Policisté nezvládají svá auta a denně bourají

Ještě vloni policisté tvrdili, že statistiky o haváriích vlastních služebních aut nemají k dispozici. Až nyní přiznali, že za první polovinu loňského roku zavinili policejní řidiči 452 nehod a za stejné období roku 2007 to bylo dokonce 563 nehod.
Celkový počet nehod policejních vozů je ještě vyšší. Do konečných výsledků se připočítávají ještě havárie způsobené jinými řidiči. "Za první pololetí roku 2007 havarovalo 1242 policejních vozů, za stejné období loňského roku měli policisté a zaměstnanci policie 1061 nehod," říká mluvčí policejního prezidia Jaroslav Ibehej. Denně tak policii přibude sedm nabouraných aut.

Trénink jen na papíře
Na otázku, proč policisté tak často havarují, neumí Policejní prezídium odpovědět. Příčiny vlastních způsobených dopravních nehod prý Policie ČR nesleduje. Alarmující je ale přiznání, že uniformovaní řidiči, kterým zákon umožňuje projíždět s modrým majákem křižovatku na červenou a libovolně překračovat povolenou rychlost, nejsou na riskantní styl jízdy trénováni. Na pravidelných školeních se řadoví policisté učí především teorii, ale správnou techniku brzdění, ovládání auta ve smyku nebo vyhýbací manévry v praxi netrénují. "Policisté s řidičským oprávněním absolvují každý rok osmihodinové školení, které je zakončeno testem. Školení jsou zaměřena na znalost právních předpisů, zásady bezpečné jízdy, zdravotnickou přípravu nebo údržbu vozidla a zásady používání výstražného světelného zařízení," vyjmenovává Ibehej.
Odborníci na rychlou jízdu upozorňují, že netrénovaný řidič, který například v osmdesátikilometrové rychlosti projíždí s majáčkem křižovatku na červenou, je svému okolí velmi nebezpečný. "Ve městě, kde jsou stísněné prostory, situace nepřehledná a pohybuje se tam mnoho chodců, velmi záleží už na samotné rychlosti jízdy. Důležitá je v tu chvíli především reakční doba. Dvě nebo tři desetiny sekundy mohou hodně změnit. A rychlé rozhodování se musí trénovat," říká bývalý automobilový závodník Tomáš Vavřinec. Praktické testy jeho varování potvrzuje. Zatímco z padesátikilometrové rychlosti zastaví osobní automobil na suché silnici na 28 metrech, při osmdesátikilometrové rychlosti potřebuje dvojnásobek. Jedna desetina vteřiny znamená dva ujeté metry.

Radši v učebnách
"Každý policista i městský strážník by měl perfektně ovládat brzdění, smyk a vyhýbací manévry. K tomu je zapotřebí nejméně pět hodin praktického výcviku ročně, a to nejlépe přímo v tom autě, které policista řídí i ve službě," vysvětluje hlavní instruktor mosteckého autodromu Jiří Patera.
Jenže místo za volantem sedí policisté v učebnách. "Různá školení máme každý den, minulý týden bylo dokonce něco v tělocvičně. Kdy se ale naposledy konalo praktické cvičení za volantem, to si z hlavy nepamatuji," přiznal ředitel západočeské policejní správy Miloslav Maštera. "Praktická školení se pořádají, jen když se koupí nějaká nová technika. Takhle jsme část policistů školili například při pořízení rychlých motorek. Jsou to ale jen nahodilé nepravidelné akce. Žádný pevný řád, kdy se školení na jízdu musí dělat a jak často, není," říká policejní ředitel okresu Brno-město Martin Kotlan.
Havárie policistů přitom mívají i vážné následky. Letos v lednu například zavinil v Jablonci nad Nisou policista nehodu, při níž se zranili čtyři lidé. Řidič policejního vozu dostal na namrzlé vozovce smyk, vjel do protisměru a srazil se s protijedoucím autem. Loni v září se v Lounech srazilo policejní auto s vozem taxi, dva policisté se při nehodě zranili. Krátce poté se srazili policisté s osobním autem i v Pardubicích, kde se zranilo šest lidí včetně jedné policistky.