Auta nejsou trička ani tenisky

Lidé z Mladé Boleslavi či z Kolína určitě nemusejí s hledáním rekvalifikačního kurzu spěchat. Auta nejsou trička nebo tenisky. Ten, kdo má zájem o nové auto, chce mít jistotu, že bude spolehlivé, že jej v případě nutnosti někdo opraví a že se po něm jako po ojetém ještě v autobazaru zapráší. Zákazníci navíc bývají konzervativní.Věrnost ke značce se často dědí z generace na generaci.
Auta z Číny budou mít na evropském trhu napřed jen symbolický podíl. Předvídá se, že letos by si jich třeba v Česku mohlo koupit asi 250 lidí. Pro srovnání je nutné si uvědomit, že loni se v tuzemsku prodalo na 133 tisíc nových osobních vozů.
Bagatelizovat budoucí čínskou konkurenci však není prozíravé. V Číně se nevyrábějí jen ponožky na jedno použití. Je to země, kde se rodí i výrobky prestižních značek. Národ, který zvládne postavit vesmírnou loď, časem bezpochyby nabídne i kvalitní auta. Je to jen otázka peněz, vynaložených na vývoj, technologie a know-how. A Čína má dost prostředků i vzdělaných techniků.
Strašit všechny špatnými výsledky crash testů asi dlouho zabírat nebude. Auto, jež se nakonec bude v Evropě prodávat, prošlo zkouškou v oficiální zkušebně. Když se například objevila Dacia Logan, zaznívalo z Německa, jak je s bezpečností na štíru. Pak se ukázalo, že tyto informace nebyly úplně přesné. A dnes většina lidí vnímá Dacii jako běžnou značku. Jistě, jsou auta, v nichž se cestující cítí víc pohodlně a bezpečně, jenže stojí dvakrát či třikrát tolik. Někdo na to má, jiný si koupí zmíněnou Dacii, a v budoucnu třeba čínské nebo indické auto. Je to ale pořád o mnoho bezpečnější, než cestovat patnáct let starou ojetinou. Možná, že za pět let tady budou mít čínské vozy obdobnou pozici, jakou dnes mají ty rumunské. Pro zdejší průmysl to ale katastrofa nebude.