Favorit Fun byl předvojem bláznivé Felicie. Škoda ho představila před 30 lety

Prototypů a koncepčních vozů, které se nikdy nedostaly do sériové výroby, má firemní muzeum Škody Auto v Mladé Boleslavi ve svém depozitáři desítky kusů. Dva z nich jsou vozy s označením Favorit Fun. Jeden je lakován fialovou barvou druhý o něco méně bláznivou žlutou.

Tento vůz, stejně jako již sériově vyráběného následovníka, si můžete prohlédnout v naší fotogaleriiPrávě tento vůz je teď součástí specializované výstavy o designu v hlavní části běžně přístupné muzejní haly. Na první pohled je zřejmé, že jde o verzi tehdy vyráběného pick-upu.

Oproti němu je při pohledu z boku patrná zvětšená světlá výška. Jde o poměrně citelných šest centimetrů, což mělo umožnit sjet z asfaltové silnice třeba na nerovnou louku nebo na pláž. I když i nadále měl vůz samozřejmě pouze pohon předních kol.

Pohonná jednotka, ani další technika vozu se už neměnila. Díky klasickému čtyřválcovému atmosféricky plněnému zážehovému motoru Škoda se zdvihovým objemem válců 1289 cm3 bylo možno s Favoritem Fun dosáhnout maximální rychlosti 150 kilometrů v hodině.

Na video představující následovníka - Felicii Fun - se můžete podívat zde:

Atraktivnost pro případné zákazníky měly zajistit hlavně designové změny. Zvenčí si nešlo nevšimnout plastových lemů výřezů pro kola, stejně jako ochrany prahů, což je věc typická nyní pro sportovně-užitkové vozy. Ovšem, zatímco v současnosti bývají tyto plasty obvykle černé, u Favoritu Fun je naopak vylisovali z bílého materiálu.

Na přídi byl namontován ochranný trubkový rám obohacený o přídavné světlomety, speciální konstrukce ze stejného materiálu se nacházela na začátku ložné plochy za dvoumístnou kabinou.

Ovšem, pozor. Tento pick-up určený pro trávení volného času, nebyl pouze dvoumístný jako sériově produkovaný model. Stěnu, která běžně odděluje kabinu od korby, totiž šlo v tomto případě složit. Navíc v něm bylo instalované elektricky stahovatelné okno.

Následně bylo možné vyklopit dvě další sedačky. Tito zadní cestující už měli nad hlavou otevřené nebe. Právě pro jejich ochranu v případě převrácení byl určený výše zmíněný trubkový rám.

Interiér byl sice tvarově shodný s tím v běžných Favoritech, ale designéři použili značně odlišné materiály i barvy. Například volant byl sportovní a potažený modrou kůží. Také madlo ruční brzdy a hlavice řadicí páky dostala stejný potah.

Přístrojové ukazatele, pro změnu dostaly žluté podbarvení a na sedačkách se objevila kombinace modré látky a bílé s potiskem obrázků plachetnic. To korespondovalo s motivem na spodní části boků karosérie.

Klimatizace se tehdy ještě do Favoritů nemontovala. Ale ochladit se mohla posádka díky chlazeným nápojům z ledničky umístěné na ložné ploše.

Na tomto voze si Škoda evidentně testovala prodejní potenciál v případě sériové verze. Ovšem Favorit Fun od samého počátku nebyl určený pro zákazníky. V době premiéry se totiž již připravovalo zahájení sériové výroby modelu Felicia.

Ta měla premiéru v říjnu následujícího roku. A hned o půl roku poté - v březnu 1995 se ukázala na jarním mezinárodním autosalonu v Ženevě Felicia Fun. 

Převzala řadu nápadů z Favoritu Fun, ale detaily z designového hlediska již byly přece jen umírněněji. Například ochranný oblouk nad korbou (a opět prostorem pro dva zadní cestující) už netvořily nápadně viditelné trubky, konstrukce decentně navazující na kabinu. Plastové ochranné prvky pak dostaly jen o trošku jiný odstín žlutě než ostatní panely karosérie.

Těchto Felicií Fun se pak nakonec v pobočném závodě Škody ve Vrchlabí vyrobilo přesně 4016. Dnes si je sběratelé poměrně považují. Také proto, že pod kapotou se nacházely na tehdejší dobu výkonné pohonné jednotky s objemem 1,6 litru.