Auto vhodné i k přenášení: Připomeňte si Trabanty Kübelwagen a Tramp

Trabant 601 A, přičemž počáteční písmeno abecedy umístěné na konci označení signalizuje armádní verzi, se poprvé do rukou vojenských řidičů dostal na jaře 1966.

Podívat se na něj můžete do naší komentované fotogalerie.

Oproti klasickému civilnímu Trabantu byla použita některá jiná technická řešení. Například podvozek dostal o něco tužší odpružení, pod motor a převodovku se montoval ochranný kryt, celá a střední část karosérie byla namísto z duroplastu zhotovena z plechu a vzhledem k absenci střechy musely být zpevněny prahy a rovněž sloupky držící čelní sklo. Další výztuhy přibyly do podlahy a mezi zadní podběhy.

Soudruzi z NDR si byli dobře vědomi, že automobil, který měl poháněna pouze přední kola (navíc slabým dvoutaktním dvouválcem), bude mít při projíždění rozbahněného terénu nebo na sněhové pokrývce problémy. Proto vyměnili klasické nárazníky za trubkové. Ty navíc byly tvarovány tak, aby je mohla posádka uchopit a uvízlý vůz vyprostit. V zásadě ho prostě šlo odnést na pro jízdu příhodnější místo. Čtyři silní muži si s autem, jehož pohotovostní hmotnost činila jen 645 kilogramů, skutečně dokázali poradit.

Uvnitř byla klasická palubní deska. Sedačky ovšem dostaly místo látkového koženkový potah. Plátěná střecha se natahovala a snímala ručně. V případě velmi nepříznivého počasí bylo ještě možno zakrát boky připínacími textilními bočnicemi s plastovými okny. Ve výbavě byly například také držáky pro palné ruční zbraně, na zádi byla umístěna anténa vysílačky. Vpředu pro změnu třeba také přídavný "pátrací" světlomet.

Nejprve byl pod kapotou umístěn agregát s výkonem 23 koní, později se používala silnější verze, která disponovala o tři koňské síly větším výkonem. Zdvihový objem válců činil přesně 594,5 cm3. Spojený byl se čtyřstupňovou manuální převodovkou.

Kromě vojenské verze označené výše zmíněným "áčkem" existovala také varianta pro myslivce, lesníky a zemědělce. Označena byla pro změnu písmenem "F". Obě verze měly pochopitelně stejné rozměry (3480 milimetrů na délku, šířka činila 1506 a výška 1465 milimetrů) a stejně malé terénní schopnosti. Ty ovlivňovala například také malá světlá výška, která dosahovala pouze 155 milimetrů.

Vojenský Kübelwagen se vyráběl až do samého konce východoněmeckého komunistického režimu. Vznilko jich celkem 8 tisíc kusů. Lesnických Kübelwagenů pak další dvě tisícovky. Ještě o něco déle přežila civilní verze s označením Tramp. Ta se poprvé představila v září 1978 na tradičním veletrhu v Lipsku. Technika byla samozřejmě převzatá z vojenského provedení, ale opustila tradiční khaki barvu a dostala rovněž jinou masku na příď.

Podle oficiálních technických údajů z té doby byl vůz schopen vyvinout maximální rychlost 100 kilometrů v hodině. Spotřeba se pohybovala v rozmezí od 7 do 9 litrů směsi benzínu a oleje.

Náhradní kolo bylo stále připevněno na zadním čele, ale dostalo koženkový obal. Trampů s klasickým dvouválcem se do roku 1990 vyrobila bezmála tisícovka. Velká část směřovala na export, především do Řecka či Dánska.

Varianta Tramp zůstala ve výrobě i po zásadní modernizaci, která přinesla mimo jiné čtyřválcový čtyřdobý zážehový motor Volkswagen po kapotu. Dělníci jich smontovali zhruba pět set kusů. Poté již kariéra vozů značky Trabant nenávratně skončila.