Jak Kia k vozům typu SUV Přišla? Na počátku byla ošklivá Retona

Kia Retona - to bylo jméno lehce zakulaceného off-roadu, který Korejci představili v druhé polovině devadesátých let. Abychom ale našli jeho kořeny, musíme se vrátit v čase o něco dál. V roce 1976 si totiž automobilka Kia pořídila něco málo přes čtvrtinu firmy Asia Motors a začala dlouholetá spolupráce, která vyvrcholila spolknutím Kie i Asie automobilkou Hyundai. Odkaz ale fungoval dál.

Projevil se na stavbě aut do terénu. V polovině devadesátých let se ještě prodávaly pod vlastním označením Asia Rocsta. Autíčko nejvíc připomínající původní Jeep se dokonce dostalo i do Evropy, jmenovitě do Německa, kde se prodávalo už pod značkou Kia. Vůz nebyl žádný rychlík. Poháněl ho totiž naftový čtyřválec o objemu 2,2 litru, který měl výkon pouhých 70 koní, což autu stačilo na maximální rychlost 138 km/h. Na ni se rozjížděl celou věčnost, ale jeho kouzlo spočívalo jinde. Právě v tom, co dokázalo mimo asfalt.

Rocsta se v roce 1997 přejmenovala na Retona. Šlo o nový marketing a jméno mělo symbolizovat cestu z města. Retona totiž znamenala „Return to nature“, tedy návrat k přírodě a měla lákat řidiče, aby sedli za volant a vydali se zdolávat nástrahy terénu. V té době ale už Asia plně patřila do koncernu a tak bylo rozhodnuto, že se nový vůz bude prodávat i pod novou značku. Asia odešla a vznikla Kia Retona, která se poprvé předvedla veřejnosti na autosalonu v Soulu v roce 1997. Výroba se spustila následujícího roku.



Zatímco jméno Retona většině českých řidičů nic neřekne, Sportage už ano. SUV se vyrábělo od roku 1993 a právě jeho první generace poskytla Retoně patřičný základ včetně motorů. Pod kapotou se tak objevilo více možností, třeba benzinový čtyřválec s dvoulitrovým objemem a atmosférickým plněním, který měl výkon 136 koní. S ním auto zvládalo jet až 150 km/h. Další možností byly turbodiesely o výkonech 87 nebo 91 koní a s maximální rychlostí jen 124 km/h.

Jak už bylo řečeno, nešlo o chování na asfaltu, ale na cestách mimo něj. A tam se Retona předvedla v docela dobrém světle, i když světlá výška právě nejsvětlejší nebyla. Uváděná hodnota je 194 mm nad zemí, což je docela dost na SUV, ale na off-road se to zdá být už zase málo. Řidič si tak musel dát pozor na větší kameny. Retona ale těžila i z relativně přijatelné hmotnosti, která byla méně než 1,5 tuny. Na mrštné a lehké Suzuki Jimny ale samozřejmě neměla.

Pojďme se ještě podívat na další schopnosti v terénu. Auto zvládlo projet brod o hloubce až půl metru, přičemž se pak mohlo vrhnout na 80procentní stoupání. Boční náklon mohl mít hodnotu 22 stupňů a při překonávání překážek přišly vhod přední nájezdový úhel 31 a zadní 33 stupňů. Čtyřmetrové auto si tak mohlo poradit se středně těžkým terénem. Údaje jsme našli v encyklopedii terénních automobilů od Jiřího Fialy.

Protože se Kia Retona v určitém množství dostala i do Evropy, není problém na ni i po letech narazit v bazarech. Auto vyráběné mezi lety 1998 až 2003 můžete najít nejen pod jeho jménem, ale i pod označením Kia Sportage Classic. Tak se totiž prodávala na německém trhu.



Vždy šlo ale o třídveřové auto, které obvykle mívalo výrazné lakování a dokonce i dvoubarevné provedení. Na prodej bylo jako kombi, nebo si ho šlo pořídit i s odnímatelným hard-topem, což byla samozřejmě dražší verze. Byla oblíbená hlavně v zemích s teplejším klimatem, kde šlo pak jezdit v otevřeném off-roadu ve stylu starých dobrých Jeepů.

V Německých autobazarech narazíte na zachovalé kousky s cenou začínající okolo dvou tisíc eur, ale i méně. A to není moc za off-road, který může ještě dnes posloužit k takovému historickému návratu do přírody.