Automobilky začínají myslet ekologicky. Čeká nás zelená budoucnost?

Jiří Vaculík - 18. 04. 2007
Jedním s nosných témat letošního ženevského autosalonu byla ekologie. Evropská komise chystá rázná opatření pro ochranu životního prostředí a automobilky představily své recepty pro blízkou i vzdálenější motoristickou budoucnost.
V souladu s připravovanými směrnicemi nutící výrobce automobilů produkovat nejpozději od roku 2012 vozy, které budou do ovzduší vypouštět maximálně 130 gramů CO2 na kilometr, se veřejnosti v Ženevě představila celá plejáda novinek. Deník Handelsblatt citoval Williho Dieze, šéfa Institutu pro automobilový průmysl, který označil letošní ročník za „ekologický salon“. Podle německého odborníka na automobilový průmysl Ferdinanda Dudenhöffera bylo pro automobilky „důležité ukázat, že jsou ochotné rychle na trh uvést auta, která mají menší spotřebu“.

Audi a Volkswagen
Německá Audi patřící do koncernu Volkswagen chce plnit přání svých zákazníků a vyrábět silné vozy sportovního ladění. Na ženevském autosalonu předvedla úsporný model A3 TDIe ("e" v názvu znamená "economy"), jehož 1,9litrový dieselový motor bude mít emise CO2 120 gramů na kilometr.
Nový předseda představenstva Rupert Stadler očekává v letošním roce pokračující expanzi značky z loňska, kromě ekonomické A3 ale zatím nevidí příliš mnoho cest, jak se dostat na Evropskou komisí požadovaná čísla. Audi přitom už před více než deseti lety začalo modelem Audi Duo experimentovat s hybridními pohony. Hlavním trendem tak asi zůstane Bluetec, systém pro dieselové motory snižující spotřebu paliva a výrazně redukující emise oxidů dusíku, který je vyvíjen spolu s VW a DaimlerChryslerem. Otevřená je i možnost produkce hybridního SUV Q7, kterou Audi anoncovala na loňském autosalonu v americkém Detroitu.

Volkswagen Passat BlueMotion
Obdobně jako Audi i sesterský Volkswagen zaměřil svou prezentaci ekologické budoucnosti hlavně na Bluetec. Návštěvníci si u jeho stánku mohli prohlédnout Passat BlueMotion, který produkuje emise 136 gramů CO2 na kilometr při spotřebě 5,1 litrů nafty. K jeho pohonu slouží čtyřválec 1,9 TDI s výkonem 105 koní, spotřeba je nižší i díky novým spoilerům snižujících aerodynamický odpor, pneumatikám s nízkým valivým odporem a delším čtvrtým a pátým převodovým stupněm. Segment B reprezentovalo Blue-Motion-Polo s emisemi ve výši 102 gramů CO2 na kilometr. Nechyběla ani velká auta, Touareg BlueTDI a Phaeton s novým šestiválcem 3.0 TDI s 233 koňmi, který plní normu Euro 5 a jehož hodnota obsahu emisí CO2 je zatím 259 gramů na kilometr.

BMW a Mercedes
Ekologické kuchařky dvou tradičních německých rivalů se docela liší. Stuttgartský Mercedes z koncernu DaimlerChrysler zapracoval do své třídy C technologii Bluetec získanou ve spolupráci s VW a Audi. Nové „céčko“ 220 Bluetec s výkonem 170 koní by tak mělo plnit emisní normu Euro 6, která vstoupí v platnost až v roce 2015. Bluetec je ale důležitý pro celý koncern DaimlerChrysler, jenž je jedním z největších výrobců kamionů na světě.
Mnichovské BMW hledá řešení mimo konvenční paliva již od roku 1978 a je prvním automobilovým výrobcem, který vyvinul sériový automobil poháněný vodíkem. Hydrogen 7 je postaven na základě luxusní limuzíny BMW řady 7 a jeho dvanáctiválcový motor disponující nejvyšším výkonem 260 koní zajišťuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,5 sekundy. Nejvyšší rychlost je elektronicky omezena na 230 km/h. V případě, že není jako palivo dostupný vodík, je BMW Hydrogen 7 schopné spalovat i běžný benzin natural 98 a splnit Euro 6.

General Motors
Americký automobilový gigant GM se nechal v zastoupení produktového ředitele Boba Lutze na ženevském autosalonu slyšet, že do roku 2010 chce začít vyrábět vůz poháněný jen elektřinou bez přispění spalovacího motoru. Ještě před koncem letošního roku by měl být hotov funkční prototyp.
Plány GM navazují na nedávnou minulost, kdy v počtu asi 800 kusů jezdil v letech 1996 – 2004 první skutečně ekologický automobil na světě. Nesl označení EV1 a zároveň byl jediným vozem, který kdy měl přímo značku GM). Vznikl v návaznosti na kalifornský zákon nařizující do roku 1998 dvouprocentní prodej nových vozů splňujících standard "Zero-emissions". EV1 měl maximální rychlost elektronicky omezenou na 125 km/h. Jeho poslední verze byla vybavena NiMh akumulátory s kapacitou 26 kWh, které umožňovaly dojezd až 240 kilometrů. Základ neměl společný s ničím z předcházející sériové produkce, ale na jeho platformě vznikaly brzy další alternativní koncepty, tentokrát s hybridními pohony.

Toyota a Lexus
Toyota intenzivně pracuje na technologii hybridního pohonu, který automobilka nazývá Hybrid Synergy Drive. Do Ženevy přivezla dva nové koncepty – FT-HS a Hybrid X. Japonský výrobce se snaží o zlepšením účinnosti využívání paliva, vyčistění emisí a používání různých zdrojů energie.
Zkratka FT-HS znamená Future Toyota Hybrid Sports, tedy vizi Toyoty o sportovním automobilu 21. století. Kombinací pokročilé hybridní pohonné jednotky s prvky sportovního vozu FT-HS chtěla Toyota ukázat, že lze skloubit šetrnost k životnímu prostředí a potěšení z jízdy. FT-HS má motor V6 3,5 l umístěný vpředu a poháněná zadní kola. Akceleraci z 0 na 100 km/h zvládne během čtyř sekund díky cílovému výkonu přibližně 400 koní.
Hybrid X je lidově řečeno z „jiného soudku“. Tento koncept Toyota pojala jako svou výkladní skříň budoucích hybridních automobilů. Byl vytvořen evropským designérským centrem jako čtyřdveřový, čtyřmístný, mimořádně prostorný a pohodlný vůz. Jeho rozměry odpovídají obvyklému rodinnému automobilu s celkovou délkou 4 500 mm a rozvorem 2 800 mm. Šířka je 1 850 mm, výška 1 440 mm. Informace o jízdních vlastnostech zveřejněny nebyly.
Prémiovou divizí Toyoty je Lexus, který na svém ženevském stánku ukazoval model LS 600h. Ten kombinuje vlastnosti limuzíny LS 460 s hybridním pohonem. Ve voze je zážehový vidlicový osmiválec 5,0 l a výkonný elektromotor, nově navržený akumulátor o vysoké kapacitě, elektronicky řízená samočinná převodovka s plynule měnitelným převodem a stálý pohon všech kol. Celkový maximální výkon je přes 445 koní při kombinované spotřebě 9,5 litrů na 100 km a emisemi CO2 pod 220 gramů na kilometr. Navíc je k dispozici i prodloužená varianta LS 600h L, která přidává dodatečných 120 mm, a to výhradně na zvětšení prostoru pro nohy zadních pasažérů.

Honda
Také další významná japonská automobilka, Honda, nachystala do Švýcarska koncept ekologického sportovního vozu. Honda Small Hybrid Sports Concept je 4 000 mm dlouhý, 1 760 mm široký a 1 270 mm vysoký sportovní vůz, který i v názvu hlásá svůj hybridní pohon. Projekt je dílem evropského výzkumného a vývojového oddělení společnosti. Základem pohonného ústrojí je benzinový čtyřválec a elektrický motor Honda IMA. Výkon se přenáší na přední kola pomocí převodovky CVT. Auto na sebe poutá pozornost i neobvyklými designérskými řešeními, například speciálními koly 165/60 R20 či absencí zpětných zrcátek, které nahradily kamery, přičemž obojí slouží i funkčně, a to ke zvýšení aerodynamické účinnosti.

Hyundai a Kia
Korejská dvojice spřízněných automobilek se do Ženevy rovněž vypravila s hybridními modely. Kia přepracovala model Rio, ve kterém doplnila benzinový čtyřválec 1,4 l s 90 koňmi o elektromotor s výkonem dalších 16 koní. Síla jde přes převodovku CVT s plynule měnitelným převodem na přední nápravu a umožňuje cestovat rychlostí až 180 km/h. Kombinovaná spotřeba by se měla pohybovat na úrovni 5,3 litrů naturalu 95 na 100 kilometrů, emise CO2 klesly na 126 gramů na kilometr.
Hyundai vsadil na poněkud futuristickou studii Qarmaq se vzhledem na pomezí kupé a sportovně laděného SUV. Do vozu, jehož karosérie je na svrchní části z polykarbonátových panelů, implementovala automobilka celkem 30 technologií, jež by se měly postupně mezi roky 2008 až 2014 dostat do nových modelů. Všechny novinky jsou šetrné k životnímu prostředí. Nejvýznamnější jsou dvoulitrový turbodiesel s vysokotlakým přímým vstřikováním a elastická příď chránící chodce při nehodě.

Saab
Ve skandinávských zemích se vedle benzinu a nafty těší oblibě mezi palivy bioetanol. Nejznámější automobilkou podporující spalovaní této alternativy k ropným produktům je Ford. Stejně jako on ale i švédský Saab nabízí již dnes modely spalující takzvaný Bioetanol E85, tedy směs bioetanolu a benzinu v poměru 85 ku 15.
V Ženevě se však Saab pochlubil absolutní novinkou. Kombi 9-5 BioPower 100 má pod kapotou dvoulitrový motor spalující čistý biolíh, jehož oktanové číslo je 104. Automobilu tento agregát dává sílu 300 koní a kroutící moment 400 Nm. Koncept neskrývá své sportovní ambice a z 0 na 100 km/h zrychlí za 6,6 sekund.

Rinspeed
Určitou perličkou každého ženevského autosalonu je švýcarská automobilka Rinspeed Franka Rinderknechta. Je známa využíváním nových a neobvyklých materiálů, což letos znovu potvrdila, tentokrát modelem Exasis. Auto, které vypadá jakoby ze skla, je ve skutečně z průhledného plastu na bázi polykarbonátu. Materiál na stavbu konceptu vyvinula firma Bayer Material Science. K pohonu používá Exasis přeplňovaný dvouválcový agregát o objemu 750 cm3. Ten spaluje bioetanol a dokáže k pohonu poskytnou sílu až 150 koní. Automobil, který váží jen tři čtvrtě tuny, tak pravděpodobně disponuje zajímavými dynamickými parametry, které však nebyly zveřejněny.
Tagy