Budou se auta opravovat sama?

Jestliže se člověk škrábne nebo uhodí na ruce nebo do hlavy, ranka či jizva se za několik dnů či týdnů zahojí. Poškrábe-li se nějak lak na autě, zanechá to trvalé následky - ale to platí dnes. Díky vývoji nanotechnologie bude možno škrábanec na autě zacelit podobně, jako se zacelí rána na ruce či hlavě.

To je zatím přání či záměr, který bývá řazen do kategorie futuristiky, ale zřejmě není tak daleko doba, kdy bude možno zacelení škrábanců na kapotě dosahovat běžně. Jedná se tu o napodobování konstrukčních principů vládnoucích v přírodě. Zabývá se jím firma ARC v německém Seibersdorfu, konkrétně její útvar Materials Micro Engineering.

V útvaru pracují svorně a interdisciplinárně odborníci z mikrobiologie, medicíny a fyziky pevných těles. Všichni se zabývají strukturou a fungováním malých částic hmoty . Toho, co vybádají, chtějí využít pro vyvinutí materiálů a výrobě produktů, které budou mít zcela jiné vlastnosti než ty, které běžně známe dnes.

Jde o částečky velice malé, tisícinásobně menší než částečky v řádu mikrometrů. Pro představu: nanoprvek je co do velikosti vůči fotbalovému míči v takovém poměru jako tento míč vůči zeměkouli.

Poznání a výzkum nanočástic je jedna věc, technologie na jejich základě druhá. V USA se používá termínu nano-sciences (nano-vědy), což je označení pro základní výzkum, čímž má být řečeno, že jde o vědy zatím ve fázi, která předchází stupni, kdy se již technologie aplikují. Určité aplikační kroky se již provádějí. Avšak stále jde většinou jen o experimentální, počáteční stadia.

NANOPOVLAKY

Pokud jde o situace, kdy již výzkum na poli nanočástic v laboratořích přešel do vývoje a určité aplikace, je možno uvést především povlakování, nanášení vrstev, potahování. Takto jsou potahovány pomocí nanočástic sklo, keramika, plasty a kovy. Lehké kovy chrání povlaková nanovrstva před korozí a plastový povrch chrání před poškrábáním.

Zajímavý byl pokus s válci sloužícími k barvení materiálu ve firmě Zecher. Problém byl v tom, že na těchto válcích zasychaly zbytky barvy a válce tedy bylo nutno čistit. Čištění válců je náročné a nákladné o to více, že pro různé zákazníky se pomocí válců potiskují různé materiály a různými barvovými systémy. Běžné bylo, že se po každé zakázce musely válce čistit čisticími přípravky a ředidly a stroje samozřejmě nemohly pracovat.

Řešení přinesla nanotechnologie, konkrétně "nanocare", což je ultratenký povlak, který se nanese na válce a zabraňuje usazování zbytků barev a špíny.

AUTA S NANOTECHNIKOU

Další sférou, kde už výzkum na poli nano přechází do aplikačního stadia, je automobilový průmysl. Je tomu tak např. u skla na otáčkoměru a tachometru, které je ve voze Audi TT opatřeno nanopovlakem a díky tomu má nižší odrazivost světla. Jsou to také okna odrážející tepelné paprsky a ohřívatelná přední okna. Vyvíjí se také nanopovlak, který by odpuzoval vlhkost a vodu.

Pomocí restrukturace nanočástic se zvětšuje jejich povrch, čehož se využívá u pneumatik vozů Audi. Díky tomu se citelně snižuje zahřívání pneumatik při jízdě a v důsledku sníženého valivého odporu se následně redukuje spotřeba paliva. Navíc snížený oděr prodlužuje životnost pneumatik.

"ZÁZRAČNÝ" LAK A VOLBA BARVY AUTOMOBILU

V tomto případě jde o samoočistný autolak na bázi nano odolný proti poškrábání. Ten už byl vyvinut, ale když byl použit na karosérii auta, pokaždé se při mytí vozu v myčce ukázalo, že se s mytím smyly i nanočástice, jak se zjistilo při testech prováděných Technologickým centrem Spolku německých inženýrů. Čili je nutno teprve nalézt způsob, jak udržet nanočástice na karosérii pevněji, aby se nesmývaly.

Příznivé vyhlídky naopak mají ti, kdo automobilismus kombinují s módou. Napříště totiž bude možno řídit či měnit barvu vozů, třeba i podle barvy šatů, jak o tom hovoří známý vtip o ženách, které si údajně vybírají auto tak, aby barevně ladilo s jejich šaty.

Takže černou barvu vozu si bude např. možno zvolit jako standardní barvu, červenou při mlze a zelenou třeba ke kostýmu? Pan Hans Bauer, který pracuje jako vedoucí projektů nano ve firmě Audi a je považován trochu za vizionáře, říká, že "je to možné, protože molekuly mohou být prostřednictvím elektrických polí nasměrovány tak, aby odrážely žádoucí barvu." Možné to tedy je, ale pořád je to ještě hudba budoucnosti.