Se škodou fábií kombi jsem dostatečně spokojen. V papírech mám sice napsanou max. rychlost 172 km/h, ale někdy z ní vytlačím i 200 km/h. Na dálnici s ní lze uhánět bez problémů 190km/h. Kde předjíždí vozy 2x až 3x dražší než je naše "fábinka".
Když jsem vybíral své nové budoucí auto, tak pro mne byla dúležitá některá kritéria. A to: cena okolo 100 000 Kč, výborný stav, původ v ČR a prostorný interiér. Zároveň to nesměla být Felicie.
Po recenzi na Favorita píši opět. Po dědovi jsem získal zánovní Feldu s novou tváří a musím říct, že mě vcelku překvapila vzhledem k Feldě z roku 1995, ve které jsem se asi 3x vezl.
Při koupi automobilu jsem chtěl spolehlivý a relativně silný vůz, ale aniž by to bylo na úkor spotřeby. Po projetí pár autobazarů jsem se rozhodl pro Renault Mégane classic s motorem 2,0 benzín.
Vozidlo jsem zakoupil zhruba před rokem. Předtím jsem používal focuse 1,8 TDDI a byl jsem s ním moc spokojen.
Rychle jsme potřebovali vyřešit druhé auto do rodiny, protože se manželka chystala na mateřskou a bylo třeba, aby měla vždy po ruce auto. Hlavním kritériem kromě ceny byla velikost a přístupnost kufru - samozřejmě kvůli kočárku.
Reaguji na Vaši recenzi na Pajero. Koupili jsme do firmy pětimístnou verzi L200 starou 2 roky, hned po koupi při stavu tach. 100 000 km jsme museli vyměnit čidlo ABS, dále, jak píšete, všechny manžety a při 150 000 km odešel výfuk.
Asi po třech žigulech jsem si koupil Opela Kadetta (E) 1.6i r.v. 1988. 5 x dveře, "vajíčko". Bylo to moje první pořádné auto na které rád vzpomínám. Za dva roky, co jsem ho měl, jsem s ním najezdil asi 30 tis. km.
Omegu jsem koupil jako dobře ojetou od kamaráda, který mimochodem pak zakoupil Omegu kombi 3,0. Kromě klasických výměn brzdováho obložení, tlumičů, rozvodového řemene, čepů, apod. je auto bezporuchové.
Ford Galaxy i jeho technicky shodní konkurenti v tabulkách spolehlivosti zrovna nebodují. Přesto jde o vozy, jenž jsou dnes na trhu ojetin ve třídě MPV něčím, jako felicia mezi malými auty – jakousi implicitní volbou.
K ZXku jsem se dostal díky svému povolání (prodejce aut). Před jeho koupí jsem věděl toliko o dvou různých tvářích vozu (původní a faceliftované) a dále o pověsti nevýrazného, leč spolehlivého automobilu.
Tento článek vznikl trochu jako reakce na článek o Laguně 1,9. Čím déle auto mám a čtu různé recenze, docházím k názoru, že co Laguna to originál - prostě záleží na jaký kus narazíte.
Dlouho jsem se rozmýšlel jaké auto koupit v ceně kolem 200 000,- Kč. Vybírali jsme mezi auty Opel Vectra B, Alfa Romeo 156, Škoda Octavia, Mitsubishi Galant, Nissan Primera, Peugeot 406, Mazda 626.
Laguna jezdí absolutně bez jakéhokoliv problému. Zvolil jsem variantu s motorem 2.2 dCi v max. výbavě. Pravda, motor má neznatelně vyšší spotřebu než 1.9 dCi, ale pojistka je stejná.
Tento vůz jsem zakoupil v roce 1997 jako nový. Vůz je modelové řady 95 - 5/97. Ješrě starý dobrý japonský design. Pak se začal vyrábět nový model s kulatými světly, který mi již designově nesedne.
Auto jsem koupil v bazaru. Po koupi jsem nechal vyměnit všechny řemeny, náplně, svíčky, zkontolovat brzdy, tlumiče, klimatizaci atd. Cena byla 75 000Kč včetně všech kontrol. S autem jsem v zásadě neměl žádné větší problémy.
Potřeba koupě přibližovadla pro cestování k rodičům přes půl republiky, na lyže nebo jiné využití volného času a občas nějakou tu dovolenou pro nás vyvstala již před pár lety.
Auto jsem kupoval ve Francii po prvním majiteli, starším pánovi, který s tím sklouznul do škarpy. Cena i s opravou předního nárazníku, pp blatníku a pp dveří plus dovoz a přihlášení 145 000 Kč.
Vůz jsem kupoval po prvním majiteli, který o něj velmi dobře pečoval (viz. servisní kniha). Po celou dobu provozu se nevyskytla žádná vážná porucha. Vše se točilo u běžných provozních oprav: výměna výfuku, kotoučů, rozvodů apod.