Paměť po nehodě selhává. Detaily si nepamatuje ani třetina řidičů, tvrdí studie

Dopravní nehoda patří ke krizovým situacím, které kladou na všechny účastníky zvýšenou psychickou zátěž. Není divu, že pod takovou zátěží není jednoduché popsat, co se skutečně stalo. Nedávná studie společnosti Nextbase odhalila překvapivá fakta, podle nichž se vzpomínky na průběh události od objektivní reality často liší a vypadávají z nich detaily i zásadní fakta.

Účastníci průzkumu si prohlédli videa z pěti různých nehod, pořízená palubní kamerou. Následně odpovídali na stejné otázky, jaké by jim podle zavedených procedur pokládali policisté nebo zástupci pojišťovny.

Téměř žádný z účastníků průzkumu si nedokázal vybavit všechny důležité podrobnosti z místa nehody, necelá polovina (44 %) nedokázala ani určit vozidlo, které nehodu zavinilo. Muži si vedli o něco lépe a v průměru si pamatovali 34 % detailů, zatímco ženy jen 30 %. Pouze 1 % účastníků dokázalo dát dohromady všechny detaily potřebné pro správnou rekonstrukci události.

Vzhledem k tomu, že průzkum probíhal v simulovaném prostředí, lze očekávat, že u reálných účastníků dopravní nehody budou výsledky ještě slabší. Mimořádná stresová zátěž, jakou bouračka bezpochyby je, totiž spouští v těle řadu fyziologických a nervových reakcí. Ty jsou v krátkodobém horizontu prospěšné pro přežití, neboť zrychlují reakce, zostřují soustředění a stimulují fyzický výkon.

Pozdější vybavování vzpomínek však může být obtížné a samotné vzpomínky bývají zkreslené, jak potvrdila už studie vědců z Nebraské Univerzity z roku 2004.

Jonathan Shin, právník zabývající se úrazy při autonehodách, který se na průzkumu Nextbase podílel, poukázal na to, že dopravní nehody vyvolávají „tunelové vidění“, stresem vyvolané zúžení pozornosti, které omezuje schopnost vstřebat a zapamatovat si detaily. Bez objektivních důkazů se určení viníka stává spornou otázkou, která může vést k přenášení viny na nevinné a nezřídka končí tahanicemi u soudu.

Bezprostředně po incidentu – samozřejmě není-li nutné poskytovat pomoc zraněným – se snažte pořídit maximální množství důkazů. Jsou-li nehodě přítomni svědci, oslovte jich co nejvíce a požádejte je o kontakty.

Zajistěte si důkladnou fotodokumentaci včetně těch nejmenších detailů. Mobilní telefon má dnes při sobě každý a jeho fotoaparát je zcela dostačující. Rozhlédněte se také, zda v okolí nespatříte pouliční kameru, která by mohla průběh kolize zachytit.

Neocenitelným pomocníkem je v případě nejasností vlastní palubní kamera, která na rozdíl od lidských smyslů a paměti poskytne nestranné svědectví se všemi podrobnostmi. Český právní řád vnímá záznam z palubních kamer jako důkazní materiál a běžně s ním pracuje jak policie, tak pojišťovny při zjišťování faktů o nehodě.