Ilustrační obrázek. Pexels
Nabídka
Vozy k pronájmu a leasingu
Nejoblíbenější hledání
Vozy k pronájmu a leasingu
7 zlozvyků, kterými si nevědomky ničíte auto
Dominik Valášek
-
04. 01. 2018
Naše téma
Stejně jako v dalších oblastech života, má každý z nás i při řízení zaběhnuté některé návyky, vykonávané prakticky automaticky bez přemýšlení. Jenže velmi často se mezi těmito návyky najdou i takové věci, které škodí vašemu autu. A vy si to možná ani neuvědomujete.
Zamyslete se proto nad následujícími sedmi věcmi, zda v některých nepoznáváte sami sebe. Je totiž dost možné, že vašemu vozu zbytečně ubližujete.
1. Odkládání nohy na spojku/brzdu
Téměř každé auto má na levé straně od pedálů opěrku na nohu, v angličtině poeticky nazývanou „dead pedal“. A právě sem patří levá noha, když zrovna nic nedělá. Rozhodně nepatří na spojku, kterou může i téměř nepatrný tlak na pedál nechávat lehce prokluzovat a tedy nadměrně opotřebovávat. Nebo snad na brzdu, kde může zase lehce přibržďovat. Ponechávání nohy na brzdě se týká hlavně aut s automatickou převodovkou.
2. Nemytí auta/špatné mytí auta
Má-li auto zůstat hezké a reprezentativní, je potřeba starat se o jeho lak. To sice neznamená, že musíte co měsíc lítat okolo auta s hadrem a plechovkou vosku, ale alespoň občasné umytí lak vysloveně vyžaduje. Setrvávající nečistoty, zejména potom ptačí trus nebo napadaná špína ze stromů, mohou lak na slunci naleptávat a zanechávat na něm stopy i po umytí. V zimě se zase na laku tvoří korozivní krusta soli, kterou také rozhodně nechcete. Důležité je samozřejmě i správné mytí auta.
3. Zatahování ruční brzdy při každém parkování
Parkovací brzda je pochopitelně nezbytná při stání v kopci, kdy bychom zbytečně zatěžovali převodovku, ale na rovině je její použití naprosto zbytečné. Zařazená rychlost udrží auto zcela bezpečně a navíc, pokud dojde na menší ťukanec při parkování, vaše stojící auto se jen „zhoupne“ na rychlosti, což může zachránit poškození nárazníku. Neustálým zatahováním ruční brzdy jen zbytečně vytaháváte lanovody a v zimě riskujete její zamrznutí.
4. Vytáčení studeného motoru
Je to zvláštní, ale mnoho lidí pořád netuší, že motor musí být před využitím plného výkonu zahřátý, přitom se jedná o jednu z nejhorších "čuňáren", kterou lze autu provést. Studený olej kolující v motoru nemá při nízké teplotě svoje správné vlastnosti, takže zejména ve vyšších otáčkách je opotřebení všech komponent několikanásobně vyšší. Krom toho se začne při „tahání za studena“ motor zahřívat sice rychleji, ale nerovnoměrně, což vyústí v rozházení tolerancí.
5. Nedochlazování turbodmychadla
Drtivá většina dieselových aut a velká spousta novějších benzínových aut je dnes vybavena turbodmychadlem. To se při vyšším zatížení umí pod kapotou rozpálit do ruda a je proto naprosto nezbytné, aby jím stále koloval olej, který turbo ochlazuje. Jenže když sjedete z dálnice, zastavíte u benzínky a motor hned zhasnete, olej kolovat přestane a to materiálům turbodmychadla rozhodně nesvědčí. V turbu potom rychleji vzniknou vůle, začne být netěsné a zralé na výměnu nebo repasi.
6. Podtáčení motoru
V tomto případě nejsou na vině mnohdy jen řidiči, ale trochu i samotné automobilky, které skrz rádce řazení na palubním počítači nutí řidiče přeřazovat na vyšší rychlosti zbytečně brzy a jezdit v nízkých otáčkách. Jen výjimečně se čtyřválcové motory dobře potýkají s otáčkami pod zhruba 1500 za minutu, takže když se motor podtáčí, je slyšet bučení nebo klepání a zároveň jsou cítit vibrace, přenášené do interiéru. V takovém režimu se přenáší velké rázy do klikové hřídele, která škube za rozvody a motor tak trpí.
7. Dlouhé brzdění z táhlých kopců
Obecně platí, že bychom při zpomalování měli co nejvíce využívat brzdné síly motoru. A při sjíždění táhlých kopců, zejména potom při návštěvě hor, platí tato poučka dvojnásobně. Budeme-li ke zpomalování v průběhu kopce používat klasické brzdy, rychle je ohřejeme do stavu, kdy začnou vlivem tepla vadnout a v extrémním případě může dojít i na jejich úplné selhání. V kopcích proto platí, že brzdy používáme spíše rázně a krátkodobě, aby měly čas se ochlazovat. Co nejvíc brzdné síly by měl potom poskytovat motor a to i za cenu toho, že budeme podřazovat do vyšších otáček. Ohřátému motoru takové vytáčení rozhodně nevadí.
1. Odkládání nohy na spojku/brzdu
Téměř každé auto má na levé straně od pedálů opěrku na nohu, v angličtině poeticky nazývanou „dead pedal“. A právě sem patří levá noha, když zrovna nic nedělá. Rozhodně nepatří na spojku, kterou může i téměř nepatrný tlak na pedál nechávat lehce prokluzovat a tedy nadměrně opotřebovávat. Nebo snad na brzdu, kde může zase lehce přibržďovat. Ponechávání nohy na brzdě se týká hlavně aut s automatickou převodovkou.
2. Nemytí auta/špatné mytí auta
Má-li auto zůstat hezké a reprezentativní, je potřeba starat se o jeho lak. To sice neznamená, že musíte co měsíc lítat okolo auta s hadrem a plechovkou vosku, ale alespoň občasné umytí lak vysloveně vyžaduje. Setrvávající nečistoty, zejména potom ptačí trus nebo napadaná špína ze stromů, mohou lak na slunci naleptávat a zanechávat na něm stopy i po umytí. V zimě se zase na laku tvoří korozivní krusta soli, kterou také rozhodně nechcete. Důležité je samozřejmě i správné mytí auta.
3. Zatahování ruční brzdy při každém parkování
Parkovací brzda je pochopitelně nezbytná při stání v kopci, kdy bychom zbytečně zatěžovali převodovku, ale na rovině je její použití naprosto zbytečné. Zařazená rychlost udrží auto zcela bezpečně a navíc, pokud dojde na menší ťukanec při parkování, vaše stojící auto se jen „zhoupne“ na rychlosti, což může zachránit poškození nárazníku. Neustálým zatahováním ruční brzdy jen zbytečně vytaháváte lanovody a v zimě riskujete její zamrznutí.
4. Vytáčení studeného motoru
Je to zvláštní, ale mnoho lidí pořád netuší, že motor musí být před využitím plného výkonu zahřátý, přitom se jedná o jednu z nejhorších "čuňáren", kterou lze autu provést. Studený olej kolující v motoru nemá při nízké teplotě svoje správné vlastnosti, takže zejména ve vyšších otáčkách je opotřebení všech komponent několikanásobně vyšší. Krom toho se začne při „tahání za studena“ motor zahřívat sice rychleji, ale nerovnoměrně, což vyústí v rozházení tolerancí.
5. Nedochlazování turbodmychadla
Drtivá většina dieselových aut a velká spousta novějších benzínových aut je dnes vybavena turbodmychadlem. To se při vyšším zatížení umí pod kapotou rozpálit do ruda a je proto naprosto nezbytné, aby jím stále koloval olej, který turbo ochlazuje. Jenže když sjedete z dálnice, zastavíte u benzínky a motor hned zhasnete, olej kolovat přestane a to materiálům turbodmychadla rozhodně nesvědčí. V turbu potom rychleji vzniknou vůle, začne být netěsné a zralé na výměnu nebo repasi.
6. Podtáčení motoru
V tomto případě nejsou na vině mnohdy jen řidiči, ale trochu i samotné automobilky, které skrz rádce řazení na palubním počítači nutí řidiče přeřazovat na vyšší rychlosti zbytečně brzy a jezdit v nízkých otáčkách. Jen výjimečně se čtyřválcové motory dobře potýkají s otáčkami pod zhruba 1500 za minutu, takže když se motor podtáčí, je slyšet bučení nebo klepání a zároveň jsou cítit vibrace, přenášené do interiéru. V takovém režimu se přenáší velké rázy do klikové hřídele, která škube za rozvody a motor tak trpí.
7. Dlouhé brzdění z táhlých kopců
Obecně platí, že bychom při zpomalování měli co nejvíce využívat brzdné síly motoru. A při sjíždění táhlých kopců, zejména potom při návštěvě hor, platí tato poučka dvojnásobně. Budeme-li ke zpomalování v průběhu kopce používat klasické brzdy, rychle je ohřejeme do stavu, kdy začnou vlivem tepla vadnout a v extrémním případě může dojít i na jejich úplné selhání. V kopcích proto platí, že brzdy používáme spíše rázně a krátkodobě, aby měly čas se ochlazovat. Co nejvíc brzdné síly by měl potom poskytovat motor a to i za cenu toho, že budeme podřazovat do vyšších otáček. Ohřátému motoru takové vytáčení rozhodně nevadí.
