diskuze k tématu: Dvanáct let čekání na Volvo XC90 stálo za to

Reno napsal:
to opravdu někdo věří tomu, že dvoulitrový čtyřválec, s výkonem 225 hp pohne s dvoutunovým autem na stovku za 7,8 sekundy?

Lukiss napsal:
On si někdo kupuje XC90 kvůli zrychlení ?

Lukiss napsal:
On si někdo kupuje XC90 kvůli zrychlení ?

Lukiss napsal:
Nejsem takový znalec . Ale u předjíždění jde spíš o to jak je ten motor pružný ? Každopádně souhlasím s tím že pro bezpečné předjíždění je dobré mít výkonovou rezervu . Na závodění bych si za 1,5-2 milióny koupil asi jiné auto buď od konkurence nebo úplně jinou třídu . Ale jak říkám nejsem odborník .

Lukiss napsal:
Nejsem takový znalec . Ale u předjíždění jde spíš o to jak je ten motor pružný ? Každopádně souhlasím s tím že pro bezpečné předjíždění je dobré mít výkonovou rezervu . Na závodění bych si za 1,5-2 milióny koupil asi jiné auto buď od konkurence nebo úplně jinou třídu . Ale jak říkám nejsem odborník .

Reno napsal:
Pružné zrychlení je blízce spojeno s výkonem. Navíc, stačí podřadit a i atmosférický motor, který veličinou definovanou jako "zrychlení z 80 na 120 km/h na třetí rychlostní stupeň" nijak neoplývá,najednou oplývat začne, pokud má dostatečný výkon.V minulé generaci se 535d holedbala tím, že má stejné, nebo lepší pružné zrychlení než M5.O tom, které auto je v reálu rychlejší, se asi nemusíme bavit.Pružné zrychlení je tedy veličina, která říká, jak pomalé je auto řidiče, který není ochoten podřaditmanuálně, protože automatická převodovka obvykle podřadí úplně v pohodě.

David V napsal:
Dle zjednodušeného výpočtu hmotnost/počet koní dostáváme 2100/225=9.3 sec

Reno napsal:
Pružné zrychlení je blízce spojeno s výkonem. Navíc, stačí podřadit a i atmosférický motor, který veličinou definovanou jako "zrychlení z 80 na 120 km/h na třetí rychlostní stupeň" nijak neoplývá,najednou oplývat začne, pokud má dostatečný výkon.V minulé generaci se 535d holedbala tím, že má stejné, nebo lepší pružné zrychlení než M5.O tom, které auto je v reálu rychlejší, se asi nemusíme bavit.Pružné zrychlení je tedy veličina, která říká, jak pomalé je auto řidiče, který není ochoten podřaditmanuálně, protože automatická převodovka obvykle podřadí úplně v pohodě.

Peťan H napsal:
A tuten výpočet vychází z čeho?Na převodovce jako nezáleží? Na aerodynamice taky ne?

David V napsal:
Rovnice je orientační. Přesnější je to přes energetické bilance, ale vysledoval jsem, že tento zjednodušený vztah +/- sedí. Vliv převodovky to už pak jen zpřesní, stejně jako vliv odporů. Důležitý a těžce uchopitelný faktor je schopnost přenést výkon na vozovku.

Peťan H napsal:
Chápu. No problém.Jen jsem to prvně pochopil jako potvrzení, že není možné aby to zrychlení bylo 7,8s.On ten vztah bude hodně hrubě orientační, takže nakonec je asi lepší se spolehnout na údaj výrobce. (pro porovnání různých aut) V reálu nemusí být vždy možné daného čísla přesně dosáhnout.Předpokládám, že výrobce to měří za super ideálních podmínek. (nebo jen počítá?)

David V napsal:
Ano to první pochopení správné bylo. Silně pochybuji, že 2-tunové auto s instalovaným výkonem 225 koní zrychlí pod 8 sec bez ohledu na převodovku. Vycházím z kinetické energie vozu a možnostmi motoru tuto energii vozidlu dodat a podmínky konstantního Mk (lineární růst výkonu). Zanedbávám odpory i nelinearity motoru. Rovnice je pak Ek=1/2P*t (ta 1/2 je tam právě z důvodu konstantního Mk). Dle tohoto výpočtu je čas ještě horší, nicméně lze jej korigovat cca 5% zkrácením, neboť se motor nerozbíhá z nulových otáček (ruším tu nelinearitu motoru). Čili 1/2*2100*27,8^2=1/2*165000*t z toho t=9,8 sec - 5% pak t=9,3 sec. No a jak je vidět, tak na to docela přesně zjednodušený vztah "pohotovostní hmotnost/instalovaný výkon v koních".

Peťan H napsal:
Davide, ta polovina ve vzorci tam být fakt nemůže a pět procent na korekci je fakt málo. Jak říkáš - motor se nerozbíhá z nulových otáček a při přeřazení z jedničky na dvojku už vůbec ne. Tam může klidně zůstat v (nevím) 80% svého maxima. Bez znalosti průběhu křivky výkonu a převodovky nemůže vzorec E = 1/2 P x t platit. Nebo lépe řečeno bez oné znalosti nemůžeme vědět jaký koefocient doplnit. Aby vyšlo oněch 7,8s, muselo by tam být E= 0,63 P x t, což mi nepřijde až tak nereálný.

David V napsal:
Na obecných energetických bilancích je krásné, že do nich nevstupují ostatní vlivy, takže vřazení převodovky mezi motor a auto je v tomto případě nepodstatné, pokud hledáme pouze odpověď na otázku, zda 165kW motor dokáže rozjet 2100 kg auto za 7,8 sec. Prostě energie dovnitř=energie ven. Já jsem uvedl, o co se opírám. Jinak ta polovina je tam z integrálu, to není nic, co bych si vymyslel, aby mi to vyšlo, na rozdíl od bulharské konstanty 0,63, jak jsi přišel na číslo 0,63 a na základě čeho se ti nezdá nereálný? Rovněž jsem uvedl podmínky, za kterých je výpočet platný.

Peťan H napsal:
1/2 (o který píšeš ty), by tam byla, kdyby výkon startoval na nule, lineárně rostl na maximum a po přeřazení opět spadl na nulu a zas rostl na maximum, které by dosahoval právě při té 100 km/h. Jinak je to jak říkáš - určitý integrál = obsah plochy pod grafem, ale když nevíš na jaké otáčky po přeřazení padne motor a jaký má při nich výkon, je ta 1/2 polovina dost vykouzlený číslo. Protože jsem už nějaké výkonové křivky viděl, vůbec mě nepřekvapuje, že konečný koeficient pro toto auto dle výrobce vychází právě na těch 0,63. (ano - je to zjednudušené číslo pro tento případ - toto auto, tento motor) Jinak by bylo samozřejmě nutno počítat přes ten integrál pokud bychom znali výkon při každých otáčkách během zrychlování - potažmo ty otáčky během zrychlování, potažmo nastavení převodovky.