Cestou necestou. Tak jezdil ikonický německý válečný těžký motocykl BMW R75 z období II. světové války, který sloužil na všech frontách. Měl jednu vychytávku, která mu zaručila, že dokázal projet nejen bahnem na východní frontě, ale i písečné duny africké pouště. Dnes je vyhledávaným a ceněným veteránem.
Jen málokdy se stává, aby na oficiálních tiskových fotografiích, vydaných přímo automobilkou, byly vozy jiné značky. Přesně to se ovšem stalo v souvislosti s oznámením „Hyundai N x Toyota Gazoo Racing Festivalu“, který se bude konat v Koreji a organizují jej dvě značky, které až dosud žádnou spolupráci neměly. Je to jen jednorázová akce, nebo začátek nové kooperace mezi automobilkami?
Projekt lidového vozu Škoda 760 je typickým příkladem zmatků v socialistickém autoprůmslu v sedmdesátých a osmdesátých letech. A také dalším dokladem neúspěšného hledání výrobní náplně pro vznikající automobilku BAZ v Bratislavě. Její inženýři se rovněž zapojili do konstruování jedné z verzí.
Dodnes je posledním českým jezdcem, který dokázal vyhrát prestižní závod do vrchu Ecce Homo ve Šternberku. Sbíral vavříny také na okruzích a prosadil se v tehdy velice populární Interserii. Patří mu i titul evropského šampiona v závodech historických automobilů. Je držitelem Zlatého volantu, Ceny Zdeňka Vojtěcha za celoživotní přínos českému motorsportu a v roce 2023 byl zvolen na setkání jezdců nejlepším vrchařem Československé republiky. Legendární závodník Miroslav Adámek před pár dny, přesněji v neděli 18. srpna, oslavil 85. narozeniny.
Popáté byl součástí tradiční velké osecké pouti nebo chcete-li Oseckých slavností vojenský kemp. Tématem slavností bylo století páry, tématem kempu zase vozy z období Studené války až po současnost. Na dvoudenní akci se sjelo na šest desítek vozidel. Perlou mezi nimi byla nádherně zrekonstruovaná Tatra 128, kterých se v pojízdném stavu v České republice dochovalo jen několik kusů.
Počítalo se, že to bude malé lidové vozítko za solidní peníze. Nakonec ale bylo všechno jinak. Polské malé auto Mikrus MR-300, které se vyrábělo v letech 1957 až 1960, vzniklo náhodou a nakonec se ho vyrobilo pouhých 1 728 kusů.
Již dlouho se mluví o definitivním konci spalovacích motorů a tolik propíraném zákazu jejich výroby od roku 2035. Od té doby bychom měli všichni definitivně přesednout do elektrických aut. Jenže stále nám zbývá ještě deset let a jedno je jisté – spalovací motor ze dne na den nikam nezmizí. Důkazem mohou být i tři inovativní spalovací motory, které blíže představujeme v tomto článku.
Před 60 lety začala výroba automobilu Škoda 1000 MB s motorem v zádi celokovové karoserie. Právě tomuto vozu je nyní v expozici Škoda Muzea v Mladé Boleslavy věnována speciální výstava. Návštěvníci si budou moci prohlédnout příběh auta od výběru koncepce, přes prototypy, přípravu výrobní technologie až po zahájení sériové výroby.
Je celá řada aut, která ihned po svém uvedení na trh, nebo pokud se týká startu v závodech, obdržela, ať už od veřejnosti nebo jezdců, přezdívku. Jedním z nich je také speciálně postavené Porsche 935, zkonstruované hlavně pro vytrvalostní závod 24 hodin Le Mans v roce 1978. Říkalo se mu Moby Dick, podle slavného románu o bílé velrybě.
Motor, který byl použit ve voze připravovaném speciálně k oslavám stého výročí začátku automobilové výroby v Československu, byl vyladěn na úžasných čtyři sta koňských sil. Díky tomu a díky odlehčení a zkrácení karosérie původní Tatry 700 měla Ecorra Sport V8 schopnost překonávat rychlost 300 kilometrů v hodině. Tato verze tatrováckého motoru se možná dostane i do některých kusů nové série supersportů Tatra MTX.
Své uplatnění našel hlavně jako významný pomocník ve stavebnictví, zemědělství nebo při těžební činnosti. Řeč je o buldozeru nebo dozeru či lidově pásáku. První ho u nás použil továrník Baťa ve Zlíně. Československo se pokoušelo i o jejich výrobu, ale doba buldozerům vyráběným u nás bohužel nepřála.
První generace Škody Octavia byla po ukončení produkce Tatra 700 největším automobilem, jaký se na přelomu tisíciletí vyráběl na území České republiky. A tak, kdy tehdejší premiér Miloš Zeman projevil přání jezdit v automobilu Made in Czech Republic, museli konstruktéři v Mladé Boleslavi přistoupit k jejímu prodloužení....
Automobilová značka Citroën slaví. Dnes, tedy v úterý 4. června, si totiž připomíná 105 let od svého vzniku, kdy se André Citroën rozhodl založit společnost Automobiles Citroën. Vozy této značky bývaly v průběhu let a stále bývají nejen revoluční a oblíbené, ale získávají i celou řadu ocenění.
Během více než dvě desetiletí trvajícího životního cyklu Tatry 613 vzniklo pět jejích evolučních verzí. A navíc také množství speciálních provedení. Některé byly určené například pro složky záhranného systému, to nejluxusnější provedení bylo samozřejmě určené pro nejvyšší představitele tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa.
Letos je to přesně dvacet let, co se v konstrukční kanceláři Audi zrodila myšlenka vyrukovat proti svým soupeřům v prestižním vytrvalostní závodě 24 hodin Le Mans s monopostem poháněným přeplňovaným vznětovým motorem. Rok nato byl vůz slavnostně představen a ani ne dvě stě dní po prezentaci triumfoval při prestižní čtyřiadvacetihodinovce. Předtím si připsal vítězství při debutu v americkém Sebringu.
Blíží se datum, kdy si připomínáme konec největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, II. světové války. Je samozřejmé, že každá válka sebou přináší obrovskou výrobu zbraní a vojenské techniky všeho druhu. Výjimkou nejsou ani auta. Pokusili jsme se sestavit žebříček deseti nejpoužívanějších a nejznámějších automobilů, které do dění II. světové války svým způsobem zasáhly.
Když se začne mluvit o automobilech dnes již neexistující Zbrojovky Brno, mnoho lidí si z historických „Zetek“ vybaví jen Z 5 Express, případně Z 6 „Hurvínek“. Jen málokdo nosí v hlavě automobily jako Disk nebo Z 18 Sport, přezdívaný „Pekelník“. Právě tato auta jsou však mimořádně vzácná a budou k vidění již v sobotu 27. dubna v pražské Hostivaři na letošním ročníku akce Automobilové klenoty.
Před deseti lety vydala Česká pošta známku, na níž byl vyobrazen automobil Z4. Vůz vyráběla Československá zbrojovka Brno pouhé tři roky. Jednalo se o vůbec první v Československu sériově vyráběný automobil s pohonem předních kol. Jeho velkým propagátorem byl komik Vlasta Burian.
V letošním roce uplyne rovných 100 let od doby, kdy se v tehdejší prostějovské továrně na zemědělské stroje Wikov rozhodli vyrábět automobily. I když tato etapa netrvala příliš dlouho, zanechala ve světě motorismu výraznou stopu. Značku proslavil závodník Adolf Szczyzycki a mezi její příznivce se řadili továrník Tomáš Baťa nebo herecká dvojice Voskovec – Werich.