Charouz: Za mé dluhy může stát a banky

Charouz s podnikáním začínal už za socialismu. Už v dobách, kdy slavil mezinárodní úspěchy jako automobilový závodník, měl firmu na výrobu motokár, věnoval se reklamě.
Hned po "sametové revoluci" se pustil do byznysu ve velkém: začínal jako výhradní dovozce fordů do České republiky, rychle své automobilové obchody rozvíjel a nakonec investoval do řady dalších oborů. V době největší slávy patřily do Charouzova impéria čtyři desítky firem - včetně třeba Vojenských staveb, tehdy jednoho z nejsilnějších stavebních podniků v zemi.
Řada Charouzových obchodů s akciemi čerstvě zprivatizovaných podniků však byla ztrátová. Například právě Vojenské stavby, přes něž některé transakce probíhaly, nakonec skončily v konkurzu - s třímiliardovým propadem.
Charouzovu expanzi od počátku financovala Investiční a poštovní banka, s jejímiž šéfy Jiřím Tesařem a Liborem Procházkou dokázal bývalý závodník navázat velmi těsné vztahy. Prostřednictvím spřízněných firem Charouz nakupoval dokonce i akcie samotné banky, v níž se načas stal jedním z nejvlivnějších akcionářů.
Zlom v kariéře úspěšného byznysmena přinesla privatizace IPB v roce 1998. Po vstupu japonského bankovního domu Nomura do IPB Charouzovi vyschl zdroj příjmů. Banka, která měla v té době u Charouze už asi sedm miliard korun, začala peníze vymáhat. Motoristický boss sice v té době čelil výtkám, že se svá aktiva snaží před bankou ukrýt, aby na ně nemohla, přesto ale začal své impérium rozprodávat a dluhy splácet.


Jenomže pak IPB padla - právě kvůli dluhům takových byznysmenů, jako byl Charouz. Její pohledávky přešly na ČSOB. A i když také ona měla šanci získat od Charouze ne-li peníze, tedy alespoň část jeho skupiny, nakonec "problém Charouz" přehodila na stát.
Charouzovy dluhy ve výši 5,4 miliardy korun odkoupila státní Česká konsolidační agentura, která je v roce 2003 prodala za pouhých 570 miliónů neznámé firmě ACT Investment. Charouz od počátku čelí podezřením, že za ACT stojí on sám. Podezření posiluje fakt, že mu zůstal vliv nad většinou majetku. Ve svých klíčových firmách má stále hlavní slovo i přesto, že kontrolu nad nimi oficiálně převzal Kanaďan Jaques Sicotte, majitel ACT.
Obvinění, že téměř pět miliard korun za něj zaplatili daňoví poplatníci, ale podnikatel odmítá: "Není to pravda, jsou to špatné informace," zopakoval včera. Za jeho nesplacené dluhy jsou totiž podle něj odpovědné banky a stát, jež mu v určité fázi odmítly úvěrovat expanzi a překazily jeho plány.