www.oeamtc.at
Nabídka
Vozy k pronájmu a leasingu
Nejoblíbenější hledání
Vozy k pronájmu a leasingu
K čemu je dobré měření tlaku v pneumatikách?
Karel Směšný
-
30. 04. 2015
Naše téma
Od 1. listopadu roku 2014 musí být každý nový automobil vybaven systémem monitorování tlaku v pneumatikách. Čeká se od něj zvýšení bezpečnosti jízdy a snížení množství emisí. Je to opravdu užitečný prvek, nebo se jedná o další „vychytávku“, která provoz automobilu zdraží?
Takzvaný TPMS (tire pressure monitoring systém) musí mít každé nové auto už od loňského listopadu. Evropská unie jej zavedla v roce 2009 s pětiletou dobou náběhu, argumentovala přitom tím, že podle řady studií se lidé o kontrolu pneumatik u svých vozů zajímají jen velmi málo a že jízda po podhuštěných pneumatikách je nejen nebezpečná, ale také neekonomická (podhuštěné kolo má vyšší valivý odpor, což znamená vyšší spotřebu pohonných hmot, a také se pneumatika rychleji opotřebovává, podle odborníků může podhuštění pneumatik zvýšit spotřebu paliva až o 4 % a snížit jejich životnost až o 45 %). Pneumatiky mohou ztrácet 3–6 % tlaku měsíčně a řidič si toho nemusí všimnout. Vypadá to logicky, na druhou stranu se však jedná o další prvek, který může zvýšit náklady na servis.
Výrobci v současné době nabízejí dva typy TPMS, a to přímý a nepřímý. V prvním případě je každé kolo opatřeno senzorem tlaku napájeným baterií, přičemž signál z nich jde do řídicí jednotky, která jej vyhodnotí, a pokud je tlak v pneumatice zhruba o 20 % nižší než předepisuje výrobce, rozsvítí se vám na palubní desce varovná kontrolka. Výhoda tohoto systému spočívá ve vysoké přesnosti, systém pokles tlaku ohlásí ještě před vyjetím. Naopak nevýhodou jsou vyšší servisní náklady, jelikož každý ze senzorů má omezenou životnost (podle výrobců zhruba 5 let nebo 160 tis. km, pokud neuvažujeme možnost jejich selhání), sada na čtyři kola stojí okolo pěti tisíc. Musíte jimi vybavit jak letní, tak zimní pneu, proto je prakticky nutné mít dvě sady disků. Nezanedbatelným hendikepem tohoto způsobu měření tlaku v pneumatikách je nemožnost použití spreje na nouzovou opravu pláště v případě defektu (došlo by k zalepení senzoru a jeho zničení). Každou výměnu pneumatik vás také čeká kalibrace senzorů – v servisu z vás tak vytáhnou další peníze navíc.
Majitelé vozů s nepřímým systémem jsou na tom s náklady navíc podstatně lépe. Systém totiž nepotřebuje žádné snímače či čidla navíc. Podhuštěné kolo pozná podle porovnání počtu otáček kol, které jsou snímány snímači pro systém ABS (podhuštěné kolo má menší obvod a otáčí se rychleji než pneumatika nafouknutá na předepsaný tlak). Slabou stránkou tohoto řešení je přesnost a také skutečnost, že o nízkém tlaku v pneumatice vás informuje až po chvíli jízdy.
Je lepší přesný, ale servisně náročnější systém, nebo jeho méně přesná, ale prakticky bezúdržbová varianta? K peněžence motoristů pravděpodobně ten druhý. Důležité ale je, že nefunkční TPMS bude považován za vážnou závadu, čímž se podle ministerstva dopravy vozidlo stává nezpůsobilým k provozu, je to důvod k neprojití přes STK a pojišťovny mají další možnost, jak se vyhnout plnění škod, tedy alespoň v případě, pokud by se ukázalo, že systém byl nefunkční, případně byla podhuštěná pneumatika na základě znaleckého posudku shledána příčinou vzniku dopravní nehody.
Výrobci v současné době nabízejí dva typy TPMS, a to přímý a nepřímý. V prvním případě je každé kolo opatřeno senzorem tlaku napájeným baterií, přičemž signál z nich jde do řídicí jednotky, která jej vyhodnotí, a pokud je tlak v pneumatice zhruba o 20 % nižší než předepisuje výrobce, rozsvítí se vám na palubní desce varovná kontrolka. Výhoda tohoto systému spočívá ve vysoké přesnosti, systém pokles tlaku ohlásí ještě před vyjetím. Naopak nevýhodou jsou vyšší servisní náklady, jelikož každý ze senzorů má omezenou životnost (podle výrobců zhruba 5 let nebo 160 tis. km, pokud neuvažujeme možnost jejich selhání), sada na čtyři kola stojí okolo pěti tisíc. Musíte jimi vybavit jak letní, tak zimní pneu, proto je prakticky nutné mít dvě sady disků. Nezanedbatelným hendikepem tohoto způsobu měření tlaku v pneumatikách je nemožnost použití spreje na nouzovou opravu pláště v případě defektu (došlo by k zalepení senzoru a jeho zničení). Každou výměnu pneumatik vás také čeká kalibrace senzorů – v servisu z vás tak vytáhnou další peníze navíc.
Majitelé vozů s nepřímým systémem jsou na tom s náklady navíc podstatně lépe. Systém totiž nepotřebuje žádné snímače či čidla navíc. Podhuštěné kolo pozná podle porovnání počtu otáček kol, které jsou snímány snímači pro systém ABS (podhuštěné kolo má menší obvod a otáčí se rychleji než pneumatika nafouknutá na předepsaný tlak). Slabou stránkou tohoto řešení je přesnost a také skutečnost, že o nízkém tlaku v pneumatice vás informuje až po chvíli jízdy.
Je lepší přesný, ale servisně náročnější systém, nebo jeho méně přesná, ale prakticky bezúdržbová varianta? K peněžence motoristů pravděpodobně ten druhý. Důležité ale je, že nefunkční TPMS bude považován za vážnou závadu, čímž se podle ministerstva dopravy vozidlo stává nezpůsobilým k provozu, je to důvod k neprojití přes STK a pojišťovny mají další možnost, jak se vyhnout plnění škod, tedy alespoň v případě, pokud by se ukázalo, že systém byl nefunkční, případně byla podhuštěná pneumatika na základě znaleckého posudku shledána příčinou vzniku dopravní nehody.