Univerzální Multicar ustál sjednocení Německa a je králem komunálních vozidel

Nedávný sraz multikár na zámečku Příseka v Brtnici na Jihlavsku, při němž vznikl nový český rekord, když se jich na jedno místo sjelo čtyřicet jedna, připomenul tato známá univerzální vozítka a jejich historii.

• Multicar 22:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
* Přežila sjednocení Německa
* Dieselový mravenec na startu
* M25 prodejním hitem



Na setkání multikár přijel s Multicarem M25 i herec Oldřich Kaiser, který si právě s tímto vozíkem zahraje v připravované české komedii Zahradník. Doposud žádný rekord spojený s multikárami v České republice neexistoval. Počet těchto strojů na srazu se tak dostal do České knihy rekordů, což na místě potvrdil Miroslav Marek z pelhřimovské Agentury Dobrý den, která zajišťuje evidenci českých rekordů.

Multikára ustála sjednocení Německa. Automobilky Wartburg z Eisenachu nebo Trabant ze Schoppau vzaly v průběhu 90. let za své, zatímco Multicar z Waltershausenu, jako jediný výrobek z automobilové produkce někdejšího východního Německa přežil až do dnešních dní.

Historie výroby univerzálních dodávkových vozidel Multicar se začala psát v roce 1920. Tehdy inženýr Arthur Ade (1882 – 1957) a obchodník Hermann Irrgang založili v Hörselgau v  Durynsku firmu Maschinenfabrik Hörselgau Ade & Irrgang – zkráceně ADE-Werke . Portál de.wikipedia.org uvádí, že zpočátku se zde vyráběly ocelové pásy pro celopryžové pneumatiky, později zemědělskou techniku, přívěsy pro vozidla a tažná zařízení pro nákladní automobily a traktory.

V roce 1926 se z firmy stala akciová společnost a výroba byla přemístěna do Waltershausenu. V roce 1928 byl představen „ADE Express“, což byla tříkolová dodávka s užitečnou hmotností až 750 kilogramů s motory ILO-Motorenwerke z Pinnebergu, o výkonu šest až dvanáct koní. 

Tak jako u většiny firem zasáhla do jejich výroby nebo ji přerušila II. světová válka. Společnost výrobu obnovila po jejím skončení, navíc se, jak píše web svetluska přejmenovala na Gerätebau Waltershausen, aby dva roky nato znovu změnila název na VEB Fahrzeugwerk Waltershausen.

Prvním úspěšný modelem byl v roce 1956 Dieselkarre DK 3, přezdívaný také jako Diesel - Ameise DK 3 - Dieselový mravenec. „O dva roky později už vznikla první multikára M21. Do roku 1964 bylo těchto modelů vyrobených přibližně čtrnáct tisíc kusů. Většina z nich byla určena pro export.

Některé zdroje uvádějí, že až padesát osm procent vozidel bylo vyvezeno do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Na tehdejší dobu šlo o mimořádný úspěch.  „Stále však na tomto motorovém vozítku chyběla kabina, která by chránila řidiče například před nepříznivými povětrnostními podmínkami,“ lze se dočíst v článku na slovenském portálu Vojenského historického ústavu.

Zlom přišel s rokem 1964, kdy z výrobní linky sjel model Multicar 22. Poháněn byl dvouválcovým čtyřdobým naftovým motorem o objemu 800 cm3. Charakteristickým znakem automobilu se stala jednomístná kabina určená pouze pro řidiče. Na trh se vozidlo dodávalo i ve speciálních provedeních, například jako korbová sklápěčka, cisterna, s motorovým žebříkem, jako posypový a odklízecí vůz, trojstranný sklápěč nebo skříňový vůz.

• Multicar M25 jednostranný sklápěč, rok výroby 1989:
Celkem bylo podle wikipedie vyrobeno v průběhu deseti let 42,5 tisíce těchto vozítek, z nichž více jak polovina byla určena na vývoz. V roce 1978 přišel modernější model Multicar M24, kterého se prodalo 25 600 kusů, a následně se dostal na řadu  nejpopulárnější model Multicar M25.

Ten se stal doslova prodejním hitem s více jak sto tisíci prodanými vozy. Jeho výroba probíhala až do roku 1993. Poslední vozy už byly vybaveny moderním motorem Volkswagen a poté také Iveco.

Modernizovaná a vylepšená verze pod označením Multicar M26 se potom prodávala v letech 1993 - 2009. Následovaly modely Multicar M27, M30-FUMO nebo Multicar M31. Mezitím, v roce 1998, se Multicar stal součástí firmy Hako. V tomto období byla zavedena výroba malého univerzálního nosiče nástaveb TREMO, jehož výroba běží dosud. Aktuálními modely univerzálních vozidel Multicar jsou M 27 a FUMO.

Multicar se dočkal i své vojenské verze. Jedná se o upravené zásahové vozidlo ESK Mungo – Specialized Forces Mungo, které je letecky přepravitelné. Víceúčelové vozidlo pro německé ozbrojené síly vzniklo na bázi Multicar M30/FUMO. Vozidlo armáda provozuje od jara 2005. 

• ESK Mungo:
Z důvodu naléhavé potřeby byly jeho testy prováděny přímo během mise ISAF v Afghánistánu. Do září 2011 bylo dodáno armádě celkem více než čtyři stovky vozidel Mungo ve třech různých variantách, a to Troop Transporter, Multi - Purpose Vehicle a Large Cabin.

Portál německé armády bundeswehr uvádí, že od roku 2020 se čtyři sta lehkých (ESK) Mungo používá hlavně jako velitelská a skupinová vozidla. „Vůz nabízí možnost chráněné přepravy kompletní výsadkové skupiny s vybavením v počtu deseti mužů včetně řidiče. Je naložitelný pomocí středního transportního vrtulníku Sikorski CH-53G,“ píše se na bundeswehr.de.

Víte, že…

- Poté, co byl v roce 1991 národní závod privatizován, byl rozhodujícím tahounem v období sjednocení i po sjednocení bývalý ředitel materiálového managementu Multicar Manfred Windus. V roce 1993 byl oceněn titulem Manažer roku.
- Pozdější generální ředitel Walter Boschatzki byl v roce 2005 vyznamenán Křížem německého záslužného řádu I. třídy, který převzal od tehdejšího německého spolkového prezidenta Horsta Köhlera. 
- Autor Franz Rönicke, osvědčený odborník v otázkách motorizace a motocyklů vyráběných NDR, který na toto téma publikoval již přes čtyřicet titulů, sepsal historii vozidel Multicar. Na devadesáti šesti stranách představuje všechny modely a typy tohoto posledního přeživšího východoněmeckého výrobce vozidel. Knihu vydalo nakladatelství Motorbuch v roce 2015.
- Bylo vydáno speciální DVD o vozidlech Multicar, vydané pod názvem Multicar - teenager oslaví 50 - Ein Halbstarker wird 50 společností UAP Video GmbH v roce 2013. Zdroj: amazon.de

Facebook Deník Styl je tu pro každého., zdroj: Deník/Denisa Lottmannová