Zdeny60 napsal:
Můj příspěvek není zaměřen proti nikomu adresně, ale obecně. Spíše než nad tím, jaké auto si pořídít, bych vycházel z otázky, jaký jsem řidič. Tzn. jakou mám praxi, kolik jsem toho odjezdil, jak dokážu zvládat sám sebe v kritických vypjatých situacích a jak dobře ovládám techniku jízdy. Pokud mi na všechn ytyto otázky vyjdou jen kladné odpovědi, přistoupil bych k výběru sportoního vozu. Vycházím z předpokladu, že student je mladý člověk. Mnohdy má sotva zaschlý iknoust na razítku v ŘP. Z toho dedukuji, že má pramlé nebo žádné zkušenosti s řízením vozidla, pár najetých km za volantem vozidla autoškol nepočítám, to je nic. Mladý člověk obyvbkle znamená, že jeho nabití energií je nezměrné. Rychlost života je vysoká, podpořená působením okolí (od mediálních masáží na bůhvíco po vysoce kreativní PC hry), což se přenáší na osobnost, ať chceme nebo ne. Vliv party kamarádů, mnohdy silně podpořen návykovými látkami, je rovněž příznačný. A tato souhra okolností, působícíh na osobnost mládence, kterýs vypětím sil zakoupí kýžené vozidlo ve stavu 80 let staré zemědělské mlátičky, mívá mnohdy neblahé a velmi smutné následky. Mnoho mládenců a mladých dívek na to doplatilo. Kříže u cest to jen dokazují. Mladý život dostal křídla, ale ta vzápětí upadla. Mnoho takových mělo podobnou touhu-v mládí přeci má člověk žít rychle,má mít rychlé auto, na každé ruce mladou kočku a nosí v sobě přesvědčení, že ON je ten vyvolený a že JEMU se nemůže nic stát. Oj, jaký to omyl! Já se omlouvám za tuto miniúvahu, ale vždy, když se setkám s tím, že se někde řeší rychlé auto pro mládence s chmýřím pod nosem, začínám tímto "proslovem". Znám ze svého okolí pár nešťastných rodičů, kteří svému potomkovi nákup relativně výkonného auta umožnili štědrým kapesným,aby vzápětí za pár chvil nad svým počinem hořce zaplakali. Jistě každý chápe, kam tím směřuji - že opatrnosti a rozvahy není nikdy dostaek.. A k tomu autu samotnému: pokud je tazatel z množiny těch, které jsem měl na mysli v předchozí úvaze, pak by měl začít na něčem "normálním", kde se naučí všemu, co třeba. A když bude mít už dostatek zkušeností a sebeovládání a sebekontroly, pak může přejít dál. Něco, jako obdoba u motocyklů. Nechápu, proč je povolené, že 18 ti letý klučina s nulovými zkušenostmi si může dovolit řídit starý "báwo" s 300 koňmi A nebo jiné relativně výkonné auto) a nemůže začít ve smyslu chybějícího zákona na něčem, co má 60 koní. A když odjezdí 3 roky bez nehody, mlůže jít dál, na 100, po dalších 2 letech třebas 200 a více koňové auto. Pokud by se někomu zdálo, že toto povídání je příliš dlouhé, tak nechť jej nečte. Ale já si myslím, že i lehká osvěta sem na toto forum patří.
Proti tomuto názoru se nedá nic namítnout, je to v podstatě rozšíření komplexní rady o další úroveň, mimo té ekonomické, se kterou tady mnozí mají problém.
V drtivé většině případů je poptáváno auto s nízkou spotřebou a provozními náklady, takže ekonomika provozu všechny zajímá, ale zde by tomu asi mělo být podle některých obráceně.
Pokud by informace o financích byla podružná, neobjevila by se o výši příjmu zmínka v relativně strohém dotazu. A přidávám se k tomu, že za 2 tisíce/měsíc na veškerý provoz moc ježdění nebude.