnou rezervu pro jakoukoliv situaci.

Leckde se dočtete, že maximální výkon auto zvládne udržet jen pár vteřin a k tomu navíc musí být splněny podmínky jako míra nabití baterie či venkovní teplota. Člověk by skoro získal dojem, že mimo tyto ideální konstelace auto pořádně nejede, což je samozřejmě nesmysl.

V  běžném provozu jde o nuance, kterých si dost možná ani nevšimnete. Pořád budete mít pocit, že sedíte v rychlém autě. Není to ale rychlost lekavá, která vás po sešlápnutí plynového pedálu vyděsí k smrti, spíš příjemná a dodávající pocit volnosti při jízdě, předjíždění a dalších manévrech.

I ve verzi RS je Enyaq pořád hlavně komfortní křižník, který chce posádku dovézt do cíle jako v bavlnce. A to se mu daří - přes sportovní styling jezdí plavně a pohodlně dokonce i na nekvalitním asfaltu, jakého je u nás požehnaně. 

Papírový dojezd udává až 514 km v kombinovaném režimu. S lehkou nohou nebude problém slibované hodnoty dosáhnout, pochopitelně pokud zrovna není mráz. Já jsem testovací týden ukončila s průměrnou spotřebou 22 kWh, což by znamenalo celkový dojezd nějakých 350 kilometrů.

Dlužno říct, že v mém nájezdu bylo dost dálnic a tam je vskutku těžké nevyužít potenciál auta naplno. Právě dálniční přelety jsou totiž jeho vrcholnou disciplínou - komfortní tiché jízdy, které překonávají jakoukoliv vzdálenost jako teleport. Při nabíjení výkonem 135 kW by mělo k nabití z 10 na 80 % stačit 35 minut, domácí wallbox zvládne totéž za nějakých šest hodin. 

Startovní cena modelu Enyaq RS iV byla stanovena na 1 644 900 Kč, oproti silnějšímu Enyaqu verze Sportline si tedy připlatíte 100 tisíc.

Připlatit si má smysl za tepelné čerpadlo (30 tisíc) nebo například za paket Maxx (50 tisíc) s head-up displejem, adaptivním podvozkem, panoramatickou kamerou, automatickým parkováním a dalšími komfortními funkcemi.