Starou toyotu koupil od pákistánského lakýrníka. Chystá se s ní objet Afriku

Už jen transport auto do České republiky byl nevšední zážitek. "Teréňák jsem si koupil v Dubaji, protože tam je mezi takovými auty velký výběr a jsou v dobrém stavu. Za mě je to nejlepší auto pro africkou expedici. Než se mi ho ale podařilo převést domů, trvalo to asi půl roku. Nedalo se vyvézt na exportních značkách. Abych ho mohl registrovat na sebe, musel jsem si v Dubaji najít práci a koupit rezidentská víza. I s nákupem auta to celé vyšlo na deset tisíc dolarů,“ vysvětluje.

Auto prý koupil od pákistánského autolakýrníka, který mu dal práci ve své dílně a pomohl vyřídit pracovní víza. „Při papírování však došlo k menší chybě. Místo car painter (autolakýrník), úředníci napsali carpenter (tesař). Kdyby se mi někdo podíval na ruce, hned by zjistil, že je to blbost,“ směje se dobrodruh.

Po vyřízení všech dokumentů ujel Filip s přáteli za dvanáct dní kolem šesti tisíc kilometrů. Projeli například Saúdskou Arábii, Irák, Kuvajt, Turecko, Řecko nebo Bulharsko. „Irák? Fantastická zkušenost. Otevřená země, cítili jsme se bezpečně. Lidé tam byli velmi vstřícní a pohostinní. Mosul je sice zničené, ale i tak krásné město,“ popisuje.

O cestě kolem Afriky sní už dlouho. Před časem doputoval na západní pobřeží afrického kontinentu za volantem dodávky až do Ghany. Tamním školákům přivezl pomůcky a také vzkazy od jejich vrstevníků z Benešova na Blanensku. Deník jeho dobrodružství mapoval. Stejně jako jeho výstup na třináctou nejvyšší horu světa Gašerbrum II. v pákistánském pohoří Karakoram.

Nyní už Filip vyhlíží Jihoafrickou republiku a Kapské město. A také východní část Afriky. Vše chce zvládnout s dalšími dobrodruhy v několika etapách do dvou let. Na první expedici vyráží letos pětadvacátého prosince.

„Konec celé africké poutě zatím plánujeme v Keni. Další země výš k severu jsou velmi problematické. Jedná se o blok zemí Somálsko, Etiopie a Súdán. Máme v záloze několik variant, uvidíme, co se podaří a co ne, a kam vlastně až náš Africký expres dojede. Každopádně v první etapě chceme navštívit i státy Mali a Burkina Faso. Na ty se moc těším. Tam nikdo nejezdí, protože je tam dost nestabilní situace,“ přiblížil cestovatel první část expedice Africký expres.

Doma v Kunicích na Blanensku se s manželkou stará o dvě děti. Téměř dvacet let pod heslem „smrt stereotypu“ pomáhá jako lektor s osobnostním rozvojem v korporacích, majitelům firem, manažerům, ale i třeba i skladníkům. „Po letech v tomhle byznysu moc dobře vím, že každého z nás formují a posouvají zásadní zážitky. A tím může být právě Afrika,“ uzavírá cestovatel.