Češi mohli mít nejlepší kombajn světa. Slávu vyměnili za peníze z Německa

Sklízecí mlátička 500, jak zněl oficiální název kombajnu, měla ambice stát se jedním z nejmodernějších zemědělských strojů a s největší pravděpodobností se prosadit i na světovém trhu. Bohužel se tak nestalo a konstruktéři z podniku Agrostroj Prostějov, kde se na jeho vývoji pracovalo, zažili obrovské rozčarování.

• „Zašlapaný projekt“ - mlátička SM 500 v akci:
„Dalo by se to asi přirovnat k horolezecké výpravě na Mount Everest. Máte už všechno, co bylo předtím nutné udělat hotové, a jen čekáte před vrcholem na závěrečný výstup. A do toho vám přijde nečekaná zpráva, že musíte všechno sbalit a vrátit se dolů. A vy víte, že už se na ten vrchol nikdy nedostanete,“ popsal po letech tehdejší zklamání v dokumentu České televize Zašlapané projekty Václav Brácha, jeden z členů konstruktérského týmu.

Paradoxně, jak píše portál AutoRoad v té stejné době, kdy finišovaly přípravy pro sériovou výrobu SM 500, se začalo s dovážením moderního německého kombajnu Fortschritt E-512. Ten ovšem v žádném z ohledů nemohl s SM 500 soupeřit.

Tlaky komunistické Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), však dospěly k tomu, že se nakonec celý projekt předá do Německé demokratické republiky. Stroj přitom neměl ve světě obdoby a podle portálu AutoRoad předběhl ostatní minimálně o patnáct let. 

„Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Stalina,“ uvádí internetová encyklopedie Wikipedia s tím, že se v podstatě jednalo o mocenský nástroj pro centrální ovládání ekonomiky socialistických států Sovětským svazem, o sovětský protipól Marshallova plánu a později Evropského hospodářského společenství.

Projekt nezachránila ani návštěva podniku tehdejšího československého prezidenta Ludvíka Svobody, do které Prostějovští vkládali velkou naději. Věřili, že by hlava státu mohla výrobu kombajnu prosadit. Ani prezident však nic nezmohl. „Pravidla RVHP byla jasně daná,“ zaznělo dále v televizním dokumentu.

• Kombajn SM 500 můžete vidět i na tomto videu:
Vláda v roce 1972 rozhodla, že vývoj kombajnu v Agrostroji Prostějov prostě skončí. „Byla to lítost a beznaděj. Protože jsme si uvědomovali, že podobná příležitost už tady asi nebude a že takový stroj už se tady asi nikdy nebude vyvíjet. A když jsme se ohlédli zpět za tím, co všechno jsme pro to byli schopni a ochotni udělat, byl to i trošku vztek, ale hlavně pocit zmaření obrovské příležitosti,“ doplnil konstruktér Václav Brácha.

Na projektu se začalo pracovat v roce 1968. Výkonnost kombajnů v 60. letech minulého století už nedostačovala na plochy, které se s nimi obdělávaly.

„Byl tlak na to, aby se objevil nějaký lepší kombajn, kvalitnější, výkonnější, a aby byl i pro obsluhu snesitelnější. Do té doby kombajnér seděl v otevřeném prostoru pod stříškou, vedle něho řval naplno vytočený motor a na něj šel prach od lišty.

V tom měl vydržet dvanáct i více hodin denně. To bylo prostředí pomalu srovnatelné s pracovním prostředím horníka nebo taviče u vysoké pece,“ vysvětlil kombajnér Oto Chromý.

V rámci vývoje byly v roce 1970 vyrobeny dva stroje SM 480 a v následujícím roce 1971 pak tři kombajny SM 500. Na začátku července 1971 dva prototypy sklízecí mlátičky SM - 500 z Agrostroje Prostějov odjely na první pracoviště funkčních i provozně - ekonomických zkoušek na Slovensko, do Semenářského státního statku Veľké Uľany v okrese Galanta.

Zkoušky, jak potvrzuje Národní zemědělské muzeum v Čáslavi ukázaly, že unikátní sklízecí mlátička patřila k nejvýkonnějším strojům své doby a množstvím pokrokových řešení byla na vrcholu světové produkce. Sen konstruktérů o sériové výrobě nadčasového stroje ovšem nebyl vyslyšen. Naopak, byl direktivně ukončen a upadl v zapomnění.

„Kombajn SM - 500 byl nevšedním počinem. Je jasné, že jeho násilné ukončení zanechalo u konstruktérů a vývojářů pocit křivdy, protože s nadšením strávili nad tímto projektem část svého života,“ říká ředitel Národního zemědělského muzea v Čáslavi Vladimír Michálek s tím, že československá vláda na základě mezinárodních dohod vývoj stroje direktivně ukončila.

Jeden prototyp i s výrobní dokumentací byl prodán do NDR, kde posloužil k vývoji kombajnu Fortschritt E-516, jehož výrobcem byl VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen. Druhý získala Vysoká škola zemědělská v Praze, jež se na vývoji také podílela.

„V roce 1983 byl kombajn převeden do sbírek Národního zemědělského muzea a počátkem devadesátých let umístěn v expozici ve Zdechovicích. Poté nastalo v roce 2002 poslední stěhování do nově zřízené pobočky v Čáslavi, kde postupně došlo k částečné renovaci a plnému zprovoznění. V současné době dominuje expozici sklízecích mlátiček a je pravidelně předváděn na prezentačních akcích muzea,“ informuje web Národního zemědělského muzea.