Tatry ze šuplíků. Mezi zavrženými auty z Kopřivnice je sanitka či lidový vůz

Výrobci osobních i nákladních automobilů mají ve svých archivech množství dokumentů, maket i prototypů vozů, které připravovali pro sériovou výrobu. Nakonec je však z nejrůznějších důvodů museli odložit.

Některé z nich ve formě maket, ale i pojízdných jsou vidět ve firemních muzeích. Například obě kopřivnická muzea značky Tatra jich představují řadu. 

Na část z nich se podívejte do naší fotogalerie.

Poměrně známý je příběh prototypu Tatra V 570, kterému je právě letos 90 let. I když se na první pohled toto malé auto tváří jako pokus o lidový automobil, ve skutečnosti si na něm Hans Ledwinka se svými spolupracovníky pouze ověřoval koncepci chystanou pro aerodynamické limuzíny.

Přesto se toto auto proslavilo díky soudnímu sporu s Volkswagenem. Při něm se prokázalo, že původní verze modelu KDF (budoucího VW Brouk) byla více než skromně inspirována právě touto Tatrou.

Krátké video ukazuje další poměrně neznámý prototyp - Tatru 201 odvozenou od Tatraplánu:

O dvacet let později - v první polovině 50. let se Tatra přihlásila do státem organizované soutěže na takzvaný lidový vůz. Připravovaná Tatra 604 měla mít tří nebo čtyřdveřovou karosérii a být schopná přepravovat čtveřici lidí. I nu ní byla zachována tradiční tatrovácká koncepce - vše vzadu. Pohonnou jednotkou měl být zážehový vzduchem chlazený dvouválec s výkonem dvaadvaceti koňských sil a zdvihovým objemem 735 cm3. Nakonec ale byla soutěž zrušena.

Z padesátých let pochází i řada atraktivněji pojatých vozů. Například projekt Tatry 607, což bylo atraktivní sportovní kupé s dvěma velkými ploutvemi vzadu (pozor neplést s monopostem Tatra 607, který splňoval technické regule pro Formuli 1) nebo návrh limuzíny Tatra 700. Místo ní nakonec se nakonec vyráběla Tatra 603. Označení Tatra 700 nakonec získal až vůbec poslední osobní vůz z produkce kopřivnické značky.

Prototypy nerealizovaných vozů ze šedesátých let vymysleli a smontovali v bratislavské konstrukční kanceláři Tatry. Úplně prvním z nich byl mikrobus T 603 MB. Částečně se pro něj využila přední partie Tatry 805. Pohonné ústrojí pak pocházelo z Tatry 603, bylo však umístěné vpředu a pohánělo přední kola. Uvnitř mikrobusu by bylo možné přepravovat až třináct lidí. Autoři publikace Automobily Tatra Hubert Procházka a Jan Martof uvádějí, že vůz byl schopen vyvinout maximální rychlost 120 kilometrů v hodině a při trvalé rychlosti 80 kilometrů v hodině spotřebovával 16,4 litru na sto kilometrů. Od tohoto vozu byl odvozen i dodávkový valník T 603 NP.

V roce 1963, tedy před 60 lety, zkoušeli v Bratislavě konstruovat sanitku. Do stádia pojízdného prototypu se dostal typ 603 A. Písmeno A označovalo ambulantní provedení. Vlastně to byl kombík, který měl jako třeba Škoda Hajaja ložnou plochu nad vzadu umístěným motorem. Mohla to být s maximálkou 170 kilometrů v hodině nejrychlejší sanitka v celém tehdejších východním bloku, ale k realizaci nakonec nedošlo.

Stejně tak se zavedení do výroby nedočkala ani zásadně modernizovaná Tatra 603 X. Zejména vystavovaný exemplář v Tecnickém muzeu v Kopřivnici zaujme pozoruhodnými oválnými otvory v přídi pro celkem čtyři přední světla a velmi plynule se svažující elegantní zadní partií.

Za zmínku nepochybně stojí ještě Tatra 625. To měla být, pro změnu, modernizovaná Tatra 613. Osmiválec ovšem už měl nalézt místo pod přední kapotou a místo vzduchu ho měla chladit voda.