Ford EcoSport má brazilské kořeny. Byla to bytelná čtyřkolka, žádné voňavé SUV

Jihoamerický trh tíhne k malým autům, ať už jde o hatchbacky nebo sedany. Jsou levná, nenáročná a hodí se jak na vesnici tak do obřích měst, jako je Rio de Janeiro nebo Sao Paulo. Proto nepřekvapí, že dávno před vlnou malých SUV, se začaly první modely objevovat právě tam. Jedním z nich byl i Ford EcoSport, který na silnice vyjel v roce 2003.

Jakkoliv dnes EcoSport vypadá evropsky, za vývojem prvního modelu stálo americké oddělení značky. Je ale pravda, že si pro něj propůjčilo platformu evropského Fordu Fiesta známou jako B3. I proto bylo auto na vysokých kolech velmi podobné také Fordu Fusion, který byl v Česku velmi oblíbeným modelem. EcoSport dostal tovární označení BV226.

Hranatější tvary, možnost dokoupit boční prahy a rezerva umístěná na zadních do strany otvíraných dveřích byly typické znaky auta do terénu. Přesto si EcoSport dokázal Brazilce velmi rychle získat. Ford se totiž v době, kdy byl pohon všech kol pro SUV takřka povinností, nebál zariskovat a většinu kusů prodal s pohonem předních kol. To snížilo jeho cenu a logicky tak i dostupnost auta na trhu, který je na cenu vozu výrazně citlivější než jakýkoliv evropský trh.


Podobné provedení interiéru fordů ze začátku tisíciletí známe i z našich silnic.

Ford nabízel svůj EcoSport celkem se čtyřmi motory. Šlo o řadové čtyřválce. Základem se v prvních verzích stala litrová přeplňovaná jednotka o výkonu 95 koní, auto se prodávalo i s tehdy velmi populární jedna-šestkou o výkonu 111 koní. Vrcholem se pak stal motor Duratec. Šlo o dvoulitr se šestnáctiventilovou technikou disponující silou celých 145 koní. Pro úplnost se sluší doplnit ještě naftový čtyřválec, 1.4 TDCi s velmi slabým výkone 68 koní, ten se ale montoval jen do modelů určených na export. EcoSport se totiž vyvážel například do Argentiny, Venezuely nebo Mexika.

Slabší motory byly spojeny výhradně s pohonem předních kol a pojily se s pětistupňovou manuální převodovkou. Silnější benzinový dvoulitr pak dostal buď šestistupňový manuál nebo automat. Šlo ale o už v té době zastaralý čtyřstupňový systém. I s ním bylo možné auto dostat jen jako předokolkou. Jedinou možností, jak vyrazit do přírody se 4x4, tak bylo pořídit si dvoulitr s manuálem.

V té době ale nešlo o klasickou elektronicky řízenou mezinápravovou spojku (povětšinou Haldex), která je standardem u dnešních malých SUV nebo crossoverů. Auto mělo ještě starý bytelný systém, kdy motor poháněl pouze přední kola a jen ve chvíli, kdy se řidič ocitl mimo asfalt v lehkém terénu, sám aktivoval z kabiny připojení zadní nápravy. Jde sice o primitivní řešení, ale na brazilské rozbahněné cesty je naprosto ideální.


Typické červené bahno v Brazílii je pro řidiče peklem.

Ford EcoSport se v prvním vydání s drobným faceliftem vyráběl mezi lety 2003 a 2012. Auto vznikalo v továrně v brazilském městě Camacari ve státě Bahia. Na konci jeho života ale Ford rozhodl, že by mohl zkusit úspěch i na jiných trzích. Zejména díky tomu, že se mezitím kategorie SUV stala velmi populární a začaly se objevovat i vozy v této třídě, které se rozměry blížily malému terénnímu Fordu. V roce 2012 tak přišla na svět nová generace, která se začala prodávat na více kontinentech. Stála na platformě B2E, tedy na nové Fiestě.

Brazilci také přišli o své privilegium. Ford EcoSport se nyní vyrábí v Rumunsku, Rusku, Číně, Indii nebo Thajsku. V Brazílii výroba pokračuje dál. Auto dostalo moderní střih i velký výběr motorů.